Vídeň - Zase nudná vláda velké koalice, notovali si před čtyřmi lety rakouští i evropští novináři.
Rakouský kabinet tehdy sestavili "tradičně" lidovci a socialisté - společně vládli Rakousku 44 z posledních 72 let od konce druhé světové války.
Vláda ale přece jen měla jednu pozoruhodnost, ministra zahraničí. Byl jím lidovec Sebastian Kurz, kterému bylo sedmadvacet let. Stal se tak nejmladším ministrem zahraničí v dějinách Evropské unie, ne-li nejmladším ministrem vůbec.
Dnes je mu jednatřicet a má velkou šanci stát se i nejmladší hlavou vlády v historii EU. Poté, co jej v květnu Rakouská lidová strana (ÖVP) zvolila do svého čela, její preference v průzkumech strmě vzrostly.
Do parlamentních voleb 15. října zbývá týden a lidovcům nejnovější průzkumy předpovídají jasné vítězství s 33 procenty hlasů.
Všestranně nadaný
Wunderwuzzi (významem "multitalent"), jak mu přezdívají rakouská média, do určité míry přebral agendu krajně pravicové strany svobodných (FPÖ).
Chce například omezit imigraci do Rakouska, zrušit islámské školky, uzavřít vnější hranice Evropské unie, vracet migranty zachycené ve Středozemním moři do Afriky a snížit státní příspěvek žadatelům o azyl z 840 eur na 560 eur.
Hodlá také snížit daně z příjmu právnických osob a je proti rozšiřování eurozóny, protože se obává opakování řecké ekonomické krize.
Hatten einen intensiven Tag in #London mit Gesprächen u.a. zu #Brexit mit AM @BorisJohnson & Chefverhandler @DavidDavisMP. Habe mich auch mit Auslandsösterreichern getroffen. Wichtig, dass wir möglichst schnell #Rechtssicherheit über deren Status bekommen. pic.twitter.com/59piSJZeJt
— Sebastian Kurz (@sebastiankurz) October 4, 2017
V Rakousku se tak odehrává pozoruhodný politický proces: tradiční konzervativní mainstreamová strana bere voliče krajní pravici tím, že částečně přebírá i její témata a program.
Vedení strany svobodných, které ještě nedávno průzkumy věštily vítězství, je tak rozhořčené.
"Program, který Kurz představil, je téměř identický s ekonomickým programem strany svobodných. Stále čekáme na to, kdy lidová strana představí svůj vlastní program," uvedl před měsícem předseda FPÖ Hans-Christian Strache.
Na to hned zareagovala rakouská média. Deník Kurier například zveřejnil kreslený vtip, ve kterém přijde nahý Strache na policii a hlásí, že jej Kurz o všechno obral.
Tvrdý k uprchlíkům
Nicméně Kurz se jako zastánce tvrdé linie prezentoval už během uprchlické krize v roce 2015, kdy Rakousko přijalo přes 100 tisíc běženců.
Kritizoval politiku otevřených dveří německé kancléřky Angely Merkelové a dnes rád zdůrazňuje, že byl jedním z mála rakouských politiků, kteří nepřišli před objektivy fotoaparátů a kamer vítat uprchlíky na vídeňské hlavní nádraží.
"Musíme ochránit náš sociální stát a náš systém. Z dlouhodobého hlediska je proto nutné omezit imigraci," říká Kurz.
Zároveň chce prosadit, aby děti migrantů procházely znalostními testy němčiny. "Kdo chce ve škole uspět, musí rozumět jazyku, ve kterém se tam vyučuje," uvedl při prezentaci stranického programu pro školství.
Mladý politik vystupuje vždy v bílé košili a obleku, ale bez kravaty. Časopis Falter ho tak posměšně tituloval Friseursalon Kurz (Kadeřnictví Kurz).
Vídeňský rodák se ale označuje za konzervativního katolíka s velkým zájmem o politiku už od svých desíti let. V roce 2003 se například stal předsedou mládežnické organizace lidovců.
Jeho další kariéra pokračovala prací na kulturním odboru rakouského velvyslanectví ve Washingtonu. Pak se stal postupně náměstkem ministra vnitra a ministrem zahraničí a teď ho pravděpodobně dělí jen týdny od vstupu do budovy na vídeňském náměstí Ballhausplatz. Sídla rakouských kancléřů.
