Podle zdrojů listu The Guardian je Johnson dlouhodobě zastáncem vízových úlev pro všechny vysoce kvalifikované migranty.
Britské instituce a společnosti dávají již od brexitového referenda z roku 2016 opakovaně najevo obavy, aby odchod z EU nevedl k poklesu zájmu obyvatel unijních států o práci na vědeckých místech v Británii.
Více než polovina z přibližně 200 000 vědeckých pracovníků v Británii pochází z unijních zemí. Noví zájemci o výzkumnou či jinou práci vyžadující odborné znalosti a kvalifikaci mají obavy, že je po brexitu čeká stejný osud jako uchazeče z neunijních států. Ti musí v současnosti procházet složitým schvalovacím procesem podřízeným ministerstvu vnitra, který trvá až tři měsíce a přijde přibližně na 8000 liber (224 000 korun).
"Musíme nejen podporovat talenty, které tu již máme, ale také zajistit, aby náš imigrační systém přitahoval nejlepší mozky z celého světa," uvedl ve čtvrtek premiér v prohlášení na facebooku.
Johnson přislíbil, že zruší roční limit pro vydávání zvláštních víz vysoce kvalifikovaným přistěhovalcům z jakýchkoli zemí, který je v současnosti 2000 osob. Úlevy se podle něj budou týkat vědců i jejich rodin.
Předseda britské Královské společnosti Venki Ramakrishnan podle stanice BBC premiérovo oznámení uvítal a podotkl, že vědecká instituce by ráda s vládou probrala podrobnosti plánu. Zároveň upozornil, že kromě imigrační reformy potřebuje Británie nadále udržovat úzké kontakty s vědci v dalších členských zemích EU. "Odchod z EU bez dohody je pro vědu nejhorším možným scénářem," řekl Ramakrishnan.
Johnson od svého nástupu do úřadu opakuje, že vyvede zemi z evropského bloku na konci října s dohodou či bez, a vyzývá Brusel k odstranění takzvané irské pojistky z brexitové smlouvy. Unijní představitelé to však dlouhodobě odmítají s tím, že pojistka má zabránit vzniku klasické hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem.
Britský premiér ve čtvrtek v rozhovoru s BBC vyzval zástupce EU, aby ukázali "zdravý rozum" a připustili změny v dohodě, na což je podle něho ještě dost času.
