Lídři EU rozhodnou, zda přizvat Ukrajinu mezi sebe. Pozvánku může zablokovat i Orbán

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
15. 6. 2022 18:55
Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zřejmě čeká několik bezesných nocí, tentokrát z jiného důvodu, než je stav na bojišti. Evropská komise má ještě tento pátek říct, zda by měla Ukrajina dostat status kandidátské země. Příští týden by jí ho pak měli přiznat nebo nepřiznat lídři EU na svém summitu v Bruselu.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. | Foto: Reuters

Zatímco Evropská komise velmi pravděpodobně podpoří nasměrování Ukrajiny do unie, mezi národními politiky přibývají kritici takového kroku. Rozhodnutí přitom musí být jednomyslné.

S pochybnostmi se tento týden ozval portugalský premiér António Costa. V rozhovoru pro deník Financial Times řekl, že by sedmadvacítka neměla dávat Kyjevu falešné naděje.

"Mým cílem je získat na příští Evropské radě jasný závazek o pomoci, kterou Ukrajina naléhavě potřebuje," řekl Costa britskému listu. "Pro tuto podporu nepotřebujeme otevírat vyjednávání nebo proceduru, která bude trvat řadu let. Vidím riziko ve vytvoření falešných očekávání, ze kterých se stanou hořká zklamání," dodal portugalský premiér.

Costa nevyloučil, že udělení statusu kandidátské země Ukrajině nakonec podpoří. Prosazuje ale tezi, že by se EU měla soustředit na to, jak pomoci lidem na Ukrajině "teď a tady", a zbytečně neodhalovat rozdílné postoje mezi členskými státy. "To by byl zbytečný dárek pro Putina," podotkl portugalský lídr.

Jeho názor není mezi politiky sedmadvacítky ojedinělý. Zatímco země za bývalou železnou oponou většinou podporují přizvání Ukrajiny do EU, západní státy jsou opatrnější. Země jako Nizozemsko a Švédsko, které patří mezi čisté plátce do unijního rozpočtu, upozorňují na to, že s Ukrajinou by do EU přibyla čtyřicetimilionová chudá země s rozbujelou korupcí.

Bez předcházející změny vnitřního chodu EU by se Ukrajina zároveň stala zemí s pátým nejvyšším počtem hlasů v Radě EU a s nárokem na stovky svých úředníků v institucích. Rázem by také předběhla všechny ostatní státy v objemu dotací z Bruselu.

Starosti s Polskem a Maďarskem

Zejména Nizozemci, Švédové a Dánové pak upozorňují na to, že EU má dostatečný bolehlav z Maďarska a Polska kvůli destrukci právního státu v obou zemích a před dalším rozšiřováním by se s tím měla nejprve vypořádat. Nizozemci hodlají tento pátek hlasovat proti uvolnění desítek miliard eur z Plánu obnovy pro Polsko právě kvůli omezování nezávislosti tamní justice varšavskou vládou.

Francouzský prezident Emmanuel Macron přišel v květnu s tezí, že zemím za hranicemi EU, které mají ambice jako Ukrajina, by měl být nabídnut jiný druh partnerství. Sám ho nazval "evropským politickým společenstvím", které by nevylučovalo budoucí plnohodnotné členství v EU.

Podle Macrona by takové nastavení "odpovídalo geopolitickým potřebám na pozadí války na Ukrajině lépe" než mnohaletý a vesměs technický proces vyjednávání o vstupu.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová je podle svých spolupracovníků rozhodnuta doporučit členství Ukrajiny v EU. Leyenová opakovaně říká, že Ukrajina si zasluhuje dostat "naději a perspektivu, po které touží", kvůli svým obětem bezpečnosti celé Evropy. Očekává se, že podobně, byť s podmínkami, dostane doporučení od Evropské komise také Moldavsko. Naopak Gruzie se zřejmě tentokrát nedočká kvůli potlačování svobody slova a nezávislých médií v zemi.

Symbolické gesto

Přiznání statusu kandidátské země je silné symbolické gesto, Zelenskyj ho nazval "kýženou morální vzpruhou" pro ukrajinské vojáky na bojišti. V praxi ale EU k ničemu nezavazuje. Turecko je kandidátskou zemí už několik desítek let a k unii se během té doby nijak nepřiblížilo.

Debata na summitu evropských lídrů ve čtvrtek a v pátek příští týden přesto může být vypjatá. Německý kancléř Olaf Scholz je pod silným tlakem koaličních partnerů za liberály a Zelené, aby Ukrajina status kandidáta dostala, jeho vlastní socialisté jsou v tom ale rozdělení.

Věcí může zahýbat společná návštěva Kyjeva, na kterou se ve čtvrtek chystají Scholz s Macronem a italským premiérem Mariem Draghim. Překvapení na summitu se pak nedá vyloučit od  maďarského premiéra Viktora Orbána, který několik týdnů blokoval evropské embargo na ruskou ropu a v samém závěru žádal do té doby nevyřčené ústupky ve prospěch ruského patriarchy Kirilla.

