Praha - Zachycení gravitačních vln prezentují vědci jako epochální objev. Jako nové okno do vesmíru a cestu k objasnění jeho vzniku.
A také jako potvrzení závěrů Alberta Einsteina, který s teorií gravitačních vln přišel jako první už na začátku minulého století, ale nemohl ji dokázat.
Online deník Aktuálně.cz oslovil dva české experty s dotazem, proč je objev tak unikátní.
Vedoucí Štefánikovy hvězdárny v Praze Jakub Rozehnal vysvětluje, proč by mohly gravitační vlny pomoci vysvětlit vznik vesmíru. "Gravitační vlny vznikají při přesunu hmoty. Jedna z teorií vzniku a vývoje raného vesmíru tvrdí, že se vesmír ve zlomku sekundy rozepnul na mnohonásobek rozměru. A při tom by měly vzniknout gravitační vlny, které mohou být detekovány,“ říká.
Ředitel Astronomického ústavu Akademii věd ČR profesor Vladimír Karas uvádí, že se otevřel nový kanál pro pozorování vesmíru. Proto jde skutečně o mimořádnou událost.
"Astronomové zatím získávají všechny informace pomocí elektromagnetických vln. Světla, rádiových vln, používají dalekohledy a radioteleskopy. Gravitační vlny jsou zcela jiný druh vlnění. Pokud budeme schopni měřit také tyto vlny, tak bude informací o vesmíru mnohem více. Je to prostě další kanál, jak sledovat vesmír. Paralelní s elektromagnetickým zářením. Proto je to zlom. Problém byl, že gravitační vlny jsou technicky obtížněji zachytitelné, protože jsou slabé. Ve srovnání s elektromagnetickým zářením je méně signálů, proto se to technicky nedařilo," vysvětluje.
Gravitační vlny slyšet nejsou
Vědecký tým přehrál ve čtvrtek novinářům zesílený zvukový záznam srážky černých děr, která vyvolala gravitační vlny. Došlo k ní ve vzdálenosti 1,3 miliardy světelných let od Země.
Podle Jakuba Rozehnala ale ve skutečnosti gravitační vlny slyšet nejsou.
"Jejich převedení do akustických vln je umělá záležitost. Jsou na hranici šumů, které přístroje mohou zaznamenat, přestože je vytvořila tak obrovská apokalyptická událost, jako je spojení dvou černých děr.
Apokalyptická v tom smyslu, že se spojí dva objekty, ze kterých se nikdy nedostane ven to, co se dostalo dovnitř. Jsou na hranici našeho běžného chápání, a navíc v tomto případě se spojí dvě dohromady," reagoval český expert na dotaz Aktuálně.cz.
Jak si ale srážku dvou černých děr a jejich spojení, které vyvolá gravitační vlny, představit?
"Gravitační vlny vznikají chvěním prostoročasu, což je obtížné si představit. Analogií je, když něco spadne do vody a vytvoří vlnění na hladině. Chvění se šíří od místa dopadu do okolí. Můžeme si to představit tak, že na hladině jsou dva lístky nebo dvě lodičky a jejich vzájemná poloha se mění tím, jak tam vlny procházejí. Respektive jak vlny tyto předměty rozhoupají," odpovídá Vladimír Karas.
Zachytit poprvé gravitační vlnu se podařilo díky obřím laserovým detektorům, označovaným zkratkou LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory). Paradoxní je, že sám Einstein nevěřil, že by někdy bylo možné jeho závěry potvrdit.
"Obtížnost spočívá v tom, že signály jsou slabounké. Na to, abychom je detekovali, proto potřebujeme obrovská zařízení, jako je observatoř LIGO. Einstein si ve své době nedokázal a ani nemohl dokázat představit, že lidé něco takového vybudují," soudí Jakub Rozehnal.
