Káhira - Íránské válečné lodi se neobjevily v Suezském průplavu od islámské revoluce, kterou se v roce 1979 dostal k moci ajatolláh Chomejní. Poprvé po dvaatřiceti letech dnes kanálem proplula válečná fregata íránského námořnictva s doprovodnou lodí.
Ačkoliv obě plavidla údajně nenesou žádnou výzbroj, Izrael se cítí jejich přítomností ohrožen.
"Mezinárodní společenství musí pochopit, že Izrael nemůže ignorovat podobné provokace věčně," zareagoval na poslední krok Teheránu izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman.
Židovský stát má s Íránem permanentně napjaté vztahy. Teherán podporuje zcela otevřeně radikální islamisty v pásmu Gazy i v sousedním Libanonu a neustále opakuje, že je připraven k vojenské akci, pokud se bude cítit Izraelem ohrožen.
Režim ajatolláhů má k dispozici rakety dlouhého doletu a zjevně pracuje na jaderném programu, jehož cílem je tajně vyrobit atomovou zbraň.
Cvičení proti pirátům
Nynější námitky Izraele Írán odmítá a tvrdí, že se v případě obou plavidel jedná o "cvičné lodi". Íránská polooficiální agentura Fars uvedla, že Suezem proplula fregata Alvand, na jejíž palubě se nacházejí námořní kadeti, a doprovodné plavidlo Charg.
Kadeti se mají ve Středozemním moři u břehů Sýrie zúčastnit několikaměsíčních námořních cvičení s cílem vyškolit se pro boj se somálskými piráty operujícími v blízkosti Adenského zálivu, kteří útočí na tankery a nákladní lodi.
Přítomnost íránských vojenských plavidel v Suezu a východním Středomoří je sledována s velkou pozorností mimo jiné v souvislosti s nedávnými protesty v Egyptě a dalších arabských zemích. Teherán minulý týden tvrdě potlačil snahu opozice vyvolat protivládní demonstrace hned v samotném zárodku.
Izrael zaútočil na íránská jaderná zařízení již v roce 1981 a opakovaně vyhrožuje, že tak učiní znovu, aby zabránil Teheránu ve výrobě atomové bomby. Před čtyřmi lety se pro změnu střetl s libanonskou šíitskou organizací Hizballáh podporovanou Íránem.
Ke každému vstupu vojenského plavidla do Suezského průlivu musí vydat povolení egyptská ministersva obrany a zahraničí.
Suezským kanálem se přepravuje přibližně sedm procent celkového objemu celosvětové námořní přepravy. Vodní dílo bylo otevřeno v roce 1869 po deseti letech stavebních prací.
Kanál je 193 kilometrů dlouhý, dvě stě metrů široký a 24 metrů hluboký.
Při cestě z egyptského Port Saídu ke břehům Sýrie proplula plavidla kolem právě i kolem pásma Gazy, byť mimo izraelské výsostné vody.
