Jaderné zbraně nechceme. Nikdy, tvrdí íránský prezident

Petr Jemelka Petr Jemelka
19. 9. 2013 11:55
Hasan Rúhání nastavil smířlivý tón, chválí ho i západní komentátoři
Hasan Rúhání sliboval otevřenější mezinárodní politiku a propuštění politických vězňů. Sliby zatím plní.
Hasan Rúhání sliboval otevřenější mezinárodní politiku a propuštění politických vězňů. Sliby zatím plní. | Foto: Reuters

New York/Teherán - Jeho jaderný program budí už řadu let nemalé obavy Západu. Právě kvůli němu ostatně čelí i řadě sankcí Rady bezpečnosti OSN.

Írán ale podle svého prezidenta Hasana Rúháního "nechce a nikdy nebude mít jaderné zbraně".

Nástupce kontroverzního Mahmúda Ahmadínežáda ale zároveň trvá na tom, že jeho země má plné právo vyjednávat se Západem.

Novopečená hlava státu to prohlásila v rozhovoru pro americkou televizi NBC. Ten bude odvysílán až ve čtvrtek večer, ale stanice o jeho obsahu informovala s předstihem.

Zlepšení na dohled

Írán proti všem

Vztahy Íránu se Západem a Izraelem dlouhodobě komplikuje již zmíněný jaderný program. Teherán sice trvá na tom, že uran obohacuje výhradně za mírovým účelem, Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ale opakovaně nabyla podezření, že to není pravda. Rada bezpečnosti OSN proto na zemi uvalila sankce.

Rúhání byl do čela 71milionového Íránu zvolen v červnu, jeho první kroky ale naznačují, že v otázkách mezinárodních vztahů svítá naděje na zlepšení.

A to přes to, že v teokratickém systému je moc prezidenta omezena víceméně na ekonomické otázky a zahraniční politiku, obranu, justici i jaderný program ovládá duchovní vůdce Alí Chameneí, který má v klíčových otázkách právo veta.

Prezident už v předvolební kampani sliboval propuštění politických vězňů i umírněnější a otevřenější mezinárodní politiku.

Zdá se, že své sliby plní, konstatuje agentura Reuters. Na svobodě se tak ocitl právník a bojovník za lidská práva Muhsín Amínezádeh a dalších deset aktivistů.

"Mohou to být nepatrné krůčky k velmi důležité budoucnosti," je přesvědčen Rúhání.

Írán si zvolil umírněného reformistu, má to ale háček. Zemi fakticky vládne duchovní Alí Chameneí (na snímku).
Írán si zvolil umírněného reformistu, má to ale háček. Zemi fakticky vládne duchovní Alí Chameneí (na snímku). | Foto: Reuters

Co přinese New York?

Propuštěním vězňů podle komentátora BBC Jamese Reynoldse vyslal jasný signál své vládě, že mu jde o urovnání vztahu se Spojenými státy.

Zatímco za vlády prostořekého Ahmadínežáda byly vztahy mezi oběma zeměmi napjaté, nyní svítá naděje na zlepšení. I proto média spekulují o možném setkání s americkým prezidentem Barackem Obamou.

Mluvčí Bílého domu sice ve čtvrtek popřel, že by něco takového bylo v plánu, prezidenti si už ale podle něj vyměnili dopisy. A Rúhání Obamovo poselství označil za "pozitivní" a "konstruktivní".

Další indicii o tom, kam chce nový íránský prezident svou zemi směřovat, by měl přinést jeho projev na úterním Valném shromáždění OSN v New Yorku.

 

Právě se děje

před 9 hodinami

Colorado hlásí druhý případ hokejisty nakaženého koronavirem

V kádru hokejistů Colorada Avalanche se objevil druhý případ hráče nakaženého novým typem koronaviru. Klub jméno nezveřejnil, pouze oznámil, že hráč je v domácí izolaci. V NHL se ví dohromady o čtyřech případech, další dva pocházejí z týmu Ottawy.

Klub z Denveru v prohlášení uvedl, že všichni, kdo přišli s hráčem do blízkého kontaktu, byli informováni a zůstávají v karanténě, kterou dříve nařídilo vedení ligy. Žádný další hokejista ani člen realizačního týmu podle klubu nevykazuje příznaky nemoci COVID-19.

Ve čtvrtek vedení Colorada, v němž působí i brankář Pavel Francouz a útočník Martin Kaut, oznámilo první případ nákazy. Nejmenovaný hráč se podle klubu už zcela zotavil.

NHL je přerušená od 12. března, do konce základní části v té době zbývaly zhruba tři týdny. Nyní jsou v karanténě všichni hráči NHL zatím do 6. dubna. Ve Spojených státech amerických počet nakažených koronavirem už přesáhl 100.000 a jsou nejvíce zasaženou zemí na světě.

Další zprávy