Tbilisi (od naší spolupracovnice) - Úspěchy v boji s korupcí nebo výstavba nové dálnice dnes omračují návštěvníky Gruzie víc než pětitisícové kavkazské vrcholy nebo černomořské pláže.
Rychle rostoucí ekonomika vynesla gruzínským reformám přívlastky jako "raketové", "omračující" a "nepřekonatelné".
Image "hodných, pracovitých hochů" z Gruzie, o kterou se snaží vláda prezidenta Michaila Saakašviliho, teď ale narušily demonstrace v gruzínském hlavním městě Tbilisi. Čtyři roky po Revoluci růží vyšly do ulic desetitisíce lidí.
Zaplnily hlavní gruzínský bulvár Rustaveli, aby protestovaly proti někdejšímu vůdci opozice - Saakašvilimu. Na jejich transparentech stálo: "Svoboda pro lid".
Saakašvili proslul hlavně tím, že se postavil proti z korupce nařčenému exprezidentovi Eduardu Ševardnadzemu. Teď čelí navlas stejnému obvinění z korupce a zneužívání moci on sám.
Gruzínské kurzy úsměvu
Pozitivní změny jsou přitom v Gruzii vidět na každém kroku.
Turecko-gruzínská hranice bývala černým zážitkem pro všechny, kteří mířili do Gruzie. Žádost o úplatek a dlouhé čekání na ostrém slunci se nevyhnulo téměř nikomu.
Několikahodinová zdržení na hranicích a nepříjemní úředníci jsou dnes realitou téměř ve všech postsovětských zemích. V Gruzii ale většina pohraničníků prošla takzvaným Kurzem úsměvu financovaným tamním ministerstvem vnitra.
"Konfetu chočeš?" zašklebí se pusa dlážděná zlatými zuby a místo žádosti o úplatek nabízí policista čekajícím cizincům krabičku s bonbóny. Dlouhé kolony na obou stranách hranice čekají stále, něco se však po Revoluci růží v roce 2003 přeci jen změnilo.
Zatímco se podle Transparency International v roce 2002 Gruzie vešla mezi dvacet zemí s nejvyšší mírou korupce na světě, letos za sebou nechala sto dalších států. V žebříčku sestaveném na základě odhadované míry korupce se Gruzie přibližuje k novým zemím Evropské unie jako je Rumunsko, Bulharsko nebo Polsko.
To, že takřka vymizela dříve naprosto běžná korupce na silnicích, potvrzuje i padesátiletý Levan Ruchadze.
"Dřív jsem zastavoval několikrát za den nějakému policistovi a musel mu dát úplatek. Prostě jen tak, policisté měli tenkrát strašně nízké platy, tak se snažili si k nim něco přivydělat," říká Ruchadze, který se živí v metropoli Tbilisi jako taxikář. "Dneska zaplatíte pokutu jen tehdy, když skutečně uděláte nějaký přestupek," dodává.
Snížení korupce ale není jediný ohromující úspěch nové gruzínské vlády, který zaznamenáte po příjezdu do Gruzie. Vláda Michaila Saakašviliho razantně vylepšuje kulturu podnikání.
Rozjet svůj byznys nebo se zbavit neproduktivních zaměstnanců je dnes o hodně jednodušší.
Reformy neunikly ani pozornosti zahraničních médií nebo mezinárodním institucím. V roce 2006 byla Gruzie Světovou bankou označena za nejrychleji rostoucí reformující se ekonomiku. Země si polepšila ze 112. na 37. místo ve světě co do podmínek pro podnikání.
V rámci čistek na policii pak bylo propuštěno 11.000 policistů, podobně jako 90 procent zaměstnanců gruzínské státní univerzity, často kritizované za korupci.
Šéf opozice donucen k emigraci?
Přes tato ocenění a úspěchy kritizoval korupci a neprůhledné machinace s penězi ze strany rodiny gruzínského prezidenta bývalý ministr vnitra a dnes hlavní představitel opozice Irakli Okurašvili.
V populární televizní talkshow na stanici Imedi obvinil prezidenta z dlouhého seznamu zločinů, který začal údajným objednáním vraždy přes hanobení církve a končil obviněním z úmyslného zdržování plánu na převzetí odtrženeckých území Gruzie.
Prezident Saakašvili všechna obvinění odmítl a Okurašviliho nechal zatknout kvůli zneužívání moci, vydírání a praní špinavých peněz.
Ve čtvrtek se pak v Tbilisi roznesla zpráva, že byl opoziční předák násilně donucen k emigraci.
Hněv zchudlého venkova
Podpora kdysi populárního Saakašviliho ale neklesá jen ve městech, jako je Tbilisi. Právě naopak.
Polovina obyvatelstva Gruzie, která žije pod hranicí chudoby, bydlí mimo velká města, kde nejsou pracovní místa, infrastruktura, dostatečná lékařská péče ani vzdělání.
Vlivem inflace a rostoucích cen surovin navíc došlo k výraznému zdražení potravin. Jejich ceny jsou srovnatelné s Českem, měsíční důchod je ale pouhých 38 lari, tedy asi 400 korun.
Mnoho lidí argumentuje tím, že si Saakašviliho vláda buduje své "pomníčky" v podobě dětských hřišť, opravených škol nebo fontán a vodotrysků. Opozice je ale zatím příliš slabá a nejednotná na to, aby prezidenta před volbami, které čekají Gruzii příští rok, výrazněji ohrozila.
Protesty v ulicích či nedávné zatčení jejího hlavního představitele by jí však mohly pomoci.
