Blitzkrieg nevyšel, Putin stupňuje násilí. Z Ukrajiny chce zdecimovaný protektorát

Martin Novák Martin Novák
8. 3. 2022 19:11
Rusko útočí stále brutálněji na civilisty a městskou zástavbu, Ukrajinci se i přes územní ztráty nepřestávají bránit a Kremlu se ani za třináct dní invaze nedaří zlomit odpor obránců Kyjeva a dalších velkých měst. Jak ruský vpád skončí a zda Kyjev uhájí svoji nezávislost, zatím není jasné. Válka je zřejmě stále na svém počátku a příměří v nedohlednu. Jaké možnosti jejího konce se ale rýsují?
Ukrajinský voják na předměstí Kyjeva.
Ukrajinský voják na předměstí Kyjeva. | Foto: Jakub Plíhal

Způsob, jak ruský prezident Vladimir Putin válku začal, nezavdává pochybnosti o jeho cíli. Rozsáhlý útok na mnoha frontách, směřující na dvě největší města Kyjev a Charkov, znamená, že Kreml si chce Ukrajinu podrobit. Putin už ve svých dřívějších projevech naznačoval, že Ukrajina musí být vůči Rusku přátelská, nebo nemá právo na existenci. Na konci uplynulého týdne řekl, že válka neskončí, dokud Ukrajinci nepřestanou bojovat a nepřistoupí na ruské požadavky.

Jak vážné ztráty má okupační armáda, nelze z nezávislých zdrojů ověřit. Na to, aby ruské dělostřelectvo a letectvo ukončily destrukci ukrajinské infrastruktury a vyhánění lidí z obydlených oblastí, to zatím stále nestačí. Rusové navíc v posledních dnech cíleně bombardují letiště, aby Ukrajinci neměli kde přistát s letadly, která by případně mohli dostat ze zahraničí.

Tvrdý odpor Ukrajinců ukazuje, že scénář dosazení loutkové prokremelské vlády na "ruských bajonetech" bude pro Moskvu obtížné řešení. Pokud Putin chce minimálně východní část země ovládnout, bude tak muset učinit neskrývanou a tvrdě represivní vojenskou okupací. Tohoto scénáře se obává například česká eurokomisařka Věra Jourová.

"Putin si plní dlouhodobý cíl Ukrajinu obsadit a naplnit si sen, že Ukrajina patří pod Rusko a že ukrajinský národ nemá nárok na samostatnou existenci," uvedla v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Americký profesor a historik českého původu Igor Lukeš je obdobně skeptický. V debatě, kterou zorganizoval list Boston Globe, prohlásil, že Ukrajinci se sice srdnatě brání, ale Rusové pomalu kousek po kousku zemi obsadí a hrubá síla nakonec zvítězí. "Civilisté budou tak dlouho vystaveni nesmírnému utrpení, že se nakonec smíří s kompromisem, protože není možné žít věčně v podzemí a krytech," myslí si Lukeš.

Rychlejší postup na jihu

Podle odborníka na Rusko Petra Kratochvíla z pražského Ústavu mezinárodních vztahů Putin chce rozšířit území samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny a spojit je s pobřežím Černého moře a Krymem. "Zbytek Ukrajiny si podle mého názoru představuje jako jakýsi vojensky oslabený a ekonomicky zdecimovaný protektorát, který se nebude Rusku v ničem protivit," vysvětlil pro Aktuálně.cz.

Velké ztráty Rusům způsobují zbraně, které Ukrajině dodávají západní země. Problémy mají také se zásobováním a palivem. Otázkou je, nakolik finančně udržitelná bude pro Rusy rozsáhlá válka s nasazením desetitisíců vojáků.

Názory armádních pozorovatelů a analytiků se rozcházejí. Někteří tvrdí, že potíže ruské okupační armády jsou tak velké, že dlouho nevydrží v chodu. Další oponují, že ruské velení počítalo s mnohými problémy a je připraveno i navzdory jim Ukrajinu dobývat po malých částech. Jinými slovy že je předčasné vydávat dosavadních třináct dní za totální neúspěch a kolaps ruské strategie.

"Rusové mohou například pořád synchronizovat postup na Kyjev z mnoha směrů a v některých částech fronty zpomalit. Mohou vyčkávat, až se více jejich sil uvolní na jihu a východě," píše ve své analýze týdeník Economist s tím, že na jihovýchodě Ukrajiny ruská vojska postupují rychleji než na severu. Zvraty jsou ale možné. V pondělí například ukrajinská armáda dobyla zpět část území nedaleko Charkova.

"Putin se nemohl domnívat, že ho lidé i v ruskojazyčných oblastech na východě budou vítat. Musel znát průzkumy, že lidé tam Rusko nechtějí. Spíš si myslel, že oblast rychle obsadí a pak propagandisticky zpracuje. Ale to už teď po bombardování paneláků sotva bude možné," domnívá se Petr Kratochvíl.

Naděje v jednání

Možná diplomatická jednání se budou točit kolem toho, kdo je ochoten a v čem ustoupit. Například zda Ukrajina nakonec přistoupí na Putinův požadavek vzdát se členství v NATO a nemít armádu.

Ve Finsku se invaze srovnává se zimní válkou v roce 1939, kdy Sovětský svaz napadl mnohonásobně slabší Finsko. Tehdy Finové ubránili nezávislost, ale ztratili část území a po válce se zavázali k neutralitě a omezenému zbrojení. Dosud ale Ukrajina tento model, známý jako finlandizace, odmítala.

Jako o prostředníkovi v jednání mezi Kyjevem a Moskvou se hovoří o Izraeli, Turecku nebo Číně, ale zatím ne moc optimisticky. Peking se zatím omezuje na obecné diplomatické formulace o potřebě dialogu a míru. Jako jedna z mála zemí ale Čína má na Kreml vliv vzhledem k ekonomickému a politickému spojenectví obou režimů. Izraelský premiér Naftali Bennett po sobotní návštěvě Moskvy řekl, že "šance na úspěch při jednání nejsou velké". Žádný zásadní průlom neoznámil.

Video: Exkluzivní rozhovor s bývalým ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem

Rozhovor s bývalým ukrajinským prezidentem Porošenkem | Video: Josef Pazderka
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Návrh novely letošního státního rozpočtu předloží Stanjura vládě v červenci

Návrh novely letošního státního rozpočtu předloží ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vládě v červenci, řekl ve středu na tiskové konferenci. Do té doby budou podle něj schválena některá další opatření v souvislosti s energetickou krizí, budou k dispozici také přesnější data o hospodaření státu. Doplnil, že podle dubnového makroekonomického výhledu bude v letošním rozpočtu nejvýše 15 miliard korun dodatečných příjmů ve srovnání se schváleným rozpočtem.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Na podporu výuky v MŠ a ZŠ chce ministerstvo rozdělit devět miliard korun z EU

Ministerstvo školství chce rozdělit devět miliard korun z evropských dotací na posílení podpůrných pedagogických pozic, jako jsou školní psychologové či speciální pedagogové, a zlepšení kvality vzdělávání v základních a mateřských školách. O peníze budou moct žádat pomocí zjednodušených formulářů, takzvaných šablon, od středy do 28. dubna příštího roku. Dotace půjdou z nového Operačního programu Jan Amos Komenský, který šablonami naváže na předchozí program Výzkum, vývoj a vzdělávání. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy