Podle některých komentátorů lze očekávat ještě ostřejší společenské střety, než jaké Spojené státy zažily na přelomu 60. a 70. let kvůli válce ve Vietnamu. Zásadní otázkou ovšem samozřejmě je, koho Američané v listopadových volbách 2020 vyšlou do Bílého domu.
Hned samotný začátek roku 2020, kdy bude Senát v lednu hlasovat o tom, zda Trump nebude muset předčasně opustit Bílý dům, ovšem rozhodne jednu důležitou věc. Senát s pravděpodobností hraničící s jistotou nepotvrdí takzvaný impeachment, kdy demokraty ovládaná dolní Sněmovna reprezentantů Kongresu už odhlasovala Trumpovo odvolání z funkce.
V Senátu by se k demokratům muselo přidat nejméně dvacet republikánů. Jenže to se nestane, protože to nechtějí, jak jednoznačně ukazují průzkumy, Trumpovi voliči. A proti jejich vůli v současnosti žádný republikánský politik nepůjde.
Trump takřka určitě zůstane v Bílém domě přinejmenším do ledna 2021, do inaugurace nového prezidenta či prezidentky. Nebo dají Američané Trumpovi v letošních prezidentských volbách další čtyři roky v úřadě prezidenta?
Na to se po zkušenosti z roku 2016, kdy prakticky všichni favorizovali jeho soupeřku Hillary Clintonovou, tentokrát nikdo neodváží odpovědět. Ani teď - a nejspíš ani později v roce 2020.
Brutální kampaň
Několik jistot ovšem před sebou Američané do roku 2020 mají. Zaprvé musí očekávat nesmírně vyhrocenou a z větší části negativní předvolební kampaň. Části obou táborů - demokratů i republikánů - se navzájem už nepovažují jen za politické a názorové oponenty, ale navzájem se vidí jako nebezpečí a zlo pro budoucnost své země.
"Demokraté jsou hnáni nenávistí, předsudky a zlostí. Chtějí vás zničit, chtějí zničit naši zem, jak ji známe," hřímal Trump loni v červenci na předvolebním mítinku na Floridě, kde oficiálně odstartoval kampaň 2020. Ať už bude za demokraty nominován kdokoliv, Trump před ním bude varovat jako před socialistou, který chce z USA udělat druhou Venezuelu.
Podle demokratů je pak Trump, jak zní na jejich předvolebních akcích a v televizních debatách, "zločinec, rasista, xenofob, homofob". Člověk, který ohrožuje "podstatu, hodnoty, duši" Ameriky. "Klaun v Bílém domě, mafián, nejzkorumpovanější prezident moderní historie a Putinův agent".
Toto ostré rozdělení politické komentátory a analytiky vede ještě k několika předpovědím. Politický proces uvnitř USA bude v roce 2020 zcela zaseknutý. Nelze očekávat, že by se demokraté v Kongresu s prezidentem Trumpem dohodli na nějaké podstatnější legislativě. S výjimkou státního rozpočtu a peněz na chod vlády, bez těchto peněz nemůže stát fungovat.
A pokud Trump ve volebním roce vůbec bude prosazovat nějaké důležitější kroky, půjde o zahraniční politiku. Už v kampani 2016 slíbil, že ukončí válku v Afghánistánu, což se mu zatím nepodařilo.
Je tak pravděpodobné, že prezident v roce 2020 obnoví vyjednávaní s Tálibánem o mírové dohodě, až ještě před prezidentskými volbami v USA odejde z Afghánistánu část amerických a spojeneckých jednotek.
Zahraniční politika
Trump se pravděpodobně také bude snažit o pokrok v obchodních jednáních s cizími zeměmi. Před koncem roku 2019 na tomto poli zaznamenal dva úspěchy, když dotáhl do konce novou dohodu s Mexikem a Kanadou, která nahradí stávající smlouvu NAFTA.
V obchodní válce s Čínou pak vyhlásil "první fázi" budoucí zamýšlené dohody. Výměnou za zmrazení cel na čínské zboží, která se nebudou dále zvyšovat či rozšiřovat, se Peking zavázal, že mohutně navýší nákup amerického zboží, především zemědělských produktů.
Kromě pokračovaní vyjednávání s Čínou by se pak Trump v roce 2020 ještě mohl snažit o obchodní dohodu s Japonskem a také Evropskou unií, které stále hrozí zavedením cel na dovoz.
Z dalších zahraničněpolitických témat pak bude Bílý dům pravděpodobně zaměstnávat Severní Korea, která hrozí obnovením jaderných zkoušek. A také Írán, který zatím odolává tlaku amerických sankcí a naopak v uplynulých měsících Spojené státy cíleně provokoval.
Na Trumpově stole se může ocitnout i otázka vyjednávání s Ruskem o jaderné odzbrojovací dohodě Nový start, kterou s Moskvou v roce 2010 uzavřel Barack Obama. Bez prodloužení by v lednu 2021 vypršela.
