Zbraně, které mají otočit bitvu o Donbas: Jak fungují moderní houfnice či raketomety
V druhém díle velké grafiky se věnujeme již jen charakteristice těžkých zbraní, bez nichž se Ukrajinci v bitvě o Donbas neobejdou a které by časem mohly přinést zlom v tomto Evropu vážně ohrožujícím konfliktu.
Zdroje videí: uvedeny níže v textu
Mobilní raketový systém M142 HIMARS Výroba USA
Video: Youtube.com/Actualités Militaires
HIMARS není jen salvový raketomet jako například starší ruský GRAD. Na rozdíl od něj je schopen pálit různými typy střel, nejen "hloupými" M26, ale i M30/31, které jsou na cíl naváděny pomocí GPS. Dostřel se u jednotlivých střel liší od 30 do 80 km. Podle dostupných informací Ukrajina zatím neobdrží střely ATACMS, které mají dostřel až 300 km a jimiž by bylo možné vážně ohrožovat ruská zásobovací a logistická centra.
Zbraň:
6 kusů raket ráže 227 mm
Hmotnost: 16,3 t
Dojezd: 480 km
Osádka: 3
Výška: 3,2 m
Délka: 7 m
Šířka: 2,4 m
Hmotnost: 16,3 t
Dojezd: 480 km
Zdroj fotografie: 3dmardivcommstrat / Wikipedia / Attribution-ShareAlike 4.0 International (CC BY-SA 4.0)
Systém protivzdušné obrany IRIS-T SL Výroba Německo
Video: Youtube.com/DE Military Update
Německý systém stojí na špičkové střele IRIS-T, původně vyvinuté jako vzduch-vzduch, tedy odpalované z letounu proti jiným vzdušným cílům. Nově upravená střela má výkonnější raketový motor a je většinu času naváděna pozemním radarem, infračervená hlavice je aktivována až v těsné blízkosti cíle.
Účinný dostřel: 40 km
127 mm
Délka střely: 2,94 m
Hmotnost střely: 90 kg
Zdroje fotografií: Shutterstock | DIEHL
Samohybná kanónová houfnice ShKH Zuzana 2 Výroba Slovensko
Video: Ozbrojené sily Slovenskej republiky
Moderní interpretace legendární československé houfnice DANA, která na konci sedmdesátých let minulého století značně předběhla dobu. Kromě řady dalších vylepšení je zásadním rozdílem použité dělo. ZUZANA 2 již disponuje standardní ráží NATO 155 mm. Velkou výhodou oproti francouzským houfnicím CEASAR, které si pořizuje Armáda ČR, je fakt, že její provoz je plně automatický a posádka je celou dobu krytá. Také reakční časy jsou kratší.
Zbraň:
40 kusů nábojů ráže 155 mm
Dostřel:
41 km až 51,5 km
(podle použité munice)
Hmotnost:
34,2 t
Dojezd:
600 km
Osádka: 4
3,6 m
Šířka: 3,1 m
Délka: 14,2 m
Zdroj fotografie: Pfc. Jacob Bradford / Wikipedia (CC0 1.0)
Salvový raketomet RM-70 "GRAD" Výroba ČSSR Daruje ČR
Video: Twitter / Viktor Kovalenko
Salvový raketomet RM-70 je umístěný na podvozcích automobilů Tatra a disponuje opancéřovanou kabinou, filtroventilací a zejména záložní přebíjecí dávkou raket na korbě. Podle některých odborníků bylo vyřazení těchto raketometů z výzbroje české armády v roce 2011 vážnou chybou, stále je používají i některé armády NATO.
Zbraň: 80 kusů raket ráže 122 mm
Osádka: 6
Hmotnost:
33,7 t
Dojezd:
400 km
3 m
Délka: 8,7 m
Šířka: 2,3 m
Zdroj fotografie: Tomáš Kovařík / Wikipedia / Attribution-ShareAlike 3.0 Unported (CC BY-SA 3.0)
Houfnice M-777 Výroba USA
Video: Rádio Svobodná Evropa
Moderní tažená houfnice, kdy "tažená" znamená, že není schopna samostatného pohybu a pro její přepravu je nutné jiné motorové vozidlo. Její velkou výhodou je ve srovnání s jinými houfnicemi extrémně malá hmotnost, která umožňuje snadnou přepravu letadly, ale i v podvěsu pod vrtulníkem. Při palbě může využívat jak standardní, tak přesnou GPS naváděnou munici.
