Írán zamlčoval oběti koronaviru. Může jich být až třikrát víc, než úřady přiznaly

ČTK ČTK
3. 8. 2020 12:07
V Íránu zemřelo skoro třikrát víc lidí s koronavirem, než tvrdí tamní vláda. Napsal to zpravodajský web BBC s odvoláním na záznamy od anonymního zdroje. K 20. červenci podle těchto údajů téměř 42 tisíc lidí v Íránu patrně zemřelo s příznaky covidu-19, tamní ministerstvo zdravotnictví však tvrdí, že s touto nemocí v zemi zemřelo 14 405 lidí.
Koronavirus v Íránu
Koronavirus v Íránu | Foto: Reuters

Skutečný počet osob, které se v Íránu koronavirem od začátku epidemie nakazily, je podle BBC také podstatně vyšší. Oficiálně úřady hovoří o 278 827 nemocných, podle BBC jich však v zemi bylo 451 024. V uplynulých týdnech navíc Írán zaznamenal druhý prudký nárůst nakažených. Podle seznamů a lékařských záznamů, ke kterým dostala perská redakce BBC přístup, bylo první úmrtí s koronavirem v Íránu zaznamenáno už 22. ledna, tedy skoro měsíc před prvním oficiálně přiznaným případem. Do přiznání prvního úmrtí 19. února podle uniklých záznamů s covidem-19 v zemi zemřelo 52 lidí.

Od začátku pandemie zpochybnili oficiální íránské údaje také mnozí pozorovatelé. Mezi údaji na státní a regionální úrovni došlo k nesrovnalostem, na které upozornily některé místní úřady. Jisté podhodnocování počtu nakažených, zejména vzhledem k omezené testovací kapacitě, lze pozorovat po celém světě, ale informace, které získala BBC, ukazují, že íránské úřady vykazovaly výrazně nižší denní počty, přestože mají záznamy o všech úmrtích. Podle BBC to naznačuje, že skutečný počet obětí úřady zamlčovaly úmyslně.

BBC uvádí, že údaje o skutečných počtech případů jí byly zaslány od anonymního zdroje. Data zahrnují podrobnosti ohledně denního počtu lidí přijatých v nemocnicích napříč Íránem. V záznamech jsou jejich jména, věk, pohlaví, délka hospitalizace a zdravotní stav. Zdroj uvedl, že údaje BBC zaslal s cílem ukončit "politické hry" ohledně epidemie a ukázat pravdu. BBC se nepodařilo zjistit, zda zdroj pracuje pro íránskou vládu, ani jak získal přístup k informacím. Podrobnosti na seznamech ale odpovídají údajům některých žijících a zesnulých pacientů, o kterých BBC věděla již dříve. Nesrovnalosti mezi oficiálně udávanými počty a počty úmrtí v poskytnutých záznamech také odpovídají rozdílu mezi oficiálním počty mrtvých a odhady o nárůstu úmrtí k polovině června oproti běžné situaci.

BBC s odvoláním na získané záznamy uvádí, že v hlavním městě Teheránu zemřelo kolem 8120 lidí s covidem-19 nebo jemu podobnými příznaky, což je nejvíce v zemi. Město Kom, původní ohnisko koronaviru v zemi, bylo však nejhůře zasažené v přepočtu na obyvatele. S koronavirem tam zemřelo 1419 lidí, což je zhruba jedno úmrtí na 1000 obyvatel. V celém Íránu s koronavirem zemřelo 1916 cizinců, což naznačuje, že mezi migranty a uprchlíky, kteří přicházejí zejména ze sousedního Afghánistánu, byly počty mrtvých vyšší.

Celkový trend počtu nakažených a úmrtí s koronavirem v Íránu plynoucí z uniklých záznamů se podobá křivce vznikající z oficiálních údajů. Počáteční nárůst úmrtí je však mnohem strmější než ten, který uvádí ministerstvo zdravotnictví, a k polovině března byl až pětinásobný. Uzávěry byly v Íránu zavedeny koncem března, což se také projevilo poklesem nakažených a mrtvých. Koncem května s uvolňováním uzávěr však začala tato čísla opět narůstat.

