Největší protesty přitom zasáhly svět ještě před zahájením americké invaze do Iráku, v únoru 2003. Třímilionová demonstrace v Římě byla dokonce zapsána do Guinessovy knihy rekordů jako největší protiválečný protest v historii.
Demonstrovalo se hlavně v roce 2003
V rámci Evropského dne proti válce v Iráku, který vyhlásilo Evropské sociální fórum ve Florencii v listopadu 2002, demonstrovaly 15. února 2003 miliony lidí v přibližně 800 městech po celém světě.
V Barceloně manifestovalo proti válce s Irákem asi 1,5 milionu lidí. Statisíce lidí byly i v Madridu a dalších španělských městech. Asi milion osob pochodoval tehdy ulicemi Říma a podle organizátorů až dva miliony osob vyjadřovaly svůj nesouhlas s válkou v Londýně. Také Berlín zažil velkou demonstraci, do ulic vyšlo půl milionu lidí. Demonstrace v řadě evropských metropolí byly srovnávány s protesty z doby vietnamské války o 30 let dříve.
Zájem pomalu opadal
Po zahájení války v březnu 2003 se demonstrace proti válce v Iráku opakovaly. V Barceloně požadovalo půl milionu lidí odstoupení španělského premiéra Josého Maríi Aznara. Lidí vyšli do ulic také v Aténách, New Yorku, Paříži či Jakartě. V Praze protestovalo v únoru na 2000 lidí, v březnu už jen 500 osob.
K prvnímu výročí zahájení války se konaly protestní demonstrace ve většině evropských hlavních měst. Některé byly početné, například v Římě a New Yorku, v jiných městech nepřišlo vyjádřit svůj nesouhlas více než pár stovek osob.
Loni už byly protesty ještě slabší, ačkoliv v Londýně demonstrovaly proti iráckému tažení desítky tisíc osob. V Praze při každém z výročí sešlo kolem tří stovek protestujících.
Sešli se také příznivci útoku
Demonstrace na podporu irácké války jsou spíše výjimečné a zdaleka ne tak početné. Válku podpořilo v září 2005 na 400 lidí v ulicích Washingtonu. Mezi účastníky manifestace byli i příbuzní některých vojáků, kteří v této arabské zemi přišli o život.
Podpora občanů irácké válce se krátce po jejím zahájení zvýšila, aby ale brzy začala opadat. U občanů USA, z nichž iráckou operaci těsně po jejím zahájení podporovalo až 76 procent obyvatelstva, nyní převládají protiválečné nálady.
Podpora invazi klesá
Podle průzkumu časopisu Time z letošního ledna nesouhlasí 60 procent Američanů se způsobem, jakým prezident George Bush vede válku v Iráku, zatímco 38 procent ho v této věci podporuje. Kromě toho se 51 procent respondentů domnívá, že jít do války v Iráku byla chyba.
V Británii před třemi lety irácké tažení schvalovalo asi 60 procent obyvatel, od té doby se ale postoj veřejnosti také obrátil. Podle průzkumu z října 2005 si také 57 procent Britů myslí, že vyslání vojáků do Iráku byla chyba. Podpora Čechů se příliš neměnila, od počátku invaze se pohybuje mezi 21 a 27 procenty.
