Teherán - Brutální zásahy policie a milicionářů zdá se prozatím umlčely pouliční protesty v íránských městech.
Parlament oznámil, že na přelomu července a srpna se uskuteční slavnostní slib staronového prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, ačkoliv velká část Íránců - patrně většina - považuje jeho vítězství za zfalšované.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je na návštěvě v Evropě, po Římě dnes zavítá do Paříže.
Cesty využívá k tomu, aby přesvědčil Evropany, že události posledních deseti dnů ukázaly pravý represivní charakter teheránského režimu a že je třeba se bát jeho jaderného programu.
"Íránský režim odhalil svoji pravou tvář," uvedl.
Někteří izraelští představitelé se po vypuknutí protestů nechali slyšet, že pro jejich zemi je vlastně lepší vítězství Ahmadínežáda. Protože s umírněným Musávím by se jim hůře přesvědčovalo svět, že Írán vyzbrojený jadernou bombou je nebezpečím.
V rozhovoru pro německý deník Bild ale tento týden už Netanjahu hovořil trochu jinak.
"Mezi izraelským a íránským lidem neexistuje konflikt. Věřím, že s jinou vládou a s jiným režimem by vztahy mezi oběma zeměmi mohly být znovu přátelské. Nepochybuji také o tom, že lidé v Íránu by si vybrali jiný režim, kdyby o tom mohli svobodně rozhodovat," prohlásil premiér židovského státu.
Izraelci již dlouho tvrdí, že íránský nukleární program a možnost výroby atomové bomby je pro jejich zemi nejhorším existenčním ohrožením v dějinách.
Zahraniční analytici a diplomaté pochybují o tom, že by Teherán atomovou zbraň proti Izraeli použil, protože by se vystavil drtivému americkému protiúderu. Ale to Izraelce moc nepřesvědčuje.
Podle nedávného průzkumu jich skoro polovina podporuje útok na íránská jaderná zařízení, pokud by to byla jediná možnost, jak výrobu bomby zastavit.
Podle listu Jednot Achronot včera v Římě Netanjahu požádal premiéra Silvia Berlusconiho, aby Itálie omezila obchodní styky s Íránem. Právě Itálie totiž patří spolu s Německem k největším evropským hospodářským partnerům islámské republiky.
Munici Izraelcům dodal minulý týden i ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Muhammad Baradej. Šéf instituce, která má za úkol monitorovat, zda některý stát tajně nevyrábí zbraně, obvinil poprvé jednoznačně Írán za snahy sestrojit atomovou nálož.
"Jsem přesvědčen, že o to usilují, aby zvýšili svoji prestiž a stali se na Blízkém východě uznávanou mocností," řekl novinářům Egypťan.
Kromě jaderného programu se svět zajímá o Írán také kvůli jeho výsadnímu postavení na trhu s ropou. Země je pátým největším vývozcem suroviny na světě a její podzemní zásoby "černého zlata" jsou podle odhadů třetí největší po Saúdské Arábii a Iráku.
Íránci ujišťují, že povolební nepokoje se vývozu nijak nedotkly. "Produkce je zcela obvyklá, zhruba 4,3 milionu barelů denně," sdělilo ministerstvo ropného průmyslu.
Pokles ceny ropy z více než 140 dolarů za barel v minulém roce na současných 70 dolarů tvrdě zasáhl íránskou ekonomiku.
Zatím není jasné, jak a kdy hodlá opozice pokračovat v protestech. Množí se zmínky o pokusu o generální stávku, mají se konat smuteční obřady za zastřelenou studentku Nedu Agha-Soltaníovou.
Poražený prezidentský kandidát Mír Hosejn Musáví slíbil na Facebooku, že brzy zveřejní důkazy o zfalšování volebních výsledků a podvodné výhře Ahmadínežáda.
Včera se údajně sešlo asi deset tisíc lidí na demonstraci v Tabrízu na severozápadě země, odkud Musáví pochází.
