Indiáni se zřejmě báli extrémního počasí. Masovou vraždou 140 dívek a chlapců si chtěli Chimúové na svou stranu naklonit bohy po přírodní katastrofě, kterou způsobil klimatický jev El Niňo.
Myslí si to tým antropologů, jejž vede John Verano z Tulane University v americké Louisianě. "Zdá se, že tady máme rituální obětování na zastavení přívalových dešťů, záplav a sesuvů bahna," cituje ho americký deník The New York Times.
Dokazuje to podle něj silná vrstva bahna, která se zachovala na povrchu masového hrobu. Chimúové obývali severozápadní pobřeží dnešního Peru, kde je sucho a prakticky poušť. Bláto tedy znamená, že tam muselo hodně pršet. Takové prudké změny počasí pravidelně přináší El Niňo.
Záplavy musely Chimům zničit pole, úrodu, zabít zvířata a nejspíš i lidi, domnívají se vědci. Pro obyvatele to znamenalo katastrofu.
"Obětování dětí mohlo být zkrátka nejúčinnějším prostředkem ke komunikaci s nadpřirozenými silami," vysvětlil americkému listu archeolog Haagen Klaus z Univerzity George Masona.
Chimúové obětovali bohům to nejcennější, co měli. Rituál zřejmě proběhl na rozkaz nejvyšších představitelů. Říše Chimů byla jednou z nejmocnějších předkolumbovských říší v oblasti And, než ji v roce 1475 do svého impéria začlenili Inkové.
Department of Anthropology Professor John Verano talks about the ancient child sacrifices his team uncovered in Peru that was featured in @NatGeo. #TulaneResearch pic.twitter.com/ka6X7JMK3b
— Tulane University (@Tulane) January 20, 2019
Archeologové našli na vrstvě bahna stopy dospělých lidí v sandálech, bosých dětí a mladých lam, které obyvatelé na místo dotáhli. Děti ležely asi 300 metrů od moře s hlavou obrácenou na západ k Tichému oceánu, lamy měly hlavy otočené opačně směrem k Andám.
Na lebkách některých dětí našli archeologové červenou barvu, která se zřejmě používala při rituálu. Kostry dětí i lam měly rozřezané hrudní kosti a žebra. K rituálu zřejmě patřilo to, že jim vyňali srdce z těla.
