Stockholm - Omezit pracovní migraci do Švédska chce sociálnědemokratický premiér země Stefan Löfven. Profesně uplatnit je podle něj přednostně zapotřebí nezaměstnané švédské občany a také uprchlíky, které Stockholm v posledních letech přijal. S jeho návrhy nesouhlasí koaliční zelení, uvedl zpravodajský server The Local.
"Pozice, které vyžadují malé nebo žádné vzdělání, budou prioritně obsazovány nezaměstnanými, kteří již v (naší) zemi jsou," řekl předseda vlády a bývalý odborář. "Je pro nás nerozumné mít pracovní migraci, která se skládá z umývačů nádobí a personálu restaurací, když máme schopné lidi, kteří sem přišli jako uprchlíci," sdělil 59letý politik.
"První věc, co uděláme, bude zdůraznění, že kdo chce pracovat, bude pracovat," dodal.
Löfvenovy návrhy tvoří součást sociálnědemokratického programu, který bude projednáván na dubnovém sjezdu strany. Od něj se očekává, že položí základy pro kampaň před volbami v září 2018. Löfvenovy výroky proto hodnotí pozorovatelé i jako pokus udržet si voliče, kteří částečně přecházejí k protiimigrační straně Švédští demokraté.
S premiérovými návrhy již nyní vyslovili nesouhlas zástupci Strany zelených, kteří jsou v současné menšinové vládě koaličním partnerem sociálních demokratů.
Podle Löfvena je nyní ve Švédsku přibližně 100 000 volných míst, ale kolem 300 000 nezaměstnaných. Země loni poskytla pracovní povolení více než 12 000 lidí ze zemí mimo Evropskou unii. V této skupině je asi 4000 nekvalifikovaných pracovníků, jako jsou uklízeči, číšníci a mechanici.
Švédsko s téměř deseti miliony obyvatel přijalo v letech 2014 až 2015 zhruba 244 000 žadatelů o azyl. V roce 2015 přijalo rekordních více než 163 000 žadatelů o azyl, což je z hlediska Evropy největší počet v poměru na jednoho obyvatele.
Švédská vláda nicméně následně označila situaci za neudržitelnou a zpřísnila azylové podmínky, aby proud běženců mířících do země zpomalila. Obnovila také ostrahu jižní hranice, což zkomplikovalo cesty mezi Dánskem a Švédskem.
