Jaderné zbraně nechceme. Nikdy, tvrdí íránský prezident

Petr Jemelka Petr Jemelka
19. 9. 2013 11:55
Hasan Rúhání nastavil smířlivý tón, chválí ho i západní komentátoři
Hasan Rúhání sliboval otevřenější mezinárodní politiku a propuštění politických vězňů. Sliby zatím plní.
Hasan Rúhání sliboval otevřenější mezinárodní politiku a propuštění politických vězňů. Sliby zatím plní. | Foto: Reuters

New York/Teherán - Jeho jaderný program budí už řadu let nemalé obavy Západu. Právě kvůli němu ostatně čelí i řadě sankcí Rady bezpečnosti OSN.

Írán ale podle svého prezidenta Hasana Rúháního "nechce a nikdy nebude mít jaderné zbraně".

Nástupce kontroverzního Mahmúda Ahmadínežáda ale zároveň trvá na tom, že jeho země má plné právo vyjednávat se Západem.

Novopečená hlava státu to prohlásila v rozhovoru pro americkou televizi NBC. Ten bude odvysílán až ve čtvrtek večer, ale stanice o jeho obsahu informovala s předstihem.

Zlepšení na dohled

Írán proti všem

Vztahy Íránu se Západem a Izraelem dlouhodobě komplikuje již zmíněný jaderný program. Teherán sice trvá na tom, že uran obohacuje výhradně za mírovým účelem, Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ale opakovaně nabyla podezření, že to není pravda. Rada bezpečnosti OSN proto na zemi uvalila sankce.

Rúhání byl do čela 71milionového Íránu zvolen v červnu, jeho první kroky ale naznačují, že v otázkách mezinárodních vztahů svítá naděje na zlepšení.

A to přes to, že v teokratickém systému je moc prezidenta omezena víceméně na ekonomické otázky a zahraniční politiku, obranu, justici i jaderný program ovládá duchovní vůdce Alí Chameneí, který má v klíčových otázkách právo veta.

Prezident už v předvolební kampani sliboval propuštění politických vězňů i umírněnější a otevřenější mezinárodní politiku.

Zdá se, že své sliby plní, konstatuje agentura Reuters. Na svobodě se tak ocitl právník a bojovník za lidská práva Muhsín Amínezádeh a dalších deset aktivistů.

"Mohou to být nepatrné krůčky k velmi důležité budoucnosti," je přesvědčen Rúhání.

Írán si zvolil umírněného reformistu, má to ale háček. Zemi fakticky vládne duchovní Alí Chameneí (na snímku).
Írán si zvolil umírněného reformistu, má to ale háček. Zemi fakticky vládne duchovní Alí Chameneí (na snímku). | Foto: Reuters

Co přinese New York?

Propuštěním vězňů podle komentátora BBC Jamese Reynoldse vyslal jasný signál své vládě, že mu jde o urovnání vztahu se Spojenými státy.

Zatímco za vlády prostořekého Ahmadínežáda byly vztahy mezi oběma zeměmi napjaté, nyní svítá naděje na zlepšení. I proto média spekulují o možném setkání s americkým prezidentem Barackem Obamou.

Mluvčí Bílého domu sice ve čtvrtek popřel, že by něco takového bylo v plánu, prezidenti si už ale podle něj vyměnili dopisy. A Rúhání Obamovo poselství označil za "pozitivní" a "konstruktivní".

Další indicii o tom, kam chce nový íránský prezident svou zemi směřovat, by měl přinést jeho projev na úterním Valném shromáždění OSN v New Yorku.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Světové atletice vládnou trojskokanka Rojasová a tyčkař Duplantis

Nejlepšími světovými atlety roku 2020 se stali halová světová rekordmanka v trojskoku Yulimar Rojasová a světový rekordman ve skoku o tyči Armand Duplantis. Oba v tradiční anketě Světové atletiky triumfovali poprvé.

Pětadvacetiletá Venezuelanka Rojasová v únoru v Madridu posunula halový rekord na 15,43 metru, skočila tehdy o sedm centimetrů víc než Ruska Taťjana Lebeděvová v roce 2004. Na trůnu vystřídala americkou překážkářku Dalilah Muhammadovou a navázala na úspěch jiné trojskokanky Caterine Ibargüenové, která byla nejlepší světovou atletkou roku 2018.

Jednadvacetiletý Duplantis se stal nejmladším mužským vítězem této ankety, která se vyhlašuje od roku 1988. Švédský skokan v hale dvakrát posunul světový rekord až na 618 centimetrů. Venku pak překonal 615 cm a sebral Sergeji Bubkovi nejlepší výkon pod širým nebem. Vyhrál všech šestnáct závodů, do kterých letos nastoupil. V hlavní kategorii triumfoval dva roky po ocenění pro vycházející hvězdu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy