Dublin - Irsko je z nejhoršího venku, hospodářství začíná růst a do čtyř let je rozpočtový deficit na úrovni tří procent hrubého domácího produktu.
Ministr financí Brian Lenihan, kterému parlament v úterý schválil úsporný balíček v hodnotě šesti miliard eur, zopakoval v podstatě to, co před třemi týdny tvrdil premiér Brian Cowen.
Ekonomové však situaci ani zdaleka nevidí tak růžově a řadoví Irové se obávají, že je čekají mimořádně těžké časy.
"Vytáhnou z našich kapes další peníze," řekl agentuře Reuters osmatřicetiletý stavební dělník Mark Sweeney, který má dvě děti a před šesti týdny přišel o práci. "Za všechno zaplatí obyčejní lidé."
Součástí vládních úspor je čtyřprocentní snížení penzí a redukce dětských přídavků o deset eur měsíčně. Přibližně šest procent zaměstnanců veřejného sektoru přijde navíc o práci.
Daň z přidané hodnoty se zvýší ze současných 21 na 22 procent v roce 2013 a 23 procent o rok později. Sdruženy a také navýšeny budou platby sociálního a zdravotního pojištění.
Minimální mzda poklesne z 8,65 na 7,65 eura a snížena bude také hranice nezdanitelného příjmu, protože v současnosti neplatí daň ze mzdy podle odhadů až 45 procent zaměstnanců.
Vládní centristická Fianna Faíl si od rozpočtových úspor slibuje, že s jejich pomocí Irsko do roku 2014 ušetří patnáct miliard eur, což představuje deset procent HDP země.
MMF poskytne první tranši z úvěru
Cowen mezitím přijal od Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie záchranný balíček ve výši 85 miliard eur a souhlasil s tím, že Irové půjdou v únoru či březnu k předčasným volbám. Nic jiného mu také nezbylo, koaliční Zelení totiž oznámili, že odejdou z vlády.
První tranši ve výši 22,5 miliardy eur by měla země obdržet po dalším jednání se zástupci fondu, naplánovaném na pátek.
Opoziční labouristé a pravicová Fine Gael, kteří budou podle všeho sestavovat příští vládu, plán škrtů kritizují, dobře ale vědí, že Irsko nemá jinou alternativu než šetřit.
Kritici úsporných opatření poukazují na skutečnost, že zatímco příjmy průměrné irské rodiny poklesnou, platy ministrů a vysokých vládních úředníků se sníží jen minimálně. Přesněji, jak to definoval vládní kabinet, "nesmí napříště přesáhnout 250 tisíc eur ročně", což je téměř desetinásobek průměrné mzdy.
Žádné sankce nepostihnou také bankovní sektor, který se poskytováním nedostatečně krytých úvěrů hlavní měrou podílel na nafukování hypoteční bubliny z let 2000-2006. Ta společně s neúměrně narůstajícím zadlužením země zapříčinila současnou finanční krizi.
Deficit státního rozpočtu Irska bude letos podle hrubých propočtů činit 32 procent hrubého domácího produktu. Státní dluh se vyšplhlá na 93 procent HDP.
Loutková vláda
Lenihan tvrdí, že hospodářský růst v zemi dosáhne v příštím roce 1,7 procenta HDP a v dalších třech letech se bude pohybovat okolo hranice tří procent.
"V rozpočtu na příští rok vidím jen málo impulsů, které by napomohly k vytváření nových pracovních míst a tím zvýšily hospodářský výkon země," upozorňuje šéf Irského svazu podnikatelů Danny McCoy.
Nezaměstnanost v Irsku se nyní pohybuje okolo 12,8 procenta a ekonomové silně pochybují o tom, že se v příštím roce sníží.
Celková nálada v zemi je nyní na bodu mrazu. Irové se cítí být tím, že museli přijmout pomoc ze zahraničí, poníženi.
"Rozpočet je rozpočtem loutkové vlády, která dělá to, co jí řekne MMF, Evropská komise a Evropská centrální banka," citovala stanice BBC stínového ministra financí za Fine Gael Michaela Noonana.
"Rozpočet je ve všech ohledech tak špatný, jak jsme se obávali, že bude," souhlasí s ním předseda labouristů Eamon Gilmore.