Obeznámení lékaři BBC sdělili, že íránské ministerstvo zdravotnictví čelilo tlaku íránských bezpečnostních složek a tajných služeb. K přiznání prvního úmrtí s koronavirem podle zdrojů BBC vedla činnost dvou lékařů v Komu, kterým zemřel bratr a posmrtně se u něj prokázal koronavirus. V nemocnici, kde byl hospitalizovaný, byli podle informací BBC i další lidé s příznaky covidu-19, kteří nereagovali na standardní léčbu, ale nebyly jim provedeny testy. Začátek epidemie v Íránu se překrýval s výročím íránské islámské revoluce z roku 1979 a parlamentními volbami, což úřady podle BBC vnímaly jako šanci k posílení podpory. Přiznání koronaviru v zemi, jejíž ekonomika se potýká s tvrdými dopady amerických sankcí, bylo zároveň považováno za riziko.

Video: Íránský náměstek Íradž Harírši na tiskové konferenci kašlal a otíral si pot. Pak přiznal covid-19

Íránský náměstek Íradž Harírší v pondělí kašlal a otíral si pot, pak přiznal Covid-19 | Video: Associated Press
 

Právě se děje

před 58 minutami

Google po volbách v USA zablokuje volební reklamu

Společnost Google bude po amerických prezidentských volbách, které se uskuteční 3. listopadu, na své platformě blokovat volební reklamu. S odvoláním na mluvčí Googlu o tom informovala agentura Reuters. Podle zpravodajského webu Axios napsal Google svým inzerentům, že nebude po volebním dni zobrazovat reklamy "odkazující na kandidáty, volby a výsledky voleb vzhledem k tomu, že se letos bude sčítat bezprecedentní množství hlasů". Blokace by podle mluvčí Google mohla trvat týden i déle.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Kvůli výměně pražců je do úterního rána přerušen provoz části metra C

Provoz metra na lince C mezi stanicemi Pražského povstání a Kačerov je od soboty až do úterního rána přerušen. Důvodem je pokračující výměna dřevěných pražců za betonové. Místo metra v daném úseku pojedou autobusy.

Na trase C se musí pražce vyměňovat po větších částech, a to kvůli zabezpečovacímu zařízení, které musí být celé vypnuto. Například na trase A funguje jiný typ zabezpečení, který umožňuje výměnu jednotlivých pražců v noci. To na trase C nelze.

Pro cestující dopravní podnik zavedl od soboty do pondělí náhradní autobusovou dopravu s označením XC na trase Pražského povstání - Pankrác - Budějovická - Kačerov.

před 2 hodinami

Biden označil Lukašenka za diktátora. Trumpa zkritizoval za to, že o dění v Bělorusku mlčí

Kandidát Demokratické strany na amerického prezidenta Joe Biden označil běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka za diktátora. Svého republikánského protivníka v boji o Bílý dům Donalda Trumpa kritizoval, že k současné situaci v Bělorusku mlčí, informovala agentura Reuters.

Biden uvedl, že stojí na straně demonstrantů, kteří podle něj vyjadřují pokojně svůj názor a požadují nové volby. Bývalý viceprezident USA také vyzval, aby Minsk propustil několik konkrétních vůdců opozice. Označil je za "politické vězně".

V Bělorusku už sedmý týden trvají demonstrace proti Lukašenkově setrvání v úřadu. Mnoho Bělorusů je přesvědčeno, že jeho vítězství v srpnových volbách je zfalšované, a opozice, stejně jako EU, jeho vítězství neuznává. Protesty, jejichž účastníci žádají Lukašenkův odchod a nové volby, pokračují přes mnohdy brutální policejní zákroky a zatýkání.

Zdroj: ČTK
Další zprávy