Západní technologie pomáhá v Íránu špehovat lidi

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
23. 6. 2009 15:05
Konsorcium Nokia Siemens prodalo režimu telekomunikační systém, ten ale nyní sleduje občany
Stoupenci poraženého kandidáta Mirhosejna Músávího na pondělní demonstraci.
Stoupenci poraženého kandidáta Mirhosejna Músávího na pondělní demonstraci. | Foto: Reuters

Teherán - Zatímco protesty Íránců proti sporným výsledkům prezidentských voleb pokračují, na povrch vyplouvají detaily ohledně toho, jak vláda cenzuruje a sleduje své občany. Přispět k tomu přitom měly západní technologie.

Írán omezuje tamní veřejnosti přístup na zahraniční weby a sleduje také komunikaci přes mobilní telefony, napsaly deník Wall Street Journal Europe a internetový portál BBC.

Tím, kdo technologii k tomu potřebnou dodal, bylo konsorcium finské Nokie a německého Siemensu, společnost Nokia Siemens Networks.

Produkt zvaný Monitoring Centre prodala Nokia Siemens Networks íránské telekomunikační společnosti ve druhé polovině loňského roku.

Umožňuje úřadům monitorovat například hovory, SMS, instant messaging, ale také filtrovat internetové stránky. Firma nicméně tvrdí, že Monitoring Centre je v Íránu určen pouze pro sledování místních telefonních hovorů a pevných a mobilních linek.

Běžná součást dodávky

Mluvčí konsorcia Ben Roome popsal systém jako standardní architekturu, kterou vlády světa používají k legálnímu podchycení určitých informací. Mezi ty patří například monitorování teroristických skupin, dětské pornografie, drogových gangů a dalších kriminálních aktivit.

"Západní vlády, včetně Velké Británie, vám nedovolí vystavět sítě bez této funkce," doplnil podle BBC.

Deník Wall Street Journal nicméně napsal, že iránská vláda omezuje přes systém také přístup k internetu, navíc prý sleduje i jeho uživatele.

"Díky asistenci evropských komunikačních společností vyvinul íránský režim jeden z nejsofistikovanějších mechanismů, jak kontrolovat internet," píše list.

Výkonné sledování

Íránská vláda s produktem experimentovala, ve velkém byl ale použit až v době současných protestů. "Nevěděli jsme, že s tím uměli udělat tolik," říká jeden ze síťových inženýrů v Teheránu. "Teď víme, že mají výkonné věci, které jim dovolují velmi komplexní sledování sítě."

Nokia Siemens Networks dodává Monitoring Centre do 150 zemí světa. Společnost podle svých slov neprodává produkt do Barmy ani do Číny.

Írán protestuje proti volbě Ahmadínežáda
Írán protestuje proti volbě Ahmadínežáda | Foto: Reuters
Články íránských blogerů na Aktuálně.cz
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy