Dohoda zprostředkovaná Spojenými státy a Francií podle agentury Reuters předpokládá, že se izraelské jednotky během 60 dní stáhnou z jižního Libanonu, zatímco se tam rozmístí vojáci libanonské armády. Hizballáh současně přesune své síly od izraelsko-libanonských hranic za řeku Lítání. Jedinými ozbrojenými silami, které budou moci v této oblasti zůstat, budou jednotky OSN UNIFIL a libanonská armáda. Ta tam má podle dohody co možná nejdříve rozmístit 10 tisíc vojáků.
V textu se rovněž uvádí, že Libanon a Izrael jsou připraveny podniknout kroky pro trvalé a komplexní řešení situace. Dohoda se odkazuje i na závazky těchto dvou zemí z rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1701, která v roce 2006 ukončila měsíční válku mezi Izraelem a Hizballáhem. Podle ní má na jihu Libanonu operovat jen libanonská armáda a jednotky UNIFIL.
Hizballáh rezoluci dlouhodobě porušuje a z jihu Libanonu ostřeloval do úterka sever Izraele, což izraelská armáda dlouhodobě opětovala. Letos 1. října rezoluci porušil i Izrael, když jeho armáda na jihu Libanonu zahájila pozemní operaci.
Podle Bidena příměří otevírá cestu k trvalému ukončení konfliktu mezi Izraelem a Íránem podporovaným hnutím, který si v Libanonu podle oficiálních údajů vyžádal více než 3800 mrtvých. Izrael eviduje 78 obětí na svém území.
Biden a francouzský prezident Emmanuel Macron v úterním společném prohlášení uvedli, že Francie a USA budou pracovat na tom, aby bylo příměří plněno v plném rozsahu.
Varování z obou stran
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael dohodu o příměří přijímá, rázně ale odpoví na jakékoliv její porušení ze strany Hizballáhu. Podobně se vyjádřil poslanec libanonského parlamentu z Hizballáhu Hasan Fadlalláh, který v úterý řekl, že toto hnutí si zachovává právo bránit se, pokud na něj Izrael zaútočí. Fadlalláh zdůraznil, že Hizballáh zůstane aktivní i po zastavení bojů a bude pomáhat vysídleným Libanoncům v návratu do jejich domovů a v obnově oblastí zničených izraelskými údery.
Izraelská armáda ve středu oznámila, že zatím zůstává na jihu Libanonu a bude reagovat na jakékoli porušení příměří. V několika předchozích hodinách také už střílela na podezřelé osoby na jihu Libanonu.
Fadlalláh také řekl, že podporuje rozšíření působnosti libanonského státu a že hnutí vyjde z války silnější. "Tisíce lidí se připojí k odboji … Odzbrojení odboje byl izraelský návrh, který padl," řekl Fadlalláh.
Írán ústy mluvčího ministerstva zahraničí Esmáíla Baghájího uvedl, že příměří v Libanonu podporuje. Teherán dlouhodobě podporuje šíitský Hizballáh, palestinské teroristické hnutí Hamás i jemenské povstalce Húsie v jejich útocích proti Izraeli. Ve středu íránská diplomacie uvítala příměří jako konec izraelské "agrese" v Libanonu.
Příměří vítá kromě Íránu také Turecko či Egypt. Ankara vyjádřila naději, že klid zbraní bude trvalý, a zdůraznila, že pro stabilitu regionu je nutné zastavit co nejdříve také válku v Pásmu Gazy.
Na příměří reagují také evropští státníci. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že to považuje za naději pro celý blízkovýchodní region. Vyzvala zároveň, aby bylo příměří uzavřeno také mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy. Macron dohodu vnímá jako šanci pro Libanon, které je potřeba využít.
Britský premiér Keir Starmer řekl, že příměří podle něj "poskytne částečnou úlevu civilnímu obyvatelstvu" obou zemí. Vyzval k tomu, aby se příměří "proměnilo v trvalé politické řešení v Libanonu" a slíbil, že se bude snažit s dalšími státníky o "udržitelný mír na Blízkém východě". Klid zbraní uvítalo také české ministerstvo zahraničí. Věří, že se stane základem pro dlouhodobé mírové uspořádání v regionu.
Vysoce postavený představitel Hamásu na klid zbraní mezi izraelskou armádou a Hizballáhem ve středu reagoval slovy, že je připraven uzavřít s židovským státem dohodu o příměří v Gaze a o propuštění rukojmích. Příměří označil za významný úspěch. Současně obvinil Izrael, že brání uzavření dohody v Gaze.
Zintenzivnění bombardování
Hizballáh je nejmocnější vojenskou silou v Libanonu a má i několik ministrů a poslanců. Proti Izraeli bojuje už od svého vzniku v 80. letech a některé země, včetně USA, ho považují za teroristickou organizaci. EU označuje za teroristické jen vojenské křídlo Hizballáhu.
Letité sporadické ostřelovaní přes hranici mezi Izraelem a Hizballáhem se stalo každodenním od loňského 8. října, den po útoku Hamásu na Izrael, jímž propukla válka v Pásmu Gazy. Ve druhé polovině září Izrael zintenzivnil bombardování objektů spojených s Hizballáhem v Libanonu, kde zabil řadu jeho velitelů, včetně dlouholetého lídra Hasana Nasralláha. Od letošního října vedla izraelská armáda i pozemní operaci na jihu Libanonu.
Letecké údery v Libanonu prováděl Izrael ještě několik hodin před středečním příměřím, cílil na jižní předměstí Bejrútu a tři hraniční přechody se Sýrii na severu Libanonu. Syrská státní média uvedla, že v důsledku úderů na hraniční přechody a cíle v syrské provincii Homs zemřelo šest lidí, z toho dva vojáci. Hizballáh v noci na středu oznámil, že v odvetě za izraelské údery na Bejrút poslal drony k několika "vojenským cílům" u Tel Avivu.
