Izraelci po deseti letech chystají velké oslavy, jimiž chtějí Rabinův odkaz připomenout. Hlavní obřad za zavražděného premiéra se bude konat příští sobotu, tedy v den výročí dle židovského kalendáře.
Přesto si Izrael připomněl Rabinovu smrt i podle gregoriánského kalendáře. Rozhlas po celý den vysílal smuteční hudbu, Rabinovi a jeho mírové politice se věnovala většina deníků.
U hrobu zavražděného premiéra na hoře Herzl v Jeruzalémě se sešla jeho rodina a přátelé. Spolu s nimi zapálil pamětní svíčku i izraelský prezident Moše Kacav.
Telavivské náměstí, kde vyprchal Rabinův život, pak ozdobily černé balónky uspořádané do tvaru číslovky deset.
Množství akcí naplánovaných pro další dny má korunovat 14. listopadu shromáždění na Rabinově náměstí. Pamětnímu ceremoniálu mají přihlížet světové osobnosti - například bývalý americký prezident Bill Clinton.
Teorie spiknutí
Rabina zastřelil Jigal Amir, fanatik pobouřený mírovými kroky, které premiér chystal. Rabin byl rozhodnut uzavřít mírovou dohodu s Palestinci.
Dror Jicchaki, který v minulosti řídil bezpečnostní službu Šin Bet a který kvůli Rabinově smrti odstoupil, poskytl izraelské televizi vůbec poprvé rozhovor. Naznačil v něm, že by mělo začít nové vyšetřování.
Rabina podle pitvy zasáhly dvě ze tří střel, jež Amir vypálil. Jicchaki řekl, že rezignací na sebe vzal odpovědnost selhání Rabínových strážců. "Ti navzdory několikaletému výcviku po vrahovi vůbec nestříleli," upozornil Jicchaki. Vrah byl na místě zatčen.
Z pravicových kruhů poté začaly sílit hlasy o teorii spiknutí, jejichž cílem je zmírnění trestu pro Amira. Soud ho poslal do vězení na doživotí. Prezident Moše Kacav však již několikrát zopakoval, že Amirovi v žádném případě milost neudělí.
Nejlepší premiér
Nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1994 Rabin v rozhovorech s Palestinci prosadil princip území za mír, podle něhož měli Palestinci zastavit útoky na židovský stát, který se za to měl stáhnout z arabských území, jež obsadil za předchozích válek.
Většina Izraelců považuje Rabina za nejlepšího předsedu vlády, jakého kdy země měla.
Dle průzkumu zveřejněného deníkem Maariy vidí Izraelci Rabinuv atentát jako třetí nejdůležitější událost v historii své země. Hned po čtvrté izraelsko-arabské (jomkipurské) válce z října 1973 a takzvané šestidenní válce roku 1967. Izrael při ní po výhrůžkách ze strany arabských zemí obsadil jordánský západní břeh Jordánu i východní Jeruzalém, egyptský Sinajský poloostrov s pásmem Gazy a syrské Golanské výšiny.
