Sulejmáního některé zdroje označovaly za druhého nejmocnějšího muže v Íránu hned za Chameneím. Země kvůli jeho smrti vyhlásila třídenní smutek.
"Nejsem ten, kdo podporuje (íránský) režim, ale Sulejmáního jsem měla ráda. Byl odvážný a miloval Írán. Je mi této ztráty velmi líto," citovala agentura Reuters jednu z účastnic teheránského pochodu.
V Kermánu, odkud Sulejmání pocházel, se u jeho rodného domu sešli lidé oblečení do černého. Mnozí při četbě veršů z koránu plakali. "Hrdina nikdy neumírá. To nemůže být pravda. Kásem Sulejmání bude žít věčně," řekl jeden z truchlících.
Analytici se shodují, že právě Sulejmáního popularita si vyžádá reakci. Generál přežil několik pokusů o vraždu, které podle Reuters zosnoval Západ i arabské bezpečnostní služby. Zdroje stanice CNN odhadly, že odveta za likvidace generála je velmi pravděpodobná a může mít podobu kybernetických útoků nebo akcí spojenců Teheránu.
Sulejmáního smrt vyvolala v Iráku i jinde volání po odchodu amerických jednotek z regionu. Chameneího poradce Ahmad Chátamí řekl, že "nadešel čas zbavit region těch zákeřných bestií". Chátamí, který patří ke konzervativnímu duchovenstvu, to řekl při polední modlitbě v Teheránu. USA podle něj od této chvíle nezažijí klid. "Říkám Američanům, zejména (prezidentovi Donaldu) Trumpovi, že naše pomsta změní denní svit v noční temnotu".
Sulejmání velel jednotkám Kuds, které jsou součástí revolučních gard a specializují se na operace mimo území Íránu. Mluvčí gard Ramzán Šaríf prohlásil, že "současná radost" Spojených států bude mít krátké trvání a brzy se promění v zoufalství. Gardy podle něj dneškem otevírají novou kapitolu a zahajují frontu odboje.
Ministr zahraniční Mohammad Džavád Zaríf hovořil o "podlosti a hlouposti amerických sil", které zavraždily hrdinu Sulejmáního.
Podle zvláštní zpravodajky OSN pro lidská práva Agnes Callamardové bylo zabití Sulejmáního nelegální. Znepokojení vyjádřil také generální tajemník OSN António Guterres. Expertka OSN upozornila, že cílené zabíjení "porušuje mezinárodní humanitární právo" a užití bezpilotních letounů k takovému cíli je "mimo kontext aktivního konfliktu" téměř vždy nelegální.
Zpravodajka zároveň uvedla, že ačkoliv podle mezinárodního práva mohou Spojené státy v případě bezprostřední hrozby útoku podniknout vojenské kroky, americké ministerstvo obrany v dřívějším prohlášení uvedlo, že cílem nyní bylo "odradit" Írán od útoků v budoucnosti. "Budoucnost není to samé jako bezprostřední hrozba," zdůraznila.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo ovšem v televizních rozhovorech v pátek zdůrazňoval právě to, že americký zásah měl zabránit "bezprostřednímu útoku", který mohl ohrozit "desítky, pokud ne stovky amerických životů".
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek o situaci v Íráku hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Macron v prohlášení vyzval Teherán, aby se zdržel jakýkoliv provokací. Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian rovněž Írán vyzval, aby se vyvaroval jakýkoliv reakcí, které by mohly vést k jaderné krizi.
