Pro Haleyovou byla stranická nominace od začátku vzdálený cíl. Z původních několika kandidátů ale nakonec zůstala v souboji s Trumpem sama. A to i přesto, že se jí v lednu nepodařilo vyhrát v New Hampshire, kde jí hrálo do karet, že tam žije více umírněných a méně silně konzervativních republikánů. Nezvítězila ani minulý týden ve svém domovském státě Jižní Karolína, v němž šest let působila jako guvernérka.
Zatímco Trumpovi se už podařilo sesbírat celkem 110 delegátů, Haleyová jich má pouze 20. K získání stranické nominace jich kandidát potřebuje alespoň 1215, přičemž o největší části delegátů se rozhodne už příští týden během takzvaného superúterý, kdy volby proběhnou v šestnácti amerických státech včetně Texasu, Kalifornie, Maine nebo Aljašky.
"Víme, že je to těžký boj. Víme, že cesta je obtížná. Víme, že ta čísla jsou neúprosná," komentovala dosavadní výsledky primárek Betsy Ankneyová, manažerka kampaně Haleyové.
Proč tedy Haleyová stále kandidaturu nevzdala jako například floridský guvernér Ron DeSantis? "Kandidáti z voleb vypadávají ne z vlastní vůle, ale většinou proto, že jim dojdou peníze a podpora a ztratí cestu k tomu, aby se stali prezidenty," vysvětluje v podcastu The Daily deníku The New York Times redaktor Astead Herndon, který republikánskou kampaň sleduje od začátku.
Podpora velkých hráčů
Jinými slovy je stále dostatek bohatých republikánů, kteří chtějí Haleyovou podpořit. Těm se nelíbí, jak Trump stranu opanoval. Ačkoliv momentálně nezastává žádnou funkci, stále má obrovský vliv i podporu voličů.
Vidět to bylo právě minulý týden v souboji o Jižní Karolínu. Trump tu Haleyovou porazil i přesto, že exguvernérka a její spřízněné politické skupiny tu utratily za reklamu 8,4 milionu dolarů (téměř 200 milionů korun), upozorňuje týdeník The Economist.
Trump v porovnání s ní neutratil téměř nic. Haleyová se vydala na dvoutýdenní autobusové turné, exprezident přiletěl na několik mítinků a zase rychle odletěl. Zřejmě usoudil, že další časové ani peněžní výdaje by pro něj neměly smysl, protože si byl jistý, že v Jižní Karolíně vyhraje.
Souboj mezi Trumpem a Haleyovou se tak stává soubojem mezi republikánskými voliči a velkými sponzory strany. Exprezident se i přes 91 trestních obvinění, kterým čelí, stal symbolem Američanů, kteří věří, že velké společnosti jsou spřažené s politiky z Washingtonu a na obyčejných lidech jim nezáleží.
Nevyzpytatelný Trump
Podle konzervativního moderátora a jednoho z Trumpových fanoušků Johna Frederickse exprezident zažehl populistické hnutí pracujících lidí, největší v dějinách republikánů, které stranu ovládá. "A sponzoři z Wall Street to nechápou. Nechápou, že se strana změnila. Teď je to strana dělnické třídy. Pokud se živíte tvrdou prací a nepatříte k elitě, tak jste v háji. A oni to vědí," popsal Fredericks.
Republikánští podporovatelé také stojí za Haleyovou jednoduše proto, že nechtějí, aby republikánské primárky skončily tak rychle. Dokud se hlasuje, probíhá uvnitř strany alespoň částečná debata o jejím dalším směřování. Pokud by ale Trump zůstal jediným zájemcem a tím i de facto kandidátem na prezidenta, ještě víc by se tím posílil jeho vliv. Republikánský uchazeč se v listopadových prezidentských volbách velmi pravděpodobně utká s nynějším šéfem Bílého domu, demokratem Joem Bidenem.
Republikánský stranický sjezd oficiálně potvrdí kandidáta na prezidenta v červnu. Za každého delegáta, kterého Haleyová do té doby získá, nabude bývalá velvyslankyně při OSN na vlivu. Server Politico proto upozorňuje, že Trump asi bude chtít delegáty, které Haleyová získala, dostat na svou stranu. Za to ale bude své soupeřce muset udělat nějaký ústupek, například v postojích k tématům, která jsou pro ni důležitá, jako třeba americká podpora NATO.
Jiní sponzoři se zase bojí, že by mohl Biden Trumpa ve volbách porazit, jako se to stalo při posledních prezidentských volbách v roce 2020. "Panebože, kombinace Trump - Biden? To by bylo směšné. Máme tolik skvělých kandidátů. Proč bychom vůbec měli chtít, aby tito dva osmdesátníci byli našimi dvěma kandidáty?" řekl v podcastu The Daily Tim Draper, jeden z donorů Haleyové. Narážel na vysoký věk obou politiků. Bidenovi je 81 let, Trumpovi o čtyři roky méně.
Exprezident navíc čelí několika trestním stíháním a během voleb budou probíhat soudní jednání, která by ještě mohla některé voliče ovlivnit. Je také možné, i když ne příliš pravděpodobné, že by byl Trump odsouzen a poslán do vězení před listopadovými volbami. V takovém případě chtějí mít republikáni v záloze jiného kandidáta.