Zároveň je však možné, že druhá strana - ať už to bude například Evropská unie, Írán či Rusko - nebude s jednáními spěchat, bude čekat právě na to, jak dopadnou americké prezidentské volby.
Klíčový rébus roku 2020
I pro svět je tak otázka, zda Trump v Bílém domě skončí, nebo zůstane další čtyři roky, zásadně důležitým rébusem roku 2020.
V celonárodních amerických průzkumech je Trumpova popularita setrvale velmi nízká, dlouhodobě se pohybuje v rozmezí 40 až 44 procent. S tak nízkým hodnocením by v podstatě neměl mít šanci na obhajobu úřadu.
Jenže na prezidentově straně je řada výhod. Jak se ukázalo už ve volbách 2016, kdy Trump získal jen 46 procent všech odevzdaných hlasů, o 2,1 procentního bodu méně než Hillary Clintonová.
Těsně však vyhrál v několika klíčových státech (Michigan, Pensylvánie, Wisconsin, Florida), což v systému "vítěz bere vše" - tedy všechny hlasy volitelů v jednotlivých státech - rozhodlo o zisku Bílého domu.
Tato situace se může ve volbách 2020 opakovat. Zatímco v kampani 2016 Trump válčil i s republikány ve vlastních řadách, tentokrát už celá jeho mašinerie stojí - finančně i organizačně - pevně za svým prezidentem.
Ve prospěch Trumpa mluví i historická statistika. Od roku 1900 obhajovalo Bílý dům dvacet prezidentů, patnáct z nich zvítězilo. V případě proher byla na vině kombinace toho, že prezident zevnitř své vlastní strany čelil silnému vyzyvateli (například proti Jimmymu Carterovi v roce 1980 kandidoval senátor Ted Kennedy), a špatného stavu ekonomiky.
Trumpa ale ani jedno z toho neohrožuje. Žádného vážného republikánského konkurenta nemá a ekonomika USA na konci roku 2019 stále vykazovala zdravá čísla. Rekordně nízkou nezaměstnanost na 3,5 procenta, robustní spotřebitelský trh, který představuje dvě třetiny americké ekonomiky, a hospodářský růst nad hranicí dvou procent.
O další možné výhodě - nebo naopak o tom, že Trumpovy šance se sníží - rozhodnou demokraté. Přes nebývale početné pole demokratických uchazečů o prezidentskou kandidaturu, kterých bylo v jednu chvíli přes dvacet, nemají demokraté proti Trumpovi zatím jasného silného soupeře.
Zástupce demokratického středu, bývalý viceprezident Joe Biden, by podle průzkumů mohl proti Trumpovi uspět, hypoteticky totiž poráží Trumpa i ve většině výše zmíněných rozhodujících států.
Sedmasedmdesátiletý Biden ale neudržel svoji roli jednoznačného favorita, se kterou v dubnu vstoupil do demokratického závodu. Postupně se na něj dotáhli představitelé liberálně-levicového křídla strany, senátorka Elizabeth Warrenová a senátor Bernie Sanders.
Kdo proti Trumpovi?
Jenže jejich případné vítězství v demokratických primárkách, ať už Warrenové či Sanderse, by pak bylo dobrou zprávou právě pro Donalda Trumpa. Podle průzkumů je jejich agenda pro většinu amerických voličů příliš radikální.
V listopadu do demokratického závodu ještě na poslední chvíli naskočil bývalý starosta New Yorku, miliardář Michael Bloomberg. Věří, že jeho středové názory (jako starosta byl Bloomberg republikán) by mohly šance demokratů v souboji s Trumpem zachránit.
Otázkou však je, zda sami demokraté o takového "zachránce" stojí. Podle dosavadních průzkumů to tak nevypadá. Bloombergovy preference se mezi demokraty pohybují na pěti procentech, většina voličů ho vnímá negativně.
Na rozuzlení demokratického dramatu, kdo získá nominaci na prezidenta, ovšem Spojené státy a okolní svět nebudou muset čekat tak dlouho jako na výsledek listopadových prezidentských voleb.
Už 3. února začnou demokratičtí voliči v Iowě vybírat svého kandidáta. Dalším datem k zapamatování je 3. březen, kdy v takzvané "Superúterý" budou demokraté hlasovat v celkem patnácti státech. Právě v tento den do primárek naskočí i Michael Bloomberg.
Zcela jasno by pak mělo být v polovině července, kdy se na nominačním sjezdu v Milwaukee ve Wisconsinu dozvíme jméno demokratického prezidentského kandidáta, vyzyvatele Donalda Trumpa do voleb 2020.
Do hlasování, jehož výsledek se jen tak někdo neodváží předem určit, i kdyby průzkumy na někoho předem jednoznačně ukazovaly. Zkušenost z roku 2016 je jasná - s Trumpem může být vždy všechno znovu jinak.
