Řím - O tom, zda se eurozóna dostane rychle z krize, se vedle Řecka a Španělska bude rozhodovat především v Itálii.
Šedesátimilionovou zemi s dluhem ve výši 1,9 bilionu eur čekají v březnu klíčové parlamentní volby. A právě ony napovědí, jakým směrem se země bude ubírat.
Jejich favoritem je levicová Demokratická strana (PD), jež si v neděli zvolila do čela staronového šéfa, jedenašedesátiletého bývalého komunistu Piera Luigiho Bersaniho, někdejšího ministra průmyslu a dopravy z vlád Romana Prodiho a Massima d'Alemy. Ten svého rivala - sedmatřicetiletého starostu Florencie Mattea Renziho - porazil v poměru 60,8 ku 39,1 procenta hlasů.
Bersaniho komunistická minulost ovšem mate. Praktikující katolík je připraven zachovat většinu nepopulárních reforem schválených současným úřednickým kabinetem bývalého eurokomisaře Maria Montiho, pouze chce jejich dopad pro zaměstnance státních i soukromých firem poněkud zmírnit.
"Musíme vyhrát, nemůžeme ale vyhrát za každou cenu," upozornil Bersani po svém znovuzvolení na problémy, kterým Itálie čelí. "Nemůžeme vyhrát s tím, že budeme vyprávět lidem pohádky, takhle se vládnout nedá. Nebude to jednoduché, země to ale potřebuje."
Bersaniho PD podporuje společně s pravicovým Lidem svobody (PdL) Montiho kabinet v parlamentu a souhlasila mimo jiné s uvolněním pracovního trhu, jež zaměstnavatelům dalo větší prostor pro propouštění osazenstva firem.
Slíbila také, že v případě převzetí vládní odpovědnosti dostojí závazkům spojeným s konsolidací státních financí, učiněných v rámci EU. Zároveň chce snížit výši sociálního a zdravotního pojištění placeného firmami s cílem zvýšit zaměstnanost.
Hlavní odborovou centrálu v zemi CGIL se Demokratická strana pokusila na druhé straně uklidnit příslibem toho, že uvolní tlak, kterému v souvislosti s úspornými opatřeními vlády čelí řadoví zaměstnanci a důchodci.
Hledání koaličního partnera
Bersani se zatím nevyslovil jasně, zda má v úmyslu zavést daň z finančních transakcí, na níž se v říjnu dohodlo jedenáct zemí eurozóny, oznámil ale, že jako premiér poněkud zredukuje silně nepopulární daň z nemovitostí zavedenou Montim na konci loňského roku.
Mezi hlavní priority PD pak bude prosazení přísné antikorupční legislativy a zlepšení výběru daní. Jak přede dvěma roky přiznal ministr financí tehdejší vlády Silvia Berlusconiho Giulio Tremonti, daňové úniky představují v Itálii každoročně nejméně 130 miliard eur.
Bersani, syn automechanika a majitele malé benzinové stanice z devadesátitisícové Piazenzy, hlavního města regionu Emilia-Romagna, má pověst partajního funkcionáře s nepříliš velkou představivostí, není však žádným radikálem a v ministerských funkcích se vždy snažil o konzistentní politiku.
Pokud by ale Demokratická strana chtěla převzít vládní odpovědnost, bude na tradičně silně roztříštěné politické scéně v zemi muset hledat hned několik spojenců.
V průzkumech má zatím přibližně třicetiprocentní podporu a jako přirozený spojenec se jí nabízí strana Levice Ekologie a Svoboda (SEL), které průzkumy předpovídají zisk šesti procent hlasů. Počítat zřejmě může PD také s Unií křesťanských demokratů a středu (UDC). Do protiberlusconiovského tábora patří i Itálie hodnot vedená někdejším milánským prokurátorem Antoniem di Pietrem, její popularita se však propadla a v současnosti ji podporují jen dvě procenta respondentů.
Pravice v rozkladu
Drtivý propad zažila po odchodu Berlusconiho, přinuceného po opakovaných skandálech a soudních procesech loni v listopadu k demisi, italská pravice.
Lid svobody by v případě voleb nyní získal pouhých 16 procent hlasů. A separatistickou Ligu severu, jejíž lídr Umberto Bossi, obviněný z toho, že ze stranické kasy nechal financovat aktivity svých synů, se musel pro změnu poroučet letos v dubnu, podporuje šest procent účastníků průzkumů.
Část voličů PdL, ale také levicových stran proto přilákala nová formace Hnutí pěti hvězd založená komikem Beppem Grillem, vystupující proti politickému establishmentu i Evropské unii. Té by dalo hlas patnáct procent těch, kteří by se dostavili k volebním urnám.
Novou šanci cítí i sám Berlusconi, jenž přes všechny skandály zůstává v řadách italské pravice mimořádně populární. Expremiér také před deseti dny oznámil, že zakládá nové politické hnutí po vzoru své někdejší formace Forza Italia. V průzkumech získalo dosud nepojmenované uskupení okamžitě čtyři procenta.
Do boje vytáhl i Tremonti, který svou stranu založil v září. Přispěl ale jen k totální atomizaci italské pravice a pravého středu, kde je nyní nejméně osm malých formací s podporou mezi jedním a dvěma procenty.
Ekonomika neroste, krize se ale neprohlubuje
Montiho kabinet sice podle všeho nesplní smělý cíl, který si v ohledu na rozpočtové deficity stanovil na roky 2012-2014, zadlužení Itálie se ale nijak výrazně nepropadá. Tvrdá úsporná opatření se na druhé straně podepsala na hospodářské recesi zapříčiněné především slabou spotřebou.
I tak se ale vládě podaří deficit udržet pod třemi procenty hrubého domácího produktu, příští rok by měla ukrojit další procento směrem dolů.
Recese bude ovšem pokračovat i v roce 2013 a podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dosáhne jednoho procenta.
Bohatá Itálie je ovšem daleko od propasti, nad níž se ocitlo Řecko a k níž se pomalu posunuje Španělsko. Zatímco konjunktura je v obou uvedených zemích v nedohlednu, na Apeninský poloostrov by se mohla vrátit do dvou let.
Přispěla k tomu i razantní politika Montiho vlády, která se nezdráhala sáhnout do rezerv řadové populace, na druhou stranu ale zdanila luxusní zboží.
Díky nové dani z nemovitostí se ministerstvu financí letos podaří vybrat dvacet miliard eur navíc. Méně se kvůli dvouprocentnímu hospodářskému propadu naopak získá na daních z podnikání. Nepomohlo ani zvýšení horní sazby DPH z 20 na 21 procent, výběr daně bude o jedno procento nižší než loni.
Ohlášený nástup levice s Bersanim v čele sice ekonomové nepokládají za katastrofu, dávali by ale přednost tomu, kdyby mohl v úřadu pokračovat Monti. Návrat Berlusconiho naopak zvlášť žádaný není. Všichni mají ještě v dobré paměti jeho nečinnost a banalizaci problémů země, které Itálii zavedly tam, kde se dnes nalézá.
