Brest - Francouzští vědci obnoví pátrání po obrovských válečných lodích, které zmizely pod hladinou během námořní bitvy v 16. století.
Na dně moře budou hledat francouzskou válečnou loď Cordelière, která vybuchla poblíž Brestu v roce 1512. Armáda anglického krále Jindřicha VIII. tehdy překvapila francouzsko-bretaňské loďstvo během války ligy z Cambrai. Ve stejné bitvě šlo ke dnu i největší plavidlo anglické flotily Regent spolu s mnoha menšími loděmi.
"Na dně jsou dvě nejvýznamnější muzea námořních dějin 16. století," citoval list The Guardian šéfa oddělení francouzské mořské archeologie Michela L’Houra. "Jsou to podmořské Pompeje," neskrýval nadšení.
Pátrání po vracích začne 20. června a potrvá do 14. července. Potápěči během té doby prozkoumají asi deset čtverečních mil v pásu od přístavu Brest až po výběžek Saint-Mathieu, který dal celé bitvě název.
Mytický status
10. srpna 1512 se pětadvacet lodí anglické flotily blížilo k přístavu. Francouzi měli tou dobou v přístavu dvaadvacet válečných lodí. Největší z nich, 40 metrů dlouhá Cordelière, namířila všech 200 kanonů, které byly nachystané na její palubě, proti vetřelcům z Albionu. Francouzům se tak na pár hodin podařilo útok Angličanů odrazit.
Rozpoutala se ale těžká bitva, během níž byla Cordelière zasažena a na její palubě došlo k výbuchu. Loď se pak potopila. Stejný osud potkal i Regenta a mnoho dalších plavidel z obou válčících flotil.
Na palubě Cordelière zahynulo přibližně 1500 lidí a kapitán s posádkou v následujících staletích získali mytický status v bretaňských kulturních dějinách.
#OnThisDay 10 Aug 1512: naval Battle of Saint-Mathieu, English victory vs Franco-Breton fleet pic.twitter.com/QGZ96DkV4P
— Royal Mus. Greenwich (@RMGreenwich) August 10, 2016
"Jak se často stává v případě lodí, Cordelière vstoupila do dějin, hned jak zmizela," řekl Michel L’Hour.
Po pozůstatcích lodí na mořském dně u Bretaně pátrali už v letech 1996 až 2001 francouzští vědci. Nic však nenašli. Nový průzkum vychází z analýzy archivních dokumentů a nového výkladu možných přílivových proudů.
Výzkumné plavidlo André Malraux použije sonary a magnetometry pro mapování mořského dna. Pokud přístroje zachytí nějaké anomálie, na konkrétní místa se pak ponoří potápěči, kteří budou mít k dispozici i robotická zařízení.
"Možná něco najdeme hned první den, nebo taky nic ani za pět let. Jsem však pevně přesvědčený, že jednou je najdeme," věří L’Hour.
