Přehled: Brutalita, jakou Evropa neviděla. Takhle tribunál v Haagu trestal zvěrstva v Jugoslávii

Martin Novák Tomáš Kunc Martin Novák, Tomáš Kunc
Aktualizováno 21. 12. 2017 20:27
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii na začátku příštího roku ukončí svoji činnost. Soud jako jeden z posledních případů řešil odvolání chorvatského generála Slobodana Praljaka. Ten přímo v soudní síni vypil jed. Po několika hodinách zemřel.

Dramaticky ukončil svoji činnost jedním z posledních rozsudků Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii. Přímo před soudcem vypil chorvatský generál Slobodan Praljak, odsouzený ke 20 letům vězení za zločiny v Bosně a Hercegovině, jed. Rozpuštěním tribunálu se definitivně uzavírá nejhorší konflikt, který propukl na půdě Evropy od druhé světové války.

OBČANÉ BÝVALÉ JUGOSLÁVIE PŘED HAAGSKÝM TRIBUNÁLEM

Radovan Karadžić

Původním povoláním psychiatr. Kromě jiného je obviněn z genocidy. Za masakr sedmi tisíc bosenských Muslimů ve Srebrenici a za ostřelování obklíčeného Sarajeva.V letech 1992 až 1995 byl vůdcem bosenských Srbů, jejichž vláda sídlila v městečku Pale u Sarajeva. Na rozdíl od srbského prezidenta Slobodana Miloševiče v roce 1995 odmítl Daytonskou dohodu, která ukončila válku v Bosně.Po válce zmizel. Později se ukázalo, že žil v Bělehradě, nechal si narůst plnovous a vydával se za odborníka na přírodní léčitelství.Po 11 letech na útěku byl v roce 2008 zatčen v bělehradském autobuse. V březnu 2006 mu tribunál vyměřil 40 let vězení. Karadžić se odvolal.

Slobodan Milošević

Bývalý srbský a jugoslávský prezident byl zatčen a předán do Haagu poté, co byl v roce 2000 svržen. Protestní demonstrace proti zmanipulovaným parlamentním volbám přerostly v jeho pád. Proces začal 12.února 2002.Obžaloba jej vinila z podílu na smrti civilistů v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině i Kosovu. Čelil celkem 66 bodům obžaloby v souvislosti s údajnou genocidou, zločiny proti lidskosti a válečnými zločiny.V březnu 2006 zemřel v Haagu ve své cele ve věku 64 let. Lékařská zpráva nepotvrdila cizí zavinění ani sebevraždu, smrt mohlo způsobit nesprávné braní léků.

Ante Gotovina

Generálplukovník chorvatské armády (narozen 12. října 1955) se zodpovídal z vražd Srbů při operaci "Bouře", při níž chorvatská armáda dobyla území tzv. Republiky srbská Krajina v roce 1995. Tehdy chorvatská armáda vyhnala 200 až 250 tisíc Srbů.Zatčen byl v roce 2005 na Kanárských ostrovech. Dlouho se skrýval s falešným pasem, pobýval i v České republice.Záhřeb dlouho nechtěl slyšet o jeho vydání a tato skutečnost bránila zahájení rozhovorů o vstupu Chorvatska do Evropské unie. Mnoho Chorvatů jej dodnes považuje za národního hrdinu.V mládí působil ve francouzské Cizinecké legii. Jeho proces v Haagu začal v březnu 2008. V polovině dubna 2011 byl odsouzen k 24 rokům vězení, v listopadu 2012 ho odvolací soud zprostil obvinění.

Zobrazit všechny

Ramuš Haradinaj

Jeden z předáků Kosovské osvobozenecké armády (UCK), která v 90. letech bojovala za odtržení Kosova od Srbska. Haradinaj patřil ke skupině, která operovala na srbsko-albánské hranici. Jeho bratra srbští vojáci zastřelili. Po válce dnes 44letý Haradinaj vystudoval práva a rok byl kosovským premiérem.Soud jej zprostil obvinění z pronásledování Srbů během války za nezávislost v letech 1998 až 1999, ovšem jeho strýc byl uvězněn na šest let za týrání vězňů. Vinu mu v Haagu nedokázali ani v obnoveném procesu v listopadu 2012.

Biljana Plavšićová

Během války v Bosně byla předsedkyní parlamentu bosenských Srbů. Patřila mezi největší radikály. Proslula výrokem, že polovina Srbů možná ve válce zemře, ale druhá polovina bude svobodná.Postupně přecházela na umírněnější pozice a po schválení Daytonské dohody o ukončení války v Bosně vroce 1995 se stala prezidentkou bosenských Srbů.V roce 2003 byla uznána vinnou ze zločinů proti lidskosti. Jako členka nejvyšší reprezentace bosenských Srbů podle obžaloby nese spoluzodpovědnost za více než tisíc mrtvých a přes osm stovek zničených vesnic v době války v Bosně.Svůj jedenáctiletý trest si odpykávala ve Švédsku, na podzim 2009 byla s ohledem na zdravotní stav a věk předčasně propuštěna. Dnes je jí 87 let.Před tribunálem projevila lítost za krutosti, které byly ve válce spáchány.

