Stockholm - Velké jaderné zbrojení v blízké budoucnosti zřejmě nehrozí. To ale neznamená, že by se bezpečnostní situace ve světě zlepšovala. Naopak. Svět zbrojí čím dál víc.
Vyplývá to z nejnovější zprávy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI).
Dvě hlavní jaderné velmoci - USA a Rusko - sice na základě dohody START, podepsané minulý rok na jaře v Praze, snižují počty svých jaderných hlavic na domluvených 1550, ale žádné další omezování v dohledné době neplánují.
Snižování počtu nukleárních zbraní nemají v úmyslu Velká Británie ani Francie s Čínou, tedy země, které v roce 1968 v rámci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní spolu s USA a Ruskem své hlavice přiznaly. Mezi jaderné mocnosti se podle nepotvrzených informací řadí také Indie, Pákistán a Izrael.
Obchod s konvenčními zbraněmi navíc - navzdory globální ekonomické krizi - setrvale roste. Hlavními aktéry zůstávají Spojené státy, následované západní Evropou, kterou SIPRI bere jako jeden celek. Se značným odstupem se za ně řadí Rusko, Japonsko, Izrael, Indie a Jižní Korea.
Desítce největších světových zbrojovek (mimo Čínu) dominují firmy Spojených států, v čele s gigantem Lockheed-Martin, mezi něž se vklínily tři evropské koncerny. Britská BAE Systems a evropská EADS ale na rozdíl od amerických konkurentů vykazují pokles zisku.
SIPRI označuje cíl stanovený pražskou smlouvou Start za "skromný". Poukazuje na to, že USA plánují během příštích deseti let investovat do modernizace jaderných zbraní 92 miliard dolarů, zatímco Rusko již modernizuje svůj systém balistických raket a chce koupit osm nových jaderných ponorek. Británie se rozhodla zachovat svůj jaderný arzenál na dosavadní úrovni, Čína modernizuje své raketové nosiče a Francie takový program právě dokončila.
Hlavice zachováme, vzkazují velmoci
"Poselství, které tím dané jaderné země sdělují, zní, že si chtějí zachovat své dosavadní jaderné kapacity ještě příštích nejméně 30 až 50 let," řekl agentuře AP náměstek ředitele SIPRI Daniel Nord.
Také z dalších tří zemí, považovaných za jaderné mocnosti mimo rámec smlouvy o nešíření, vyvíjejí Indie a Pákistán nové raketové nosiče jaderných hlavic. Izrael zřejmě vyčkává, jak se vyvine situace kolem íránského jaderného programu.
Severní Korea pravděpodobně již získala dostatek plutonia, aby z něj vyrobila menší počet jaderných hlavic, nejsou však k dispozici informace, zda skutečně vlastní operačně použitelné atomové zbraně.