Česko naopak kandidátský status pro Ukrajinu jednoznačně podporuje. Docílit toho označila koalice za jednu ze svých priorit i pro nadcházející předsednictví EU.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 16 minutami

Stát odebral 13 firmám kapacitu pro skladování v nevyužívaných zásobnících. Mezi nimi je i firma, kterou spoluvlastní Gazprom

Stát odebral 13 firmám kapacitu pro skladování plynu v zásobnících, kterou nevyužívaly. O kapacitu přišla mimo jiné Moravia Gas Storage, kterou spoluvlastní ruský Gazprom. Firmy přišly o kapacitu v celkovém objemu 261 milionů metrů krychlových plynu. Informoval o tom David Hluštík z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Roční spotřeba plynu v ČR činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových plynu, z Ruska pochází zhruba 98 procent.

Stát využil nový princip "use it or lose it", tedy "využívej to, nebo o to přijdeš". Zavedla ho novela energetického zákona, kterou v červnu podepsal prezident Miloš Zeman. Obchodníci s plynem, kteří nevyužijí svou rezervovanou kapacitu v zásobnících plynu v požadovaném minimálním množství, mohou o část této kapacity přijít.

Podle zákona mají nyní provozovatelé zásobníků za povinnost pořádat aukce s nulovou nebo zápornou vyvolávací cenou, v jejichž rámci bude odebraná kapacita nabízena případným zájemcům. Znamená to, že obchodníci by skladovali plyn zadarmo, nebo by za skladování dostávali zaplaceno. Podle informací ministerstva se první aukce pořádané společností Moravia Gas Storage nikdo nezúčastnil.

Zdroj: ČTK
před 19 minutami

Policie na Jihlavsku pátrá po tříletém chlapci, odvezla ho matka, nemá ho v péči

Policie vyhlásila celostátní pátrání po tříletém chlapci Oliveru Surowieckém. V pondělí ho odvedla jeho pětadvacetiletá matka, ačkoliv je dítě rozhodnutím soudu svěřené do péče jiné blízké příbuzné. Chlapce měla žena předat v Jihlavě jeho babičce. Místo toho ho odvedla a o sobě ani o dítěti nedala žádnou zprávu. Lidé, kteří o chlapci něco vědí, mohou volat na tísňovou linku 158. V úterý to uvedla policejní mluvčí Jana Kroutilová.

Žena se synem podle zjištění policie kolem 19:00 v jihlavské ulici Matky Boží nastoupila do modrého auta Škoda Octavia kombi s registrační značkou 7AH9842, s nímž odjeli.

Chlapec je vysoký asi 70 centimetrů, je štíhlý. Má hnědé oči a plavé krátké vlasy. Na sobě měl modré krátké kalhoty, modré tričko s potiskem a modrobílé tenisky.

Žena je vysoká 161 centimetrů, má hubenou postavu. Má modré oči a rovné dlouhé plavé vlasy. Na zápěstí má jizvy a na zádech vytetovaný maják s andělskými křídly. Na sobě měla černou bundu, triko s obrázky mimozemšťanů a riflové krátké kalhoty.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 38 minutami

Pražská burza po více než dvou hodinách obnovila obchodování. Nefungovala kvůli technickým problémům

Pražská burza cenných papírů obnovila obchodování, úterní výpadek trval asi 2,5 hodiny. Burza o tom informovala na svých internetových stránkách. Burza o tom informovala na svém webu.

Důvodem přerušení obchodování byly problémy komunikačního připojení, sdělil mluvčí burzy Jiří Kovařík. Burza přerušila obchodování v 10:19, obchodování se všemi produkty bylo obnoveno od 13:00. Burza zároveň upozornila, že z technických důvodů zatím nejsou na jejím webu zobrazována aktuální data z obchodování.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Ubytování na kolejích v Praze zdraží v průměru meziročně asi o 15 procent, důvodem je inflace a ceny energií

Vysokoškoláci budou v novém akademickém roce za bydlení na kolejích v Praze platit více. Poplatky za ubytování budou oproti loňskému roku vyšší průměrně asi o 15 procent. Důvodem zdražení jsou obvykle inflace a zvyšování cen energií. Zatímco některé univerzity budou takzvané kolejné zdražovat od září, jiné už k úpravě ceny přistoupily dříve v tomto roce. Další zdražování přitom na některých školách nevylučují. Poptávka studentů po ubytování na kolejích i přes zvyšování cen roste. Uvedli to zástupci pražských vysokých škol.

Od září zvýší poplatky za ubytování na svých kolejích Vysoká škola ekonomická (VŠE), jak za univerzitu sdělila Martina Mlynářová, a podle mluvčí Kateřiny Veselé i České vysoké učení technické (ČVUT). Oproti loňsku zdraží ČVUT bydlení na svých osmi kolejích asi o 15 procent, VŠE zdraží v průměru o deset procent a u nově zrekonstruovaných pokojů o 18 procent.

Zdroj: ČTK
Další zprávy