Po 24 letech se hry uskuteční v zemi s totalitním režimem.
Naposledy byla tak kontroverzním dějištěm letní olympiády v roce 1980 Moskva. Na protest proti invazi Rudé armády do Afghánistánu nakonec zástupci mnoha zemí v sovětské metropoli chyběli.
Poslední "totalitní" olympiádou byly v roce 1984 zimní hry v tehdy jugoslávském Sarajevu.
Za dva roky se sportovci setkají v Číně a hry se tedy vrátí do nesvobodné země s nedemokratickým režimem. Už proto půjde o tak trochu jinou olympiádu, volba Pekingu má ve světě více kritiků než kterákoliv jiná z předchozích let.
Otázky jsou dvě. Má země, která v takové míře porušuje lidská práva, nárok pořádat hry necelých dvacet let po masakru studentů na pekingském náměstí Tchien an-men? A bude Čína schopna organizačně a finančně takový podnik zvládnout?
Sinolog: Hry posílí vládnoucí režim
První otázka asi nepřestane svět rozdělovat. Mezinárodní olympijský výbor už ale jednou rozhodl a zpět svůj verdikt rozhodně nevezme. Zatímco při kandidatuře na rok 2000 čínská metropole ještě těsně o dva hlasy prohrála se Sydney, na rok 2008 už konkurenta neměla.
Sinolog Rudolf Fürst z pražského Ústavu mezinárodních vztahů se domnívá, že uspořádání her ještě více pomůže režimu a naopak oslabí jeho kritiky.
"Hlavním důvodem, proč vláda stála o hry, je prestiž. Chce prezentovat před celým světem pokrok Číny, čínské reformy. Olympiády i doma propagandisticky jistě využije a domnívám se, že disidenti nebudou mít mnoho šancí na svoji prezentaci. Jednak jich je málo a jednak je bude po dobu her nepochybně ještě pozorněji hlídat tajná policie," uvedl Fürst pro Aktuálně.cz.
Olympijský výbor Číňany chválí
O tom, že Číňané dokáží uspořádat kvalitní olympiádu, pochybuje málokdo. Prezident Mezinárodního olympijského výboru Jacques Rogge v Turíně Číňany pochválil.
"Nepochybuji, že to budou skvělé hry. Jsem ohromen, jak kvalitně je příprava řízena," řekl na adresu Pekingu na tiskové konferenci Rogge.
To ostře kontrastuje s kritikou, kterou výbor před čtyřmi lety adresoval předchozím pořadatelům z Atén a dokonce vyhrožoval, že Řekům hry odebere.
Čínský režim uvolnil na hry předběžně částku 40 miliard dolarů. Velká část sportovišť bude dokončena v předstihu, olympijská vesnice a centrum pro novináře dokonce už letos. Součástí příprav je i výstavba obřího stadionu pro 91 tisíc diváků a také moderního letiště.
Vláda investuje do zlepšení městské dopravy a systému zásobování elektřinou.
"Výrazně se nám podařilo zlepšit životní prostředí. Předloni bylo v Pekingu jen 50 dní bez zamoření smogem, loni už to bylo 248 dní," uvedl v Turíně šéf čínského přípravného výboru Liou Čchi.
Pochodeň se zastaví i na Mount Everestu
Přípravy jsou tak podle všeho daleko důkladnější než v dobách, kdy Peking kandidoval poprvé.
Tehdy v březnu 1993 v den inspekční cesty Mezinárodního olympijského výboru vláda zastavila provoz továren zněčišťujících ovzduší, odpojila od proudu části Číny, aby bylo dost elektřiny pro Peking a z centra města policisté odváželi bezdomovce i mentálně postižené.
Nakonec to ale proti Sydney nepomohlo.
Teď Číňané chystají originální cestu olympijského ohně. Trasa povede přes 28 zemí a pak 70 měst v Číně. Především se ale oheň poprvé objeví i na nejvyšší hoře světa Mount Everestu, ačkoliv není jasné, kdo a jak jej tam dopraví.
Zřejmě to bude z Tibetu, okupovaného Čínou od roku 1959. Skupiny Tibeťanů žijících v exilu protestovaly proti přidělení her Pekingu jak před dvěma lety v Aténách, tak i letos v Turíně. Jejich kritika ale může čínské vládě v uspořádání olympiády sotva zabránit.
Po Japonsku a Jižní Koreji se Čína stane třetí zemí schopnou hostit olympijské hry mimo Evropu, Severní Ameriku a Austrálii.