USA prohrály svůj čtyřicetiletý boj o Írán, prohlásil ajatolláh Chameneí

ČTK ČTK
Aktualizováno 3. 11. 2018 12:21
Chameneího projev se konal den před výročím události z roku 1979, kdy íránští studenti přepadli americkou ambasádu v Teheránu a zadrželi desítky rukojmí.
Ajatolláh Alí Chameneí
Ajatolláh Alí Chameneí | Foto: Reuters

TeheránUSA prohrály svůj čtyřicetiletý boj o nadvládu nad Íránem, prohlásil v sobotu íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Podle něj Írán porazil Spojené státy. Chameneí to řekl dva dny před začátkem platnosti dalších amerických sankcí vůči Íránu, které se budou týkat i energetického sektoru, a den poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že sankce budou pro Teherán velká rána.

"Cílem Spojených států bylo obnovit nadvládu, kterou (nad Íránem) měly v době tyranie, ale to se jim nepovedlo," řekl Chameneí v Teheránu při setkání se studenty. Odkázal tak na islámskou revoluci z roku 1979, která svrhla režim šáha Rézy Páhlavího, podporovaný Washingtonem.

Chameneího projev se konal den před výročím události z roku 1979, kdy studenti, kteří si říkali Stoupenci imáma, přepadli americkou ambasádu v Teheránu a zadrželi tam několik desítek jejích zaměstnanců jako rukojmí. Několik jich propustili týž měsíc, ale padesátka rukojmí byla v zajetí až do ledna 1981.

"Po čtyřicet let se ve vztazích mezi Amerikou a Íránem nepřítel snažil porazit nás různě, vojensky, ekonomicky i mediální válkou," řekl také íránský duchovní vůdce.

Chameneí v sobotu kritizoval i Trumpa. "Tento nový americký prezident zničil zbytek americké prestiže a liberální demokracie. Síla Ameriky, ekonomická i vojenská, upadá," řekl ajatolláh.

Napětí mezi Teherán a Washingtonem, které od roku 1980 neudržují diplomatické vztahy, vyostřil nový americký prezident Trump, když letos v květnu oznámil odstoupení od jaderné dohody světových mocností s Íránem z roku 2015. Dohodu, v níž se Teherán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení s ním spojených sankcí, uzavřel za USA předchozí prezident Barack Obama. Podepsaly ji také Francie, Británie, Německo, Čína, Rusko a EU, které odstoupení USA od dohody kritizovaly.

Washington zavedl první sérii sankcí vůči Teheránu v srpnu, druhá série vstoupí v platnost z neděle na pondělí o půlnoci washingtonského času (pondělních 06:00 SEČ). Kromě energetického sektoru se budou tyto sankce týkat lodní dopravy a bankovního sektoru. Bílý dům nicméně tento týden potvrdil, že umožní osmi zemím, včetně Japonska, Indie, Turecka a Jižní Koreje, nakupovat ropu v Íránu i po zavedení sankcí.

Vyrábíme vlastní stíhačky, hlásí Írán

Írán rovněž v sobotu oznámil, že zahájil výrobu vlastních stíhaček nazvaných Kousar. Vláda tvrdí, že jde o stíhací letoun vlastní konstrukce, podle některých expertů jde o kopii americké stíhačky F-5. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránskou televizi. Agentura připomněla, že tento krok může dále zostřit napětí mezi Teheránem a Washingtonem.

"Brzy budeme mít potřebný počet těchto stíhaček, které budou k dispozici našemu letectvu," prohlásil dnes íránský ministr obrany Amír Hátámí na slavnostním ceremoniálu, který přenášela televize. Stíhačky Kousar podle íránských zdrojů mohou nést různé zbraně a dají se použít při krátkých misích.

Oznámení Teheránu přišlo den poté, co Washington v pátek potvrdil, že o půlnoci na pondělí vstoupí v platnost druhá série amerických sankcí proti Íránu, která se kromě energetického sektoru bude týkat také lodní dopravy a bankovnictví.

Západní experti zpochybňují schopnost Iránu zkonstruovat vlastní stíhačku. Íránské letectvo využívá zejména zastaralé stroje amerického, ruského a čínského původu. Od roku 2007 vyrábí Irán bojový letoun Sákih, který je ale podle západních expertů kopií americké stíhačky Northrop F-5 ze 70. let minulého století.

V roce 2013 Teherán oznámil, že vyvinul vlastní bojový letoun, který označil Káhir-313. Někteří experti tehdy zpochybnili, že by Írán byl schopný zkonstruovat stoprocentně vlastní stíhačku. Loni zveřejnil Teherán video se stíhačkou Káhir-313, jak roluje po ranveji.

Írán pomáhá v občanské válce v Sýrii tamnímu prezidentovi Bašáru Asadovi. Poslal tam tisíce svých vojáků i zbraně, ale při leteckých operacích se musí spolehnout na dalšího Asadova spojence Rusko.

 

Právě se děje

Další zprávy