"Tohti obětoval svůj život hájení práv ujgurské menšiny v Číně. Navzdory tomu, že působil jako hlas zklidnění a usmíření, byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen k doživotí. Udělením ceny vyzýváme čínskou vládu, aby Tohtiho propustila a aby respektovala práva menšin v Číně," zdůvodnil rozhodnutí předseda evropského parlamentu David Sassoli.
Podle lidskoprávní organizace Amnesty International je obvinění a uvěznění kvůli údajné podpoře separatismu častým právě v případě Ujgurů, kteří se zasazují o dodržování svých práv.
Tohti se narodil v ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang a vystudoval ekonomii na Univerzitě Min-cu v Pekingu, kde později také působil. Zadržen byl poprvé před deseti lety v návaznosti na potyčky v Ürümqi, hlavním městě ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Během nepokojů zemřelo asi 150 lidí, především etnických Číňanů, takzvaných Chanů. Těch žije v zemi naprostá většina.
"Napětí mezi Číňany-Chany a Ujgury existovalo už dřív, ale nikdy nevedlo k nenávisti," řekl tehdy Tohti serveru Deutsche Welle. "Myslím, že teď je vzájemná důvěra zničena. Když vláda v Pekingu nedostane situaci pod kontrolu a bude se nadále chovat jako koloniální vládce, můžou se tragédie jako tato opakovat," varoval.
Místní guvernér Nur Bekri obvinil Tohtiho a jeho stránku Ujgur online z podporování etnické nenávisti. Tohti web založil o několik let dříve jako platformu pro muslimské, turkickým jazykem mluvící obyvatelstvo regionu na severozápadě země. Opakovaně také čínské úřady kritizoval za diskriminaci a potlačování svobody Ujgurů, kteří v Sin-ťiangu tvoří necelou polovinu obyvatel.
Tohti v 90. letech pracoval na výzkumu pro čínskou vládu, během kterého zjistil, že jenom v regionu Sin-ťiang, který je největší administrativní oblastí v Číně, je 1,5 milionu nezaměstnaných Ujgurů. V roce 2009 Tohti také kritizoval způsob, jakým čínské úřady situaci řešily: během následných policejních čistek nejméně několik desítek Ujgurů beze stopy zmizelo.
"Samozřejmě že se obávám (že mě zavřou do vězení, pozn. red.), ale to, co říkám, není v rozporu s čínskými zákony," prohlásil tehdy v rozhlasovém rozhovoru. "Pokud mě zavřou do vězení, tak jsem připraven. Seděl jsem tolik let před počítačem - věznice by mi dala příležitost cvičit a zhubnout," dodal Tohti.
Číňané známého ekonoma o několik týdnů po zadržení propustili, v lednu 2014 ale skončil za mřížemi znovu. V září stejného roku rozhodl soud v Ürümqi po dvoudenním slyšení o doživotním trestu. Úřady mu také zabavily veškeré peníze a majetek. Čína se tak rozhodla ignorovat předchozí výzvy Evropské unie, Spojených států i Organizace spojených národů (OSN) k jeho propuštění.
Na samotce s propagandou
Čína podle výboru OSN pro odstranění rasové diskriminace v současnosti zadržuje až dva miliony ujgurských obyvatel v internačních táborech. Tvrdí, že v nich probíhá "odborné vzdělávání", které pomáhá v boji proti terorismu.
Sacharovova cena za svobodu myšlení
- Evropský parlament ji uděluje již od roku 1988 a oceňuje jednotlivce a skupiny zasazující se za občanská a lidská práva.
- Nese jméno sovětského jaderného vědce, disidenta a prvního ruského držitele Nobelovy ceny míru Andreje Sacharova. Ten se významně podílel na vývoji sovětské vodíkové bomby, později začal kritizovat atomové zbrojení.
- Její udělení je spojeno s finanční odměnou ve výši 50 tisíc eur (v přepočtu bezmála 1,3 milionu korun).
- Jako první byl oceněn jihoafrický bojovník proti apartheidu Nelson Mandela a posmrtně sovětský disident Anatolij Marčenko.
- V roce 1989 ji dostal Alexander Dubček, vedoucí představitel reformního komunismu 60. let.
- Mezi skupinové laureáty patří například bosenský deník Oslobođenje nebo demokratická opozice ve Venezuele.
"Je to podle mě signál, že pro Evropskou unii jsou lidská práva důležitější než prosté ekonomické vazby. A také, že koncentrační tábory jsou ve 21. století nepřípustné," okomentovala rozhodnutí o ceně Markéta Gregorová, česká europoslankyně za piráty a členka zahraničního výboru.
Tohtiho manželka a dva synové žijí v Pekingu pod přísnou ostrahou. Jeho dcera Jewher studuje ve Spojených státech a podle jejích slov mohli příbuzní vězněného ekonoma navštěvovat jen do roku 2017, poté už ne. "Hodně zhubl, ale působí psychicky vyrovnaně," řekla serveru Deutsche Welle. Její otec je údajně sám v cele, ve které je neustále puštěná televize se stranickou propagandou.
Kromě Tohtiho i Sencov
Sacharovova cena není první ocenění, které Tohtimu udělily různé organizace se záměrem upozornit na jeho nespravedlivé věznění. V roce 2016 získal prestižní cenu Martina Ennalse, kterou každoročně vybírá porota složená z lidskoprávních organizací.
Letos v září obdržel Cenu Václava Havla, o které rozhoduje Parlamentní shromáždění Rady Evropy, na EU nezávislá mezinárodní organizace spojující 47 států.
Čína rozhodnutí odsoudila a Tohtiho nadále nazývá "separatistou, který podporuje extrémní terorismus". Tuto cenu za něj převzal Enver Can, zástupce takzvané Iniciativy Ilhama Tohtiho. Ta dlouhodobě usiluje o aktivistovo propuštění.
Tohti není ani prvním vězněm, o jehož propuštění mezinárodní komunita usiluje a kterého se europoslanci rozhodli vyznamenat. Loni ocenili například ukrajinského režiséra Olega Sencova. Ten byl vězněn v Rusku za údajnou teroristickou činnost, letos v září letošního roku se v rámci výměny vězňů mezi oběma státy podařilo dojednat jeho propuštění.
