Caracas/Moskva - Tělo zesnulého prezidenta Huga Cháveze bude nabalzamováno podobně jako ostatky Vladimira Iljiče Lenina.
Jeho tělo poté bude nastálo vystaveno ve skleněné rakvi v Muzeu revoluce ve venezuelské metropoli Caracasu, napsala agentura AP s odvoláním na viceprezidenta Nicoláse Madura.
Agentura ITAR-TASS nedlouho poté přispěchala s tvrzením, že pokud je Venezuela požádá, jsou ruští odborníci připraveni s balzamováním pomoci. Mají s ním ostatně nejvíc zkušeností.
"Rusko disponuje absolutně špičkovou technologií balzamování, která už funguje mnoho let a je rozpracovaná do detailů," nechali se slyšet specialisté z moskevské laboratoře, která se oficiálně jmenuje Vědeckovýzkumné a učebně metodické středisko biomedicínských technologií.
Chávez zemřel 5. března, tedy přesně 60 let po smrti sovětského diktátora Josifa Stalina, jehož nabalzamované tělo bylo v Moskvě vystaveno osm let.
Přes Gottwalda ke Kimovi
Seznam zasloužilých nebožtíků, o které se pracovníci moskevského centra postarali, je ovšem mnohem delší. Prvním byl v roce 1924 zakladatel sovětského státu Vladimir Uljanov (Lenin), jehož pozůstatky dodnes spočívají v mauzoleu na Rudém náměstí.
V roce 1949 přišel na řadu bulharský komunista Georgi Dimitrov, v roce 1952 mongolský maršál a komunistický vůdce Chorlogín Čojbalsan, rok po něm pak vůdce československých komunistů Klement Gottwald. Jeho balzamování nebylo podle historiků příliš úspěšné, Gottwald byl nakonec v roce 1962 zpopelněn.
Vietnamského revolucionáře Ho Či Mina pomáhali ruští odborníci balzamovat v roce 1969, angolského vůdce Agostinha Neta v roce 1979 a v roce 1985 guayanského prezidenta Lindena Forbese Burnhama. Zatím posledním státníkem, na jehož posmrtné úpravě se Rusové podíleli, byl v roce 1995 severokorejský prezident Kim Ir-sen.