Maximální dostřel:
24,7 km až 40 km
(podle použité munice)
Délka: 10,7 m
Obsluha: 8
Výška: 3,09 m
Šířka: 2,4 m
Hmotnost: 3,7 t
Maximální dostřel: 24,7 km až 40 km (podle použité munice)
Šířka: 2,4 m
Hmotnost: 3,7 t
Zdroj fotografie: Lance Cpl. Jose D. Lujano / Wikipedia (CC0 1.0)
Protiletadlový systém S-300 Výroba Rusko Darovalo Slovensko
Video: Youtube.com/Combat approved
Nejmodernější a nejúčinnější protiletadlový a zejména protiraketový systém, který má Ukrajina k dispozici na ochranu před ruskými útoky. Dokáže útočit 72 raketami na 36 různých cílů současně. Raketa ničí svůj cíl výbuchem vysoce účinné trhaviny.
762 mm
1500 mm
Maximální účinný dálkový dostřel:
200 km
Maximální účinný
výškový dostřel:
27 km
Na snímku je zobrazeno pouze jedno odpalovací vozidlo z celého systému, pozice odpalovací rampy je pouze ilustrativni, rakety jsou odpalovány ve vertikální poloze. | Zdroje fotografií: Shutterstock, Reuters
Hlavní bojový tank Leopard 2A4 Výroba Německo Daruje Španělsko
Ve videu zobrazena verze 2A5 | Zdroj: Youtube.com/Military Update
Varianta tanku Leopard 2, která se vyráběla mezi roky 1985 až 1992. Německé armádě bylo tehdy dodáno 2125 kusů. Po skončení studené války se jich Německo, často až nerozvážně, zbavovalo. V některých případech i formou daru. Česko tehdy tuto možnost odmítlo. Dodnes se jedná o výkonnou zbraň, která je jasně nadřazená nemodernizovaným tankům T-72.
Osádka: 3
Zbraň:
kanón ráže 120 mm
(42 nábojů)
Výška:
2,49 m
Délka: 9,67 m
Šířka: 3,7 m
Hmotnost: 55,2 t
Dojezd: 550 km
Hmotnost: 55,2 t | Dojezd: 550 km
Zdroj fotografie: Shutterstock
Samohybný protiletadlový systém Flakpanzer Gepard Výroba Německo
Video: Bundeswehr
Přestože se tento systém dostal do výzbroje německé armády již v sedmdesátých letech, stále se jedná o účinnou zbraň, zejména proti vrtulníkům, bitevním letounům a dronům. Zvlášť po modernizaci, kterou prošel v devadesátých letech. Ukrajinské posádky procházejí v současné době zaškolovacím výcvikem na tyto systémy. Stále ovšem není dořešena munice, kterou švýcarský výrobce odmítá pro Ukrajinu dodávat s odkazem na svou neutralitu.
Posádka: 3
Hmotnost: 47,5 t
Dojezd: 550 km
Zbraň:
2 x kanón
ráže 35 mm
Výška:
3,29 m
Délka: 7,68 m
Šířka: 3,7 m
Hmotnost: 47,5 t | Dojezd: 550 km
Zdroj fotografie: Hans-Hermann Bühling / Wikipedia / Attribution-ShareAlike 3.0 Unported (CC BY-SA 3.0)
Protilodní střela AGM-84 Harpoon Výroba USA Daruje Dánsko
Video: Youtube.com/NavyRecognition
Přestože Ukrajina sama vyvíjí a vyrábí pokročilé protilodní střely Neptun, kterými se jí například podařilo potopit vlajkovou loď ruské černomořské flotily, raketový křižník Moskva, je pro ni dánský dar velkým přínosem. Pro odražení případného ruského námořního výsadku jsou tyto, sice již postarší, ale stále vysoce účinné střely, smrtelným nebezpečím. Jejich výhodou je vysoká mobilita a možnost snadného ukrytí.
Účinný dostřel: 124 km
Hmotnost střely:
691 kg
340 mm
Déla střely: 3,8 m
Zdroj fotografie: Shutterstock
Protiletadlová samonaváděcí střela PPZR Piorun Výroba Polsko
Video: Youtube.com/Biurotech
Polský obranný průmysl je někdy neprávem přehlížen. Přitom zrovna protiletadlová střela Piorun převyšuje svůj americký protějšek Stinger. Její velkou výhodou je, že může ničit i cíle, které se pohybují v pouhé desetimetrové výšce. Stinger je přitom účinný proti letounům, vrtulníkům či dronům ve výškách až od 180 metrů. Piorun přitom stojí o třetinu méně a jeho kvality potvrzuje i objednávka americkou armádou.
