Provoz italských továren, bank, pošt, vlaků a škol se na čtyři hodiny zastavil přesně v devět hodin a tisíce demonstrujících vyjádřili svůj nesouhlas z vládní politikou.
"Tato generální stávka je posvátná a uvidíte v ní protestovat miliony pracovníků a důchodců proti hospodářské politice vlády," prohlásil na stránkách deníku L'Unita Guglielmo Epifani , šéf největších italských odborů.
Stávkovaly i operní domy
Státní úřady, nemocnice, banky i pošty zastavily práci na celý den, dopraváci stávkovali podle vlastního rozvrhu sice čtyři hodiny, ale o to větší problémy způsobili. Ve školách se neučilo jen hodinu. Podle vedení ústředen se do stávky zapojilo až 90 procent z celkového počtu 12 milionů odborářů.
Do protestu proti vládě se zapojily i italské operní domy. Ve stejnou dobu odpoledne se po celé zemi jejich sály rozezněly tóny Verdiho či Mozartova Rekviem na znamení "nadcházející smrti všech kulturních aktivit".
Největší problémy byly v dopravě
Největší problémy činila neexistence veřejné dopravy. Ve městech nejezdily autobusy, tramvaje i metro. Lidé museli oželet i cestování lodí a vlakem. Zaměstnanci státem kontrolované letecké společnosti Alitalia šli také do stávky a zavinili zrušení 230 letů.
Rušit či zpozdit spoje směřující na italská letiště ale musely i zahraniční aerolinky. České aerolinie i Alitalia byly nuceny odložit několik letů mezi oběma zeměmi. Alitalia zcela zrušila odpolední let do Milána. ČSA kvůli tomu podle mluvčí Jitky Novotné posunuly odlet odpoledních linek do Benátek a Říma tak, aby letadla v Itálii přistála až po skončení stávky.
Protesty kvůli výši deficitu
Stávka se zrodila především kvůli snaze Berlusconiho kabinetu snížit deficit rozpočtu na 16,5 miliard euro (téměř 500 miliard korun) a ubrat především peníze pro sociální sféru, kulturu a školství. Odbory tvrdí, že se tím zničí křehká italská ekonomika, která během čtyř posledních let rostla hrozně pomalu.
Poradce Berlusconiho Renato Brunetta prohlásil, že odbory sabotují ekonomiku v momentě, kdy ukazuje známky obnovy. "Odbory stávkují, protože se staly politickými stranami," prohlásil poradce.
Premiér byl ještě tvrdší a odsoudil "mobilizaci důchodců" v narážce na to, že ve velkých odborových ústřednách tvoří důchodci většinu. Ministr průmyslu Adolfo Urso souhlasil s Brunettou, když vyjádřil přesvědčení, že za odborářskými hesly se skrývá politikaření, které ze strany levicové opozice podle něj sílí s blížícími se parlamentními volbami plánovanými na 9. dubna 2006.
"Berlusconiho vláda zdevastovala státní finance a dnes jí italští pracující jasně řekli, že už nejsou ochotni dál platit", prohlásil jeden z vůdců levice Oliviero Diliberto.
