Praha - Termín poslanecká imunita je znám téměř ve všech zemích světa. V Evropě jsou zákonodárci chráněni ve všech zemích bez výjimky.
Ovšem výčet činů, na které se imunita vztahuje, se dosti liší.
V některých zemích platí pravidlo, že poslanci jsou chráněni imunitou s výjimkou takzvaného přistižení při činu. To platí například v Německu, Švédsku, Španělsku či Itálii.
V Německu se imunita vztahuje i na dopravní přestupky, naopak v některých zemích pouze na činy, které se týkají výkonu poslaneckého mandátu.
V Nizozemsku může být zákonodárce souzen, ale pouze Nejvyšším soudem. Francouzský poslanec smí být vyšetřován policií, ale nikoliv zadržen nebo uvězněn.
Zákonodárci ve Finsku mohou být zatčeni a zadržováni, pokud jsou podezřelí z činu, na který se vztahuje trest minimálně půlročního vězení. V Portugalsku platí totéž, ale pro činy s minimální sazbou tří let vězení.
Ne ve všech zemích je možné zákonodárce zbavit imunity. Neumožňují to zákony v Irsku či Velké Británii. Proces zbavení imunity není nijak upraven v Nizozemsku nebo Spojených státech.
Všechny evropské země mají jedno společné. Nikdo nesmí být stíhán za své projevy a slova přímo na půdě zastupitelských orgánů.
V naprosté většině zemí se imunita na zákonodárce vztahuje pouze po dobu jejich poslaneckého mandátu nebo v době zasedání parlamentu.
