Česká vláda by zlepšila vztahy s EU, kdyby odstoupila, říká pirát Kolaja

Helena Truchlá Helena Truchlá
5. 7. 2019 6:37
Počítačový odborník Marcel Kolaja je v Evropském parlamentu nováčkem, v květnu byl do něj poprvé zvolen za Českou pirátskou stranu. Ve středu byl ale vybrán rovnou za jeho místopředsedu spolu s další Češkou Ditou Charanzovou (ANO). "Nejdůležitější je závazek, že 'nezmizíme v Bruselu'. Že zůstaneme viditelní i v České republice, ukážeme občanům, jak česká a evropská politika do sebe zapadají," říká o pirátech Kolaja, který v rozhovoru pro Aktuálně.cz popsal i své další cíle ve vedení europarlamentu.
Nově zvolený místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja.
Nově zvolený místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja. | Foto: ČTK

Po oznámení jmen nových lídrů EU - předsedy Evropské komise, rady a parlamentu - se objevily hlasy, že střední a východní Evropa nebude mít v podstatě žádné zastoupení. Jak to vnímáte vy?

Celý blok visegrádské čtyřky se snažil bojkotovat systém spitzenkandidátů, který ale z pohledu pirátů značně zvyšuje demokratičnost celého procesu (spitzenkandidát je lídr frakce kandidující ve volbách do Evropského parlamentu se záměrem stát se šéfem Evropské komise - pozn. red.). A řekl bych, že tohle blokování se východní Evropě úplně nevyplatilo. 

Co se s tím dá dělat? 

Měli bychom pracovat na tom, abychom byli spolehlivějším partnerem, se schopností nabízet sami kvalitnější kandidáty. 

Nové vedení unijních institucí obsadí převážně zastánci užší evropské integrace. Těší vás to? 

Evropská spolupráce je v každém případě důležitá pro další rozvoj Evropy - aby uspěla v konkurenci dalších světových velmocí a dokázala s nimi účinně spolupracovat, ať už se bavíme o Spojených státech, nebo Číně. 

Co říkáte na nominaci Ursuly von der Leyenové, německé ministryně obrany, kterou členské země navrhly na post šéfky Evropské komise? Evropský parlament ji bude za necelých 14 dní schvalovat

Bude záležet, jaký předloží program. Vnímám jako velmi problematické právě to, že nebyla jednou ze spitzenkandidátů. Dřív nebyla viditelná v evropské politice, nejevila o ni zájem, a najednou by měla vést komisi? Naše skupina, Zelení/EFA, s ní teď bude jednat. Sdělíme jí svoje požadavky a uvidíme, jestli její program bude natolik kvalitní, aby vyvážil určitý demokratický deficit té nominace.  

Takže nejste rozhodnutý, jestli její jmenování při hlasování v parlamentu podpoříte? 

Ne.

Máte stanovené nějaké požadavky, kterými její případnou podporu budete podmiňovat?

O tom momentálně vyjednáváme v rámci frakce. Já osobně jí nejsem nakloněn, ale musíme realisticky zvážit situaci. Jsem připraven ji podpořit, pokud její program bude odrážet moje politické názory, Pirátské strany a naší europoslanecké frakce. 

Piráti byli například proti schválení směrnice o copyrightu. Lidovecká frakce EPP, jejíž součástí jsou němečtí křesťanští demokraté (CDU), za které právě von der Leyenová sedí v německé vládě, ji tehdy podpořila. Před volbami jste mluvil o nutnosti tu směrnici změnit, s takovým návrhem by ale musela přijít právě komise. Je možné, že tohle by byl jeden z požadavků? 

Nedokážu říct, jestli tohle bude bod, kterým tu podporu podmíníme. Je to pro nás důležité téma, ale takových je víc. Například volání po transparentnosti by mělo být vyslechnuto i v komisi. Nebo aby komise nepokračovala v rostoucím šmírování ve společnosti. 

Co tím myslíte? 

Prostupuje tu takový nešvar, kdy se schvalují zákony, které zavádí plošné šmírování. Například mobilním operátorům nařizují plošně uchovávat data o komunikaci zákazníků. Máme signály, že komise chce v tomto postupovat dál, a my to chceme zastavit. Všechno je to ale teprve ve vyjednávání. 

