Íránce, zchudlé vlivem amerických ekonomických sankcí, vyhnaly v polovině listopadu do ulic o polovinu vyšší ceny pohonných hmot. Masové protesty zaplavily velká i malá města, lidé požadovali konec islámské vlády. Ta ale proti nim poslala bezpečnostní složky, v zemi vypnula na několik dní internet a z organizování nepokojů obvinila Západ.
Z Íránu nyní unikají první podrobnější informace. Podle svědků, místních novinářů a lidskoprávních aktivistů do neozbrojených demonstrantů střílely Íránské revoluční gardy. Nezisková organizace Amnesty International už po prvních dnech protestů hlásila minimálně 100 mrtvých. Dalších až tisíc lidí vyvázlo se zraněními, tisíce jich skončily za mřížemi.
Íránská vláda své údaje zatím nezveřejnila.
Takto brutální útoky proti obyvatelstvu nemají v Íránu obdoby. "Je to bezprecedentní, a to i pro Islámskou republiku s její násilnou historií," cituje americký deník New York Times Omid Meramianovou z Centra pro lidská práva v Íránu, organizace sídlící ve Spojených státech.
Our exclusive story on the mass killing in Mahshar. Revolutionary Guards forces surrounded, shot and killed 40 to 100 demonstrators — mostly unarmed young men — in a sugar cane field where they had sought refuge. #IranProtests w/ @rickgladstone#ماهشهرhttps://t.co/42d0tXRhBk
— Farnaz Fassihi (@farnazfassihi) December 1, 2019
K největším násilnostem z rukou bezpečnostních složek došlo při potlačení demonstrací ve městě Mahshahr na jihozápadě Íránu. Obyvatelé asi 120tisícového města tři dny blokovali hlavní silnice i místní petrochemický průmyslový komplex. Podle svědků, se kterými mluvili reportéři z New York Times, se policistům nedařilo protestující rozehnat. Když na místo dorazily Íránské gardy, začali jejich členové bez varování střílet do neozbrojených lidí. Zabili jich až sto.
Nejvíce protestujících se podle deníku scházelo v oblastech obývaných chudšími lidmi, mezi kterými míval režim silnou podporu. Teď se ale lidé obrátili přímo proti nejvyššímu vůdci, ajatolláhu Alímu Chameneímu.
Ekonomické sankce, které začaly obnovovat Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, mají na ně silný dopad. Benzin byl v Íránu hojně dotovaný, teď se ale vláda rozhodla ho kvůli mezinárodnímu embargu na vývoz ropy zdražit o 50 procent.
Nejnovější zostření americko-íránských vztahů souvisí s mezinárodní dohodou z roku 2015, v níž se Teherán zavázal výměnou za uvolnění mezinárodních sankcí omezit svůj jaderný program. Americký prezident Trump od dohody loni odstoupil s tím, že je neúčinná.
Since 15 November #Iran's security forces have brutally killed 161 protesters. Their human stories are now emerging. We remember them & will continue to seek justice for them & their families. pic.twitter.com/SnprPcaKcp
— Amnesty International (@amnesty) November 29, 2019
