Gaziantep (Turecko) - Atentát v Suruçu, kde minulý týden zahynulo přes třicet lidí, se turecké vládě vlastně hodil, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz česká novinářka Tereza Engelová, která dlouhodobě pobývá v tureckém Gaziantepu.
Ankara ho podle ní využila jak k útoku na Islámský stát, tak na kurdské separatisty, ale i k posílení vlastní popularity. Turecká vláda se totiž bojí nejen toho, že u hranic v Sýrii vznikne kurdský stát, ale i síly prokurdské Lidově demokratické strany (HDP) v samotném Turecku.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý vyloučil pokračování mírového procesu s kurskými povstalci.
V narážce na politické soupeře navíc prohlásil, že politici, kteří udržují kontakty s "teroristickými skupinami", by měli přijít o imunitu a mají být postaveni před soud.
Aktuálně.cz: Proč se Turecko po sebevražedném atentátu v Suruçu rozhodlo kromě Islámského státu (IS), jehož stoupenec zřejmě atentát spáchal, zaútočit také na Kurdy?
Tereza Engelová: Atentát v Suruçu byl jistě spouštěcím mechanismem pro něco, co turecká vláda potřebovala vyřešit, a možná nevěděla úplně, jak na to. Ošklivě řečeno se jí to vlastně "hodilo do krámu". Jde o tři věci zároveň a IS je z nich až tou poslední v řadě. Ne že by z řad Islámského státu nehrozilo Turkům žádné nebezpečí. Jejich síla na celém tureckém území narůstá, i když zatím jen v latentní podobě. Jsou tu stovky spících buněk, náborová střediska.
Vláda turecké Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) a prezident RecepTayyip Erdogan (který byl původně vůdcem AKP) nad aktivitami členů IS nejen v syrsko-tureckém pohraničí dlouho přivírali oči. Četla jsem i informace, že syn prezidenta měl údajně s IS obchodovat a jeho dcera léčila v turecké Şanlıurfě zraněné džihádisty. Dejme tomu, že mohla nazrát situace, že si prozatímní vláda po útoku Islámského státu na tureckém území řekla "Dost, to už je nad naši toleranci". A rozhodla se jednat.
Jenže jako mnohem pravděpodobnější se jeví spíše varianta, že prezident a jeho bývalá strana AKP potřebují nutně vyřešit svou vnitropolitickou situaci. A také se zalekli územních výdobytků Kurdů podél tureckých hranic. Takže Suruç si vzali jako záminku k tomu, aby vylezli z dosavadní ulity.
A.cz: Takže podle vás za útoky na Kurdy v Sýrii stojí především domácí politika a možné předčasné volby na podzim, před kterými chce získat AKP rozhodnou akcí větší popularitu?
Kromě toho poměrně úspěšného tažení Kurdů proti Islámskému státu v Sýrii, ze kterého Turecko očividně dostalo strach, je to podle mého názoru jeden z hlavních důvodů. Skoro dva měsíce po parlamentních volbách není jasné, kdo bude zemi vládnout. AKP nezískala většinu, ale chce vládnout sama, bez partnerů, tak jako posledních 13 let. V žaludku jí leží především prokurdská Lidově demokratická strana (HDP), která se naopak do parlamentu dostala poprvé.
Je jisté, že by HDP dělala současné vládnoucí garnituře problémy (ostatně proto ji tolik lidí také volilo), a tak prezident a premiér potřebovali najít řešení. Chtějí vyvolat předčasné volby, kde by získali většinu, a jejich recept očividně je vyvolat strach, ukázat sílu a v neposlední řadě spojit v očích voličů Kurdy opět s násilím.
Vzhledem k tomu, že příměří (s PKK, která proti Turecku bojovala za nezávislý či autonomní turecký Kurdistán - pozn. red.) panovalo v Turecku jen dva roky a hroty se jen tak tak obrousily, nebude to ani zas tak těžké. Navíc Kurdové mají mnoho frakcí, nejsou jednotní, a jak je vidět z událostí minulého týdne (například útok kurdských separatistů na turecké policisty, které obvinili ze spojení s Islámským státem - pozn. red.), vyvolat například u PKK odvetnou akci na tureckém území nebylo těžké. Jak upozornil spolupředseda HDP Selahattin Demirtas, tohle je hra s ohněm, která může Turecko zavléct na pokraj občanské války.