Milan Martić

Stal se velitelem ozbrojených sil takzvané Republiky srbská Krajina, kterou s podporou tehdy ještě jugoslávské federální armády (ovládané Srby) vyhlásili Srbové na územích Chorvatska s převážně srbským obyvatelstvem.V roce 1995 Krajinu překvapivou ofenzívou dobyla chorvatská armáda. Martić uprchl do Srbska. O sedm let později se dobrovolně vydal do rukou haagského tribunálu.V červnu 2007 jej tribunál odsoudil k 35 letům vězení. Byl uznán vinným z ostřelování civilního obyvatelstva v Chorvatsku a z etnických čistek.Podle soudu v květnu 1995 velel dvoudennímu raketovému ostřelování Záhřebu.

Milan Babić

Prezident a premiér samozvané Republiky srbská Krajina, kterou v roce 1991 vytvořili chorvatští Srbové.Tribunál mu za podíl na vraždách a ostřelování civilního obyvatelstva v Chorvatsku vyměřil osmnáctileté vězení. U soudu přiznal vinu.V březnu 2006 spáchal ve své cele sebevraždu, oběsil se. Zanechal své ženě dopis na rozloučenou. Prosil v něm Boha, aby mu odpustil. Stalo se krátce po jeho padesátých narozeninách.

Rasim Delić

Náčelník generálního štábu ozbrojených sil bosenských Muslimů, které se narychlo zformovaly během roku 1992. Tribunál jej v září 2008 odsoudil na tři roky vězení za to, že toleroval brutální mučení srbských vojáků svými podřízenými. Velel totiž také dobrovolníkům z islámských zemí, kteří do Bosny přijeli bojovat na straně Muslimů.Obvinění z toto, že sám vraždil a mučil, jej však soud zprostil. Delić zemřel v dubnu 2010.

Vojislav Šešelj

Bývalý předseda Srbské radikální strany. Miloševiče kritizoval z pozice krajního nacionalismu, jeho strana organizovala ozbrojené milice na pomoc Srbům v Chorvatsku a Bosně.V červenci 2009 ho tribunál odsoudil k patnácti měsícům vězení za pohrdání soudem. V knize svých pamětí zveřejnil (v rozporu s nařízením soudu) identitu některých svědků.Je obžalován z toho, že ve válkách na území bývalé Jugoslávie podněcoval vraždy, mučení a násilné deportace lidí. Odmítal jakékoliv ústupky Chorvatům, bosenským Muslimům i kosovským Albáncům.Narodil se před 63 lety v Sarajevu, do Haagu se vydal v roce 2003 dobrovolně. Jeho Radikální strana má stále mnoho příznivců a usiluje o jeho propuštění. Proces je zatím přerušen.

Ratko Mladić

Rodák z bosenské vsi Božinovič vedl v roce 1991, kdy se Jugoslávie začala rozpadat, armádu proti chorvatským jednotkám u dnes chorvatského města Knin. Je považován za jednoho z iniciátorů ostřelování a blokády Sarajeva. V roce 1995 vedl svou armádu v útoku na muslimskou enklávu Srebrenica. Akce skončila vyvražděním asi 8000 bosenských mužů a je považována za nejhorší masakr v Evropě od druhé světové války.Po konci války se však Mladić těšil přízni bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče a nerušeně žil v Bělehradě: navštěvoval přátele i luxusní restaurace a ve volném čase hrál fotbal.Dopadnout se ho podařilo až koncem května 2011. Údajně ho udal anonym. 22.listopadu 2017 jej tribunál odsoudil na doživotí.

Slobodan Praljak

Dvaasedmdesátiletého generála bosenských Chorvatů tribunál odsoudil ke dvaceti letům vězení za válečné zločiny proti civilistům a zajatcům v Bosně. Slobodan Praljak je také obviňován z toho, že nařídil bombardování slavné historické památky Mostaru: Starého mostu přes Neretvu. Most se zřítil, po válce vnikla jeho kopie. Když se Praljak ve středu 29. listopadu 2017 dozvěděl, že soudce zamítl jeho odvolání, vypil jed a za několik hodin zemřel.

ROZPAD JUGOSLÁVIE

 

Právě se děje

před 9 hodinami

FBI považuje střelbu na floridské armádní základně za teroristický čin, útočník jednal sám

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) pracuje s předpokladem, že páteční střelba na armádní základně na Floridě byla teroristickým činem. Vyšetřovatelka FBI to oznámila na tiskové konferenci. Její úřad se rovněž domnívá, že saúdskoarabský vojenský student jednal sám, když v areálu v Pensacole zabil tři lidi.

Pachatel, který se na základně účastnil výcviku, začal střílet v jedné z místních učeben. Podle agentky FBI Rachel Rojasové 21letý příslušník saúdskoarabského letectva Muhammad Šamrání použil legálně zakoupenou pistoli. Zasahovali proti němu policisté i vojáci a nakonec se jim podařilo ho zlikvidovat. Kromě tří mrtvých si útok vyžádal také osm zraněných. Motivy činu jsou zatím neznámé.

Zdroj: ČTK
Další zprávy