Kdo je Marcel Kolaja

  • Počítačový odborník, který se zabývá svobodným softwarem a autorským právem.
  • Narodil se 29. června 1980 v Brně. Vystudoval Fakultu informatiky Masarykovy univerzity v Brně, členem Pirátů se stal v roce 2010. V letech 2010 až 2014 se ve straně věnoval evropským a mezinárodním záležitostem, poté přešel na komunální politiku.
  • V letošních květnových volbách do Evropského parlamentu vedl kandidátku Pirátů. Neúspěšně kandidoval už v roce 2014, kdy ale Piráti těsně nepřekonali pětiprocentní hranici.
  • V letech 2016 až 2018 byl předsedou spolku Otevřená města, na jehož založení se podílel.
  • Inicioval také projekt Hrajeme svobodnou hudbu!, který je zaměřen na provozovatele barů, restaurací, čajoven, obchodů, ale třeba i kadeřnictví a dalších zařízení, kteří využívají hudbu k dokreslení atmosféry svých podniků. Jako člen výboru Českého sdružení uživatelů operačního systému Linux aktivně vystupoval proti zavedení softwarových patentů v Evropské unii.

Otevřenější hlasování i jednání s lobbisty

Přijde vám zatím Evropský parlament jako dostatečně transparentní a digitalizovaný? 

Je tu obrovský prostor pro zlepšení. Například transparentnost lobbingu. Občané mají právo vědět, s kým se europoslanci setkávají a co projednávají. Současný registr lobbistů je nedokonalý.

Pak způsob vyjednávání mezi komisí, parlamentem a radou, takzvané trialogy. Ty by také mohly probíhat transparentněji. Jako třetí příklad bych uvedl výdaje na provoz europoslaneckých kanceláří. Existují pravidla, na co můžou tyto prostředky být použity, ale poslanci je nemusí vykazovat, takže je těžké určit, kde vlastně končí. 

A také je těžké zjistit, jak který poslanec hlasoval. K dispozici je jen záznam v podobě PDF dokumentu, který se nedá strojově zpracovat. Podle mě je to zásadní problém. 

Vy jste se stal členem výboru IMCO, který je zodpovědný za vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Čemu se chcete věnovat v této oblasti? 

Odstraňování bariér na jednotném digitálním trhu. Do toho spadá i zmiňovaný copyright. Chtěl bych docílit toho, aby byl definitivně odstraněn takzvaný "geoblocking" pro digitální služby. Tedy bránění přístupu daného uživatele jen proto, že se nachází v jiné členské zemi EU. 

Potom taky třeba regulace šíření teroristického obsahu on-line, kde se budu snažit i ve spolupráci s německým pirátem Patrickem Breyerem dosáhnout zaručení zachování svobody projevu na internetu. 

A co v případě copyrightu?

Ten je potřeba reformovat, sladit výjimky, které nařízení obsahuje. Když v Evropě neexistuje jednotný digitální trh, tak se investorům nevyplácí dávat peníze do inovací. Raději investují do firem, které vybudují byznys v Americe, kde je právě jediný trh se stovkami tisíc potenciálních zákazníků.

Agenda digitalizace v rámci komise je jednou z oblastí, o kterou by mohla mít zájem česká komisařka Věra Jourová. Byla by podle vás vhodná? 

Já jsem od paní komisařky nějaké zásadní úspěchy za minulé období moc nezaznamenal. Ve volební kampani se řešila dvojí kvalita potravin, která patřila poslední roky do jejího portfolia, a země, kterých se týká, včetně Česka, nebyly z výsledku nadšené. Neznám kvalifikaci paní komisařky Jourové na téma digitalizace, není mi známo, že by v tomto oboru byla expertkou, a tudíž mi nepřipadá jako úplně nejvhodnější kandidát. 

Obchod ano, ale i lidská práva

Evropský parlament také čeká ratifikace dohod o mezinárodním obchodu, například s Vietnamem nebo státy jihoamerického sdružení volného obchodu Mercosur. Podpoříte je při hlasování? 

