Olha (jméno bylo z důvodu bezpečnosti změněno) se ve sklepě ukrývala spolu se svou matkou, dvěma mladšími sourozenci a také pětiletou dcerou. Ruský voják, který ji odvedl, to pak použil proti ní - pokud chce ještě někdy vidět své dítě, udělá, co jí řekne. "Řekl mi, abych mu poskytla orální sex. Celou dobu držel zbraň u mého spánku nebo mi mířil do obličeje. Dvakrát vystřelil do stropu a řekl, že to dělá, aby mě motivoval," cituje její slova lidskoprávní organizace Human Rights Watch. Poté ji opakovaně znásilnil.
"Když jsem se oblékala, řekl mi, že je Rus, jak se jmenuje a že je mu dvacet let. Dodal, že mu připomínám dívku, se kterou chodil do školy," líčí. Potom ji pořezal nožem na krku, na tváři, praštil knihou do obličeje a několikrát dal facku. Druhý den voják odešel a ona s rodinou mohla odejít do Charkova, kde vyhledala základní lékařskou pomoc. "Mám štěstí, že jsem naživu," domnívá se.
Human Rights Watch, která vyšetřuje válečné zločiny na Ukrajině, se podařilo Olžina slova ověřit. Experti této organizace získali výpovědi o dalších třech znásilněních v Charkovské oblasti, nemají ale dostatek důkazů na jejich doložení.
"Nyní se (ve válečných zločinech) snažíme najít nějaký opakující se vzor, abychom zjistili, jak vysoko to jde. Jestli jde o jedince, kteří využívají situace, nebo zda o nich věděli velitelé a jak to zapadá do ruské vojenské strategie," vysvětluje pro Aktuálně.cz Andrew Stroehlein, evropský mediální ředitel Human Rights Watch.
Sbírání důkazů o válečných zločinech
Olha je jednou z těch, která o svém znásilnění promluvila, Stroehlein ale uvádí, že téma sexuálního násilí patří k těm, o kterých se obětem hovoří nejhůř. Ani v případě jiných zločinů ale není zaručené, že se lidé budou chtít vyšetřovatelům svěřovat.
"Mnoho lidí si prošlo traumatickými zážitky a každý je prožívá jinak. Někteří jsou v šoku a nedokáží o tom mluvit. Mnohokrát ale oběti považují za užitečné hovořit s námi nebo s někým, kdo má zkušenosti s vyšetřováním a pokusí se dosáhnout spravedlnosti. Nebo jenom s někým, kdo je ochotný poslouchat a dokáže ověřit, co říkají," popisuje jeden ze způsobů, jak organizace získává důkazy z místa.
Zároveň na vyšetřování zločinů podle Stroehleina pracuje velký tým lidí na dálku: šest z nich sbírá důkazy a ověřuje satelitní snímky. Další skupina se pak věnuje informacím z veřejných zdrojů, jako jsou videa a fotografie na sociálních sítích. Výzkumníky ještě doplňují právníci, kteří důkazy zkoumají a zjišťují, zda a jaký se stal válečný zločin.
Texty popisující události na Ukrajině vydává Human Rights Watch na svých stránkách téměř každý den. Cílem je důkazy předat soudům, které se budou zločiny zabývat - například Mezinárodnímu trestnímu tribunálu, ale také soudům v několika evropských zemích, kde platí systém univerzální jurisdikce. To znamená, že justice může vyšetřovat i zločiny, které se nestaly na půdě dané země. K souzení válečných zločinců z ruské invaze na Ukrajinu se tak už přihlásilo Německo, Litva, Španělsko nebo Švédsko. Česko podobný systém nemá.
Odpovědnost by mohl nést i Putin
Andrew Stroehlein tvrdí, že souzen by v konečném důsledku mohl být i ruský prezident Vladimir Putin. "Za popravu bez soudu je zodpovědný voják, který zmáčkl spoušť. Zodpovědnost ale nese i ten, kdo mu to nařídil, nebo i velitel, který věděl, že k tomu došlo a neudělal nic, čím by to zastavil. Takto se můžeme dostat v hierarchii vysoko. Putin a nejvyšší generálové nebudou znát detaily nebo specifika každého útoku, ale pokud budou vědět, že tento typ zločinů se děje a nepodniknou kroky k jejich zastavení, tak za ně také mohou být vyšetřováni," podotýká.
Rusové i po více než 50 dnech invaze stále odmítají, že útočí na civilisty a civilní cíle. Odmítají například, že by stáli za vražděním stovek místních v nedávno okupovaném městě Buča severozápadně od Kyjeva. Analýzy západních médií je ale usvědčují ze lži.
Stroehlein si je celkem jistý, že k soudům s válečnými zločinci nakonec dojde. "Otázkou je jen kdy, kde a jak dlouho to potrvá," myslí si. Před pár dny začal Mezinárodní trestní tribunál například vyšetřovat prvního generála za zločiny během občanské války v Súdánu, které měl spáchat před 18 lety.
"Na Ukrajině je toho víc, než kolik dokážeme spočítat. Nyní vyšetřujeme stovky, tisíce možných válečných zločinů," dodává Andrew Stroehlein.
Jedním z případů se mezitím začalo zabývat i Rusko. Úřady zatkly 24letého vojáka Alexeje Byčkova, který na Ukrajině sexuálně zneužil roční dítě. Útok si natočil a následně záběry sdílel na sociálních sítích.
