Jourová bude místopředsedkyní Evropské komise, bude hlídat dodržování hodnot

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 10. 9. 2019 17:52
Česká eurokomisařka Věra Jourová získala post místopředsedkyně Evropské komise. Bude mít na starosti kontrolu dodržování hodnot Evropské unie a transparentnosti. Oznámila to v úterý budoucí šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Von der Leyenová požadovala vyváženou komisi | Video: Reuters

Jourová podle svých slov nemá strach z tlaku, který na ni mohou vyvíjet některé země kvůli tomu, že bude dbát na dodržování principů demokracie a právního státu.

"Nebojím se tlaku. Jsem přesvědčena, že je potřeba pokračovat v dialogu se zeměmi visegrádské čtyřky. To je region, který je mi blízký a kterému rozumím," podotkla v narážce na Polsko a Maďarsko, proti nimž vede Evropská komise řízení kvůli údajnému porušování principů právního státu.

Přiznala, že její portfolio bude politicky náročnější než dosavadní práce, kdy vedle spravedlnosti měla na starosti ochranu spotřebitele či rovné příležitosti mužů a žen.

Novou pozici chce vykonávat jinak než dosavadní první místopředseda Evropské komise, Nizozemec Frans Timmermans, který mezi vládami zemí V4 nebyl příliš oblíben. Kromě premiérů Polska a Maďarska jej kritizoval i předseda české vlády Andrej Babiš, podle něhož byl vzdálen realitě postkomunistických zemí střední Evropy.

"Já nebudu druhý Frans Timmermans, budu to dělat po svém," prohlásila Jourová, která chce častěji cestovat po Evropě, přičemž Maďarsko a Polsko budou mezi jejími prvními destinacemi.

Je to velký úspěch, říká Babiš

Komise bude mít osm místopředsedů, mezi nimiž bude i dosavadní místopředseda Maroš Šefčovič ze Slovenska, který se bude starat o vztahy mezi unijními institucemi. Nejdůležitější posty výkonných místopředsedů obsadí Nizozemec Frans Timmermans, Dánka Margrethe Vestagerová a Lotyš Valdis Dombrovskis. 

Jourová s von der Leyenovou jednala o dvou nabídkách. Jednou byla místopředsednická funkce s dohledem nad hodnotami EU a transparentností, druhou řadové ekonomicky zaměřené portfolio. Zisk nové funkce označila za velký úspěch, bez ohledu na to, že premiér Babiš dával původně najevo zájem o ekonomickou oblast.

"Je to velký úspěch vyjednavačů," konstatovala Jourová, podle níž byl právě Babiš v jednáních velmi efektivní. "Dnešní nominace na místopředsedkyni Evropské komise je pro mě velká čest. Je to poprvé, kdy má Česko takto vysoký post," uvedla vzápětí na Twitteru Jourová. Zároveň poděkovala premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a české vládě za spolupráci.

"Pro Českou republiku je velký úspěch, že má poprvé post místopředsedy Evropské komise. Je to vyznamenání a ve spojení s portfoliem i ohromná důvěra," uvedl k nové funkci Jourové sám Babiš (ANO).

Opozice však tvrdí, že portfolio Jourové nemá žádný reálný vliv. "Předseda vlády obelhal veřejnost, když říkal, že vyjednávání se vyvíjejí dobře. Jde o výraznou porážku autority předsedy vlády, který je hlavním politickým vyjednavačem v zásadních politických otázkách v Evropské unii," řekl například šéf ODS Petr Fiala.

Von der Leyenová o nezávislosti Jourové nepochybuje

Během tiskové konference von der Leyenové zazněla i otázka od novináře francouzského listu Le Soir, který se zeptal na novou pozici Věry Jourové. A sice zda je právě Jourová dobrou volbou v situaci, kdy Evropský úřad pro boj s podvody (OLAF) vyšetřoval okolnosti dotace 50 milionů korun na stavbu farmy Čapí hnízdo, jež měla vazby na holding Agrofert, který patřil současnému premiérovi Babišovi.

Podle budoucí předsedkyně komise von der Leyenové není o profesionalitě a nezávislosti české komisařky pochyb. Německá politička zdůraznila, že Jourová předvedla "excelentní práci" už v nynější komisi, kde má na starosti ochranu spotřebitelů a spravedlnost. Pro dohled nad dodržováním principů demokracie a vlády práva je podle ní skvělou volbou.

Ve vrcholném orgánu unijní exekutivy bude 14 mužů a 13 žen, což je o čtyři více než v dosavadní komisi Jeana-Clauda Junckera. Osm komisařů včetně Jourové a Šefčoviče působí i v jím vedené komisi.

Von der Leyenová zdůraznila, že se při sestavování komise snažila nejen o vyvážený počet mužů a žen, ale i o regionální rovnováhu. Celkem čtyři místopředsednická křesla proto obsadí politici z postkomunistických zemí, mezi nimiž je kromě Dombrovskise, Jourové a Šefčoviče i Chorvatka Dubravka Šuicaová, jejíž náplní bude demokracie a demografie.

Místopředsedou bude i Španěl Josep Borrell, který bude novým šéfem unijní diplomacie. Osmé místopředsednické křeslo připadne někdejšímu mluvčímu komise, Řekovi Margaritisi Schinasovi, který se bude starat o ochranu evropského způsobu života.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Závěry obsahují zmínku o jaderné energii, kterou prosazovala Česká republika.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy