Před ruskou invazí třicet kilometrů východně od Mariupolu na pobřeží Azovského moře leželo přímořské letovisko. Nyní se vedle lesklé hladiny rozkládá jeden z táborů pro obyvatele okupovaných oblastí. Středisko ve vesnici Bezimenne je jen jedním z několika míst, kde Rusové drží údajně politicky nežádoucí Ukrajince.
Další podobná střediska zřídili Rusové podle informací bývalé ombudsmanky Ljudmily Denisovové v okupovaných městech na jihovýchodě Ukrajiny: Dokučajivsku, Mykiľském, Manhuši či Jaltě na Krymu. Kolik lidí takzvanými filtračními tábory prošlo, není jasné. Denisovová na svém kanálu na sociální síti Telegram uvádí, že selekci, která odhaluje údajné nepřátele Moskvy, podstoupilo asi 37 tisíc lidí.
První svědectví o filtračních táborech se objevila začátkem března, když ruské jednotky dobyly a začaly okupovat města a vesnice na východní Ukrajině.
Tehdy americký list The Washington upozornil na satelitní snímky a videa společnosti Maxar, které potvrzovaly, že ruské ministerstvo pro mimořádné situace ve spolupráci se samozvanou Doněckou lidovou republikou u Mariupolu postavilo stanové městečko pro 450 Ukrajinců. Ruská tisková agentura TASS k tomu tehdy uvedla, že slouží pro registraci a následnou přepravu do dalšího "dočasného ubytování".
Otřesné podmínky
Americká stanice CNN přinesla příběh Kariny, dvacetileté obyvatelky Mariupolu, která se z města pokusila uprchnout spolu s otcem. Selekcí prošla jen ona. Otce Rusové odvlekli do tábora v Bezimenném, kde ho drží více než měsíc. Podmínky, ve kterých přebývá, jsou podle ženy otřesné.
"Někteří spí na zemi. Ti, kteří měli větší štěstí, na židlích nebo v tělocvičně na karimatkách. Nemají možnost se nikde umýt ani použít záchod. Všichni jsou nemocní," popisuje, co jí řekl otec.
Публікуємо відео із середини фільтраційного табору селі Безім'яне — третя частина pic.twitter.com/vfKZS43S0J
— hromadske (@HromadskeUA) May 5, 2022
Rusové ve středisku v budově bývalé školy podle ní odmítají zadržovaným Ukrajincům poskytnout lékařskou péči. K jídlu jim podávají vodové polévky a vězeňskou stravu. Proč jejího otce zavřeli, Karina ani on netuší. Podobně na tom jsou i další věznění lidé.
Podmínky ve střediscích popsal i starosta Mariupolu Petr Andrjuščenko na sociální síti Telegram. Ukrajinci podle něj spávají na chodbách bez přikrývek, jednu toaletu sdílí až 350 lidí.
Že by v táborech docházelo k nelidskému zacházení s Ukrajinci, Moskva popírá. "Každý stan je vybaven vařičem a postelí. Všichni zde ubytovaní civilisté dostávají lůžkoviny. V městečku je navíc zásuvka, kde si evakuovaní mohou dobít mobily a kontaktovat své příbuzné. Dokonce i sami záchranáři dávají své telefony, aby dočasní obyvatelé stanů mohli říct svým příbuzným, že jsou stále naživu," tvrdila na konci března ruská státní agentura TASS.
Seznamy Ukrajinců určených k likvidaci
Bývalá ombudsmanka Ljudmila Denisovová upozorňuje, že Rusko zřizovalo filtrační tábory pro Ukrajince ještě před invazí, která začala 24. února. "Apelovali jsme na všechny, včetně mezinárodních lidskoprávních organizací či OSN. Nikdo problému nevěnoval pozornost," uvedla s tím, že Rusové už v té době ze země odvlekli 90 tisíc lidí.
Americká stanice CNN s odvoláním na své zdroje napsala, že tábory provozuje ruská kontrarozvědka FSB, která plánovala zřídit rozsáhlou síť středisek k zavraždění "politicky nežádoucích" Ukrajinců ještě před začátkem války. Zbytek se měl přepravit do Ruska.
Už v únoru také podle listu The New York Times americká vláda napsala vysoké komisařce OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové, že Kreml vytváří seznamy Ukrajinců, které v případě invaze do země plánuje zabít nebo zavřít do internačních táborů. Moskva zprávy o existenci dokumentu popřela.
