Washington - Prozatímní honduraský prezident odmítl středeční ultimátum Organizace amerických států (OAS), podle kterého má do 72 hodin zajistit návrat řádně zvolené hlavy státu do funkce.
Svržený a do Kostariky vyexpedovaný prezident Manuel Zelaya řekl, že se chce o víkendu do země vrátit. Nová vláda mu na dálku hrozí zatčením a postavením před soud.
Podle nového prezidenta Roberta Michelettiho s ním ani s OAS "není o čem jednat". Mezinárodní odpor proti puči mezitím sílí.
„Neakceptujeme návrat pučů do Latinské Ameriky," prohlásil ve středu prezident Brazílie, nejsilnějšího hráče jihoamerického regionu, Luiz Inácio Lula da Silva. „Měli jsme zkušenosti s vojenskými převraty, které nás zasáhly v šedesátých letech minulého století," dodal s ohledem na vojenské vlády, které se v Brazílii chopily moci v roce 1964.
Máte tři dny
Nedělní puč v Hondurasu odstavil od moci demokraticky zvoleného prezidenta Manuela Zelayu, který se snažil - v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu - uspořádat referendum o tom, zda lidé chtějí revidovat ústavu. Armáda ho vyhostila do Kostariky a následně byl novým prezidentem zvolen předseda parlamentu Micheletti.
Zelaya však odstoupit odmítá a slíbil se do země vrátit. Má přitom podporu mezinárodního společenství. Ve středu vydala OAS Hondurasu ultimátum, aby do tří dnů znovu uvedla Zelayu do prezidentské funkce.
Puč proti Zelayovi odsoudily vedle OAS, Valného shromáždění OSN a latinskoamerických států také Evropská unie a USA. Několik zemí už z Hondurasu odvolalo velvyslance. Jde o největší středoamerickou krizi od útoku USA na Panamu během Vánoc roku 1989.
Konec pučů
Opozice proti Zelayovi upozorňuje na to, že levicový prezident jednal protiústavně a byl zbaven funkce a nahrazen - v souladu s ústavou - předsedou parlamentu, na to však zahraničí příliš neslyší.
„Musíme jasně ukázat, že vojenské převraty nebudou akceptovány. Domnívali jsme se, že se nacházíme v době, kdy nejsou vojenské puče už možné," prohlásil generální tajemník OAS Miguel Insulza. Pokud Honduras podmínky regionálního tělesa nesplní, bude jeho členství pozastaveno.
Podle Michelettiho, který je sám členem Zelayovy Liberální strany, však návrat (ex)prezidenta není možný.
„Nemůže se opět stát prezidentem republiky, aniž by s ním přijel prezident jiné latinskoamerické země a vydobyl mu to pomocí zbraní," řekl v úterním interview pro agenturu AP.
Prezidenti jedou do Hondurasu
Zelaya však přesto sliboval, že o víkendu přijede. Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová-Kirchnerová a její ekvádorský protějšek Rafael Correa se zavázali ho doprovodit.
Zelayovo funkční období končí v lednu 2010 a podle současné ústavy se nemůže o funkci ucházet znovu.
Zelaya však chtěl konstituci po vzoru svých levicových latinskoamerických kolegů Correy, Huga Cháveze a Eva Moralese - ale i pravicového kolumbijského prezidenta Álvaro Uribeho - změnit a umožnit více funkčních období za sebou.
Podle Michelettiho bude Zelaya po svém případném návratu do Hondurasu zatčen. Hrozí mu obvinění ze zrady a zneužití pravomocí. Micheletti tvrdí, že on sám je pouze prozatímním prezidentem a že se na podzim budou - jak bylo plánováno - konat řádné volby, ze kterých vyjde nová hlava státu.