Účinný dostřel: 6000 m
Hmotnost střely: 1,82 kg
72 mm
Délka střely: 1596 mm
Hmotnost střely: 1,82 kg
Zdroje fotografií: Profimedia | Ministerstwo Obrony Narodowej - Wikipedia (CC BY 3.0 PL)
Bezpilotní letoun MQ-1C Grey Eagle Výroba USA
Video: US Defense
Tento dron je nástupcem de facto prvního bojového bezpilotního letounu MQ-1 Predator. Proti pozemním cílům, včetně těch obrněných, může použít až čtyři střely Hellfire, proti těm vzdušným až osm střel Stinger. Grey Eagle je navíc vynikajícím průzkumným prostředkem se špičkovým elektrooptickým a infračerveným senzorem a radarem se syntetickou aperturou. Vojákům také může poskytovat služby retranslační stanice, kdy prodlužuje dosah radiového a datového spojení pozemních vojsk.
Dostup: 8839 m
Maximální doba letu: 25 hodin
Maximální rychlost: 309 km/h
Rozpětí: 17 m
Délka: 9 m
Maximální vzletová hmotnost: 1633 kg
Maximální doba letu: 25 hodin
Maximální vzletová hmotnost: 1633 kg
Zdroj fotografie: Se svolením Armády USA, volné dílo, Wikimedia Commons
Bezpilotní letounová střela Switchblade Výroba USA
Video: Youtube.com/AeroVironment
Představitel nové generace zbraní ve válce na Ukrajině. Jedná se o lehkou a přesnou zbraň označovanou jako vyčkávací munice nebo také kamikadze dron. Jeho velkou výhodou je, že po vypuštění může voják, který jej ovládá, vyhledávat cíle daleko za svým horizontem. Navíc pokud během letu "narazí" na hodnotnější cíl, než ke kterému původně směřoval, je snadné zaútočit na něj. Během doby, kdy se Switchblade pohybuje ve vzduchu, či do okamžiku svého zničení funguje jako průzkumný prostředek.
Délka: 495 mm
Průměr: 76 mm
Hmotnost:
2,5 kg
Dolet: 10 km
Zdroj fotografie: Profimedia
V dodávkách zbraní Ukrajině patří Česko ke světovým lídrůmAutor: Milan Mikulecký, bezpečnostní analytik působící v oblasti Blízkého východu a bývalý poradce na Ministerstvu obrany ČR
Fakt, že Česko se svými armádními jednotkami aktivně neoperuje na území Ukrajiny, vyvažuje skutečnost, že česká vláda jako jedna z prvních překonala strach z výhrůžek Kremlu, že dodávky zbraní Kyjevu povedou k rozšíření konfliktu.
Bohužel to ve stejné míře neplatí pro ekonomicky i politicky nejsilnější evropské země, jako jsou Německo a Itálie, a v menší míře také Francie. Stále totiž neakceptují realitu, že Ukrajina je ve válce se zemí, která se nespokojí s ničím jiným než s jejím totálním porobením. Chování některých evropských politiků je přímo hanebné. Německo například Ukrajině sice závazně slíbilo protiletadlové systémy Gepard anebo výkonný protiletadlový systém IRIS, avšak deklarované nebo neustále odkládané termíny dodání činí dojem, jako by se v Berlíně čekalo, zda to Rusové zatím "nějak neukončí".
Původnímu stylu vedení ruských operací mohli Ukrajinci úspěšně čelit. Kreml v prvních dnech své agrese operoval na základě špatného zpravodajského vyhodnocení situace a podle toho připravil i své vojenské plány. Často byla ruská přání brána jako fakt. Tedy že většina Ukrajinců, do jejichž náklonnosti měly ruské tajné služby nasypat miliardy, bude okupanty vítat nebo že prezident Volodymyr Zelenskyj uprchne za hranice a ukrajinská armáda se rychle rozloží. Nic z toho se nestalo.
Kreml změnil taktiku boje
Ukrajina je nyní jinou zemí než v roce 2014, kdy Rusko prakticky bez boje anektovalo Krym. Malé mobilní týmy obránců vyzbrojené přenosnými protitankovými a protiletadlovými raketami se při obraně Ukrajiny překonávaly v nápaditosti a obětavosti. Kreml ale svůj neefektivní způsob vedení boje, kdy například jen lehce vyzbrojené ruské výsadkáře zmasakrovaly na letišti Hostomel nedaleko Kyjeva přisunuté baterie ukrajinského dělostřelectva, rychle přehodnotil. Rusové teď v podstatě přešli ke klasické válce s masivním použitím dálkového dělostřelectva i koordinovaným nasazením tanků a pěchoty. A na takový boj už nemají Ukrajinci dost těžké výzbroje.
Zejména proto bylo nutné změnit i strukturu zbraňových dodávek zemí NATO. Bez těžké techniky – tanků, bojových vozidel, klasického dělostřelectva, raketometů či bitevních vrtulníků – už není možné přecházet do protiútoku. Přičemž královnou bojiště zůstává i v 21. století dělostřelectvo. Ukázalo se to i v bitvě o přechod řeky Severní Doněc. Ukrajinské dělostřelectvo tam doslova smetlo ruské jednotky. Díky stále sílícím aliančním dodávkám těžké výzbroje jsou nyní navíc Ukrajinci schopni provádět i lokální protiútoky. Stále ale nejsou tak velké, že by dokázaly radikálně změnit situaci na bojišti.