Nejdříve obecně: vždycky záleží na jejich obsahu. Uzavírání smluv o volném obchodu odbourává bariéry, tomu se nebráníme. Dohodu s Mercosurem ale podpořit nemůžeme, protože je ekologicky nezodpovědná. Evropa by měla být lídrem v oblasti ekologie a dodržování lidských práv. A mezinárodní dohody by měly sledovat nejen ekonomické zájmy, ale také to, abychom my jako Evropa ve světě šířili určité hodnoty. 

Dalším tématem, které současný parlament zdědil z předchozího období, je migrace. Jak by podle vás měla Evropa postupovat, aby došla ke shodě v migrační politice, a jak by ta shoda měla vypadat? 

Je k tomu potřeba přistupovat konstruktivně. Jakékoliv rozhodnutí typu "uzavřeme hranice členských států" je pro nás nepřípustné, protože omezuje svobodu pohybu uvnitř EU. Evropa by měla směřovat k lepšímu zabezpečení vnějších hranic, tam je velký potenciál pro agenturu Frontex. Současně bychom měli působit v místech konfliktu a zřizovat i kontaktní místa, aby nedocházelo k tomu, že přes moře, pouště nebo oblasti, kde vládne nějaký diktátorský režim, musí přecházet lidé, kteří se pak ocitají na evropských hranicích.

I v téhle otázce bych zdůraznil téma ochrany planety, například řešení problému se suchem. Máme ho už i v Česku, v mírném podnebném pásu. Tohle bychom jako Evropa měli řešit. Protože pokud nebudeme, tak některé oblasti Země nebudou k žití, a lidé se pochopitelně budou snažit přestěhovat. 

Jak byste k tomu chtěl přispět? 

Měli bychom v každém případě transformovat průmysl, aby byl méně škodlivý k životnímu prostředí, aby emise oxidu uhličitého byly co nejnižší. A to nejen v prostoru EU, ale využívat právě i mezinárodní dohody. Evropské firmy investovaly dost peněz do moderních technologií. Je potřeba jejich potenciál využít a šířit tyto technologie dál.

Nezmizíme v Bruselu

Kde vidíte v parlamentu své spojence? 

Podle mě je důležité se propojovat na základě politických postojů. Naši nejbližší partneři jsou samozřejmě ve frakci Zelených/EFA. Pro jednotlivé návrhy budeme nicméně hledat spojence napříč politickými skupinami. 

Je někdo, s kým byste spolupracovat nechtěl? 

S nacionalisty z frakce Identita a Demokracie (z Česka jsou v ní europoslanci za SPD Tomia Okamury, pozn. red.). 

Když se ohlédnete za činností svých předchůdců v europarlamentu, co byste jako český zástupce chtěl začít dělat jinak? 

Z mého pohledu je asi nejdůležitější náš závazek, že "nezmizíme v Bruselu". Že zůstaneme viditelní i v České republice, ukážeme občanům, jak česká a evropská politika do sebe zapadají. Začali jsme už vytvářet strategii, jak na to. 

O tom mluví skoro všichni europoslanci, že chtějí přibližovat Prahu a Brusel. Podle průzkumů, které se věnují důvěře Čechů v unii, zatím málo úspěšně. Co vy budete dělat jinak? 

Teprve na té strategii pracujeme, takže přesné kroky vám neřeknu. Ale vyhýbáme se třeba takovým chybám, jako když se někteří europoslanci nevěnují plně výkonu svého mandátu a současně zastávají post na české domácí scéně. Pak je jasné, že nemohou stíhat dobře zastupovat české občany. 

A co by měla podle vás začít dělat jinak česká vláda? 

Co se týče vlády, tak základním problémem je premiér Andrej Babiš (ANO). Podle zatím všech nezávislých a dostupných analýz je premiér ve střetu zájmů (kvůli čerpání evropských dotací pro firmy z holdingu Agrofert, které premiér vložil do svěřenských fondů, pozn. red.). To je pro nás absolutně nepřijatelné, takže co by česká vláda ke vztahu k EU měla udělat, je, že by měla odstoupit.

Video: Visegrád potřebuje pozitivní nápady, aby získal v EU vliv, říkají experti

Po volbách do Evropského parlamentu pozice Česka, Polska, Slovenska a Maďarska oslabila. | Video: Martin Ehl
 

Právě se děje

Další zprávy