Jaderné zbraně nechceme. Nikdy, tvrdí íránský prezident

Petr Jemelka Petr Jemelka
19. 9. 2013 11:55
Hasan Rúhání nastavil smířlivý tón, chválí ho i západní komentátoři.
Hasan Rúhání, prezident Íránu.
Hasan Rúhání, prezident Íránu. | Foto: Reuters

New York/Teherán - Jeho jaderný program budí už řadu let nemalé obavy Západu. Právě kvůli němu ostatně čelí i řadě sankcí Rady bezpečnosti OSN.

Írán ale podle svého prezidenta Hasana Rúháního "nechce a nikdy nebude mít jaderné zbraně".

Nástupce kontroverzního Mahmúda Ahmadínežáda ale zároveň trvá na tom, že jeho země má plné právo vyjednávat se Západem.

Novopečená hlava státu to prohlásila v rozhovoru pro americkou televizi NBC. Ten bude odvysílán až ve čtvrtek večer, ale stanice o jeho obsahu informovala s předstihem.

Zlepšení na dohled

Rúhání byl do čela 71milionového Íránu zvolen v červnu, jeho první kroky ale naznačují, že v otázkách mezinárodních vztahů svítá naděje na zlepšení.

Írán proti všem

Vztahy Íránu se Západem a Izraelem dlouhodobě komplikuje již zmíněný jaderný program. Teherán sice trvá na tom, že uran obohacuje výhradně za mírovým účelem, Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ale opakovaně nabyla podezření, že to není pravda. Rada bezpečnosti OSN proto na zemi uvalila sankce.

A to přes to, že v teokratickém systému je moc prezidenta omezena víceméně na ekonomické otázky a zahraniční politiku, obranu, justici i jaderný program ovládá duchovní vůdce Alí Chameneí, který má v klíčových otázkách právo veta.

Prezident už v předvolební kampani sliboval propuštění politických vězňů i umírněnější a otevřenější mezinárodní politiku.

Zdá se, že své sliby plní, konstatuje agentura Reuters. Na svobodě se tak ocitl právník a bojovník za lidská práva Muhsín Amínezádeh a dalších deset aktivistů.

"Mohou to být nepatrné krůčky k velmi důležité budoucnosti," je přesvědčen Rúhání.

Co přinese New York?

Propuštěním vězňů podle komentátora BBC Jamese Reynoldse vyslal jasný signál své vládě, že mu jde o urovnání vztahu se Spojenými státy.

Ajatolláh Alí Chameneí.
Ajatolláh Alí Chameneí. | Foto: Reuters

Zatímco za vlády prostořekého Ahmadínežáda byly vztahy mezi oběma zeměmi napjaté, nyní svítá naděje na zlepšení. I proto média spekulují o možném setkání s americkým prezidentem Barackem Obamou.

Mluvčí Bílého domu sice ve čtvrtek popřel, že by něco takového bylo v plánu, prezidenti si už ale podle něj vyměnili dopisy. A Rúhání Obamovo poselství označil za "pozitivní" a "konstruktivní".

Další indicii o tom, kam chce nový íránský prezident svou zemi směřovat, by měl přinést jeho projev na úterním Valném shromáždění OSN v New Yorku.

 

Právě se děje

před 44 minutami

Smartwings po téměř dvou letech vrátily do provozu Boeing 737 MAX

Smartwings dnes po téměř dvou letech znovu vypravily v běžném provozu letadlo Boeing 737 MAX 8. Před dnešním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit i zbylých šest těchto letounů, informovaly dnes Smartwings.

Letadla Boeing 737 MAX byla celosvětově odstavena od března 2019 kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

"Naší absolutní prioritou je bezpečnost našich cestujících a posádky. Žádný stroj nepodstoupil takové prověrky bezpečnosti v historii letectví jako letoun Boeing 737 MAX. Věříme, že důvěra v tento letoun se velmi rychle obnoví," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Londýn oznámil další sankce vůči barmským armádním činitelům

Británie dnes oznámila, že přidává na sankční seznam další barmské vojenské představitele kvůli jejich zapojení do převratu, který tento měsíc vedl ke svržení zvoleného barmského vedení. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že na seznamu se k 19 barmským vysoce postaveným armádním činitelům přidává šest dalších jmen. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Na černé listině se ocitl také generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu. Opatření přijaté Londýnem má zamezit osobám na seznamu v cestách do Británie a znemožnit britským podnikům či institucím, aby obchodovaly se společnostmi vlastněnými těmito barmskými vojenskými představiteli.

Británie oznámila, že ukončuje programy pomoci, v rámci nichž byly prostředky posílány barmské vládě. Dodala ale, že pomoc se i nadále dostane k "nejchudším a nejzranitelnějším v zemi".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na 1000 korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Ve čtvrtek to schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Zdroj: ČTK
Další zprávy