Velké ocenění pro politickou odvahu si tak zasluhuje česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS), díky které jsme jako jedni z prvních – jestli ne jako vůbec první – začali Ukrajině dodávat těžké zbraně: tanky, dalekonosné kanónové houfnice či bitevní vrtulníky. Nutnost této pomoci dokázala obhájit ve vládě i před většinou veřejnosti. A to v době, kdy například Německo jasně deklarovalo, že Ukrajincům nedodá žádné těžké zbraně a nehledě na své pozdější sliby to stále platí i po více než třech měsících války.
Po odchodu Václava Havla, který dokázal směřovat Česko s většími ambicemi, než by odpovídalo naší velikosti či ekonomické síle, jsme zůstávali většinou ve stínu rozhodování velkých zemí NATO a EU. Stále jsme byli za větrem a čekali, co řeknou ti druzí. Teď se to ale v našich postojích vůči konfliktu na Ukrajině změnilo.
Stejně tak velký respekt zasluhuje i pomoc Poláků, kteří Ukrajincům dodávají nejen zbraně, na něž jsou zvyklí z časů Varšavské smlouvy, ale i ty nejmodernější z výzbroje polské armády jako například špičková samohybná děla Krab či protiletadlové komplety Piorun.
Každého, komu záleží na osudu Evropy, může proto jen těšit, jak se v této válečné krizi chovají už od počátku Češi, Poláci, Britové a pochopitelně hlavně Američané, od nichž tuto pomoc už jaksi automaticky očekáváme. Rozsah zbraňových a finančních dodávek Evropské unie se s tou dominantní americkou nedá mimochodem svým objemem ani kvalitou vůbec srovnávat.
Poučme se z vlastních chyb
Válka na Ukrajině připomíná ovšem Čechům i zcela nekompetentní rozhodování v reformě armády. Jedno z nejviditelnějších je vyřazení salvového raketometru RM-70 GRAD. V principu se jedná o mimořádně účinnou a lacinou zbraň. V roce 2011 nešlo mimochodem o rozhodnutí vojáků, kteří proti vyřazení stále technicky unikátního československého raketometu protestovali, nýbrž politiků.
Jakkoliv je ale zbrojní pomoc zemí NATO bránící se Ukrajině neocenitelná, má i svá nemalá úskalí v podobě různorodých typů výzbroje – například již zmíněných dělostřeleckých systémů. Jejichž rozdílnost vyžaduje obrovské nároky na logistiku, které souvisejí s rozdílnou ráží munice, náhradních dílů, servisu, ale i zaškolování obsluh. Nároky, které nyní, kdy dodávky zbraní běží naplno, nejsou podstatné. Avšak v dlouhodobém horizontu budou přinášet neúnosnou zátěž na logistiku ukrajinské armády.
Proč se například Evropská unie, která vznikla mimo jiné i proto, aby všichni nevyráběli všechno, dosud nezaměřila na efektivní koordinaci dodávek zbraní Ukrajině? Společná komise vojenských a ekonomických expertů NATO a unie by tak mohla vynést verdikt: Němci nechtějí dodávat těžké zbraně? Dobře. Zato ale mohou vyčlenit finance, aby je Češi či Poláci mohli vyrobit a dodat Ukrajincům.
A podobně by Kyjev mohl prostřednictvím zmíněné komise koordinovat zbrojní dodávky zemí NATO tak, aby směřovaly k co největší unifikaci a tím i bojeschopnosti ukrajinské armády. Zatímco dnes jí i po více než třech měsících války málem každý týden někdo nabízí různé typy děl, a tudíž i ráží. Zmíněná koordinační komise by tak například mohla rozhodnout, že v době, kdy se většina armád NATO zbavuje stále skvělých amerických houfnic M-109 ráže 155 mm na pásovém podvozku, budou právě ony dodávány výhradně na severní ukrajinské bojiště. A naopak na tom jižním by mohly Ukrajincům palbou pomoci houfnice bývalé Varšavské smlouvy ráže 152 mm. Což je například i stále vysoce účinná česká kanónová houfnice DANA.
Právě se děje
Boston udeřil v závěru, mocný finiš obstaral Pastrňák
Pár v Indii se nepohodl kvůli jménu syna. Usmířil je až soud
Světový tenis ztratil kreativitu, míní Berdych a vysvětlil, proč kývl na Davis Cup
"Záleží na jediném člověku." Ukrajinista tvrdí, že role Západu v agresi se přeceňuje
Takové to domácí cestování. Herec Polášek si místo garsonky pořídil obytňák
