Japonci potřebují Trumpa, sdílí jeho odpor k Číně. Premiér Abe se pomodlil v Pearl Harboru

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 28. 12. 2016 0:07
Šinzó Abe se sice v havajském přístavu Pearl Harbor za napadení před 75 lety neomluvil, jako první premiér země vycházejícího slunce ale vzdal úctu Američanům, kteří tam při japonském napadení v prosinci 1941 zahynuli. Nadstandardní vztahy měl Abe s prezidentem USA Barackem Obamou a chce je mít i s jeho nástupcem Donaldem Trumpem. Japonsko Spojené státy potřebuje, mimo jiné i kvůli Číně. Tu Trump vehementně kritizuje, hlavně kvůli obchodu. A i on bude potřebovat ve východní Asii spojence.
Japonský premiér Šinzó Abe a americký prezident Barack Obama uctili v Pearl Harboru památku padlých amerických námořníků.
Japonský premiér Šinzó Abe a americký prezident Barack Obama uctili v Pearl Harboru památku padlých amerických námořníků. | Foto: Reuters

HonoluluJaponsko se za své činy během okupace jiných asijských států a v době druhé světové války neomlouvá. Maximum, co v případě vstřícnosti nabízí, je modlitba za mrtvé a výzvy k přátelství.

Americká loď USS Arizona se potápí po japonském úderu v Pearl Harboru 7. prosince 1941.
Americká loď USS Arizona se potápí po japonském úderu v Pearl Harboru 7. prosince 1941. | Foto: Reuters

S nimi přijel japonský premiér Šinzó Abe na historickou návštěvu havajského Pearl Harboru. Amerického přístavu, který japonské letectvo bez varování napadlo 7. prosince 1941 a přeneslo tím druhou světovou válku do Asie.

Abe je už třetím japonským premiérem, který Pearl Harbor navštívil. Je ale prvním, kdo se v úterý večer středoevropského času poklonil památce obětí. Učinil tak u památníku, který vznikl na místě potopení lodi USS Arizona, na jejíž palubě zemřelo přes tisíc amerických vojáků. Obama označil Abeho přítomnost v Pearl Harboru za historické gesto, které symbolizuje sílu usmíření.

"Prezidente Obamo, lide Spojených států a lide celé světa, jako premiér Japonska vyslovuji upřímnou a věčnou soustrast těm, kteří zde ztratili životy," řekl Abe. Prohlásil rovněž, že válečné hrůzy se již nikdy nesmí opakovat.

Současné spojenectví USA a Japonska, někdejších nepřátel z druhé světové války, označil Abe za alianci naděje pro budoucnost. Řekl, že svět právě nyní potřebuje ducha tolerance a sílu usmíření.

Historický krok letos učinil v opačném směru i americký prezident Barack Obama, když jako první hlava Spojených států navštívil japonské město Hirošima. Místo, kam 6. srpna 1945 z rozkazu tehdejšího prezidenta USA Harryho Trumana dopadla atomová bomba.

Společný soupeř: Čína

Pro japonsko-americké vztahy je letošní rok výjimečný ještě jinou schůzkou. Jen deset dní po volbách hovořil japonský premiér Abe při listopadové návštěvě New Yorku osobně s nově zvoleným prezidentem USA Donaldem Trumpem.

Oba státy i oba politiky sbližuje společný soupeř: Čína.

Trump se vůči Pekingu ostře vymezuje. Viní ho z poškozování americké ekonomiky nekalými obchodními praktikami a manipulováním se směnným kurzem čínské měny. 

Ještě před volbami řekl Donald Trump v rozhovoru pro BBC, že Čína svojí obchodní politikou znásilňuje Spojené státy. Deficit obchodní bilance USA s Čínou loni dosáhl historického maxima, skoro 366 miliard dolarů (zhruba 9,5 bilionu korun).

Trump Číně hrozí zavedením vysokých dovozních cel a navíc naznačil, že jeho administrativa se nemusí řídit dosavadní politikou jedné Číny. Tedy že může více podporovat nezávislost ostrova Tchaj-wan. Ostatně sám Trump už na začátku prosince telefonoval s jeho prezidentkou.

Japonsko má s Pekingem zase své problémy. Země se přou o souostroví Senkaku a jejich lodě se ve sporných vodách často dostávají do nebezpečného kontaktu. Například v neděli 25. prosince vyplula čínská letadlová loď Liao-ning do Tichého oceánu a její trasa povede těsně kolem výsostných vod Japonska a Tchaj-wanu.

Sílící čínský ekonomický a politický vliv v Asii, zahrnující i budování vojenské infrastruktury na atolech v Jihočínském moři, považuje Japonsko za své ohrožení.

Poslední s Obamou, první s Trumpem

Modlitba japonského premiéra za duše amerických vojáků z Pearl Harboru proto míří taky do budoucna a k uchu příštího prvního muže USA.

"Veřejně uznat agresi z minulosti je součástí Abeho strategie zajistit zemi bezpečnost v době, kdy je situace v Asii nejistá. Jeho návštěva má být potvrzením nejen unikátních vztahů s Barackem Obamou, ale i s nastupujícím prezidentem Donaldem Trumpem,“ uvedl v komentáři pro list Wall Street Journal Michael Auslin, autor knihy Konec asijského století.

Japonsko na konci roku 2013 výrazně zvýšilo výdaje na zbrojení. Reagovalo tak na požadavek Číny, že jí v oblasti kolem sporného souostroví musí Tokio hlásit všechny lodě, které tamními vodami chtějí proplout.

Základem japonské obranyschopnosti ale zůstávají dohody s USA. Trump sice v předvolební kampani jmenoval Japonsko mezi zeměmi, které podle jeho slov málo platí za americkou vojenskou ochranu, na druhé straně má v Tokiu jednoho z nejpevnějších spojenců v Asii.

"Jsem přesvědčen, že Donald Trump je velmi důvěryhodný vůdce,“ řekl Abe po schůzce s nově zvoleným americkým prezidentem.

Načasování obou Abeho nedávných schůzek podtrhuje význam Japonska pro Spojené státy. Japonský premiér se v úterý setkává jako poslední vysoce postavený světový státník s Barackem Obamou v jeho druhém funkčním období. Zároveň byl prvním, kdo se sešel s Donaldem Trumpem po jeho zvolení.

Předání moci v Bílém domě se uskuteční 20. ledna příštího roku.

 

Právě se děje

Další zprávy