A.cz: Znamenají útoky na kurdskou PKK obnovení války s PKK v Turecku? Kdo vlastně jako první porušil příměří mezi PKK a tureckým státem?
Rozhodně znamenají v tuto chvíli konec mírového procesu, ať už byl jakýkoliv. Slova občanská válka použil zatím jen Demirtas, ale vyloučené to do budoucna není.
Osobně doufám, že Spojené státy a NATO - a snad se to bude projednávat i na dnešní schůzce v Bruselu - budou trvat na pokračování mírového procesu a pokusí se najít nějakou smírčí cestu. Potřebují základny v Turecku (pro letecké útoky na IS - pozn. red.), ale stejně tak by se jim určitě nehodilo úplně hodit přes palubu Iráckou kurdskou stranu a její Lidové ochranné jednotky, na které se doposud v boji s Islámským státem spoléhaly.
A.cz: Neoslabí útoky Turecka proti Kurdům jejich boj proti Islámskému státu, kde jsou jednou z mála efektivních pozemních sil? Nezačnou někteří Kurdové i v Sýrii a Iráku nyní bojovat proti Turecku?
Samozřejmě oslabí a o to právě Turkům jde. Potřebují zajistit, aby pásmo podél hranic, které potenciálně mohli v brzké době dostat pod kontrolu Kurdové, měl pod kontrolou někdo jiný. Když ne přímo oni, tak někdo, kdo je pro ně menší zlem než Kurdové.
Myslím, že v té syrské rovině se Turci skutečně lekli, že se současným vývojem situace kolem Islámského státu by mohli skončit s formujícím se Kurdským státem za branami, a proto se rozhodli rychle jednat. Je to skutečně, jak se říká, zabít dvě mouchy jednou ranou.
A.cz: Oslabí turecké útoky kurdskou stranu HDP, která dosáhla v tureckých červnových parlamentních volbách značného úspěchu? Nechystají se ji kvůli spojení s PKK turecké úřady zakázat?
Spolupředseda HDP Selahattin Demirtas komentoval dění minulého týdne na Twitteru slovy: "Jeden z cílů všeho, co se teď děje ve vzduchu, na zemi i v rámci médií, je zasadit HDP ránu v předčasných parlamentních volbách."
Jejich obavy jsou celkem oprávněné, protože jestli PKK bude pokračovat v odvetných útocích, lidi to vyděsí, připomenou si předchozí roky války mezi Kurdy a tureckou společností, které si vyžádaly 40 000 mrtvých, a veškerá snaha HDP distancovat se od PKK bude asi zbytečná. Anebo stranu rovnou zakážou, o což se teď snaží turečtí nacionalisté - jejich strana MHP. HDP získala v parlamentu stejný počet křesel jako oni, což je hodně velká motivace.
Předseda MHP Devlet Bahçeli už předevčírem apeloval k Nejvyššímu soudu, aby proti HDP nějakým způsobem zasáhl pro její údajné napojení na teroristickou organizaci PKK. Nejvyšší soud se tímto apelem teď asi bude zabývat a uvidí se, jak rozhodne.
A.cz: Mají útoky Turecka proti Islámskému státu a Kurdům podporu turecké veřejnosti?
Lidé mají samozřejmě strach z obnovení bojů s Kurdy a PKK. To je období, na které nikdo nevzpomíná rád. Pokud se bavíte s mladými lidmi třeba v Istanbulu, kteří jsou často přívrženci levice a HDP volili už jen z protestu proti prezidentu Erdoğanovi a další islamizaci Turecka, jsou ze současné situace zoufalí, znechucení. Věřili, že volby přinesly naději na změnu, a teď mají pocit, že je všechno marné. Když se bavíte s dalšími lidmi, kteří jsou z řad inteligence, tak většina z nich čte situaci podobně - jako zoufalou snahu AKP udržet se u moci v té podobě, jak byla zvyklá.
