Vysoká spotřeba dělostřelecké munice v konfliktu na Ukrajině překvapila západní vojenské analytiky. Rusové loni v létě spotřebovali 40 až 50 tisíc kusů denně, Ukrajinci šest až sedm tisíc, vyčísluje analýza britského think-tanku RUSI. S municí mají potíže obě strany. Západní spojenci ji začali dodávat Kyjevu, doplnit ji ale potřebují i evropské armády. O navýšení výroby se snaží velcí zbrojaři, včetně těch českých.
"Postavili jsme se na odpor mezinárodnímu terorismu, ubráníme obyvatele Donbasu, zajistíme naši bezpečnost," odmítl couvnutí z konfliktu ruský prezident Vladimir Putin na úterní vojenské přehlídce v Moskvě. A vyzval k vítězství ve válce, kterou jeho vojska loni rozpoutala.
Největší evropský konflikt od konce druhé světové války znamenal pro mezinárodní politiku zlom. Západní země začaly podporovat Ukrajinu, východní se obávat o vlastní bezpečnost. Neutrální Finsko a Švédsko požádaly o členství v NATO, Finové vstoupili v dubnu, Švédové čekají na souhlas Turecka a Maďarska. Hranice aliance se posunuly blíž k Rusku.
Rušno je i v Asii. Čína zesílila tlak proti Tchaj-wanu a loni v létě uspořádala dosud největší manévry blízko ostrova. Vojenské lodě i letouny nacvičovaly blokádu státu, který Peking považuje za svoji vzbouřeneckou provincii. Také Tchaj-wan má podporu západních států, především z USA.
Ještě nikdy nešlo do zbrojení tolik peněz
Výdaje na zbrojení loni ve světě stouply meziročně o 3,7 procenta. Státy na ně vydaly rekordních 2,24 bilionu dolarů. Ukazují to čerstvá data Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru, nezávislého institutu zaměřeného na výzkum konfliktů a kontrolu zbrojení.
Největší změna je vidět v Evropě, kde výrazně utrácely Rusko a Ukrajina. Moskva dává po Spojených státech a Číně na armádu dlouhodobě nejvíc, přestože se ještě nevrátila na úroveň Sovětského svazu. Stockholmský institut uvádí, že ruské vojenské výdaje loni vzrostly o 9,2 procenta na 86,4 miliardy dolarů, což odpovídá 4,1 procenta hrubého domácího produktu. V roce 2021 to bylo jen 3,7 procenta.
Data tak potvrzují dřívější úvahy, že Kreml čekal rychlé vítězství. "Rozdíl mezi rozpočtovými plány a skutečnými výdaji naznačuje, že invaze stála Rusko mnohem více, než předpokládalo," uvedla Lucie Beraud-Sudreauová, ředitelka programu institutu pro zbrojní výrobu.
Ukrajinské výdaje se zvedly o 640 procent, což je nejvyšší meziroční nárůst v historii měření. Zbrojení teď Kyjev stojí 34 procent HDP.
Strach z Ruska a pomoc Ukrajině
Válka zasáhla i okolní státy, které se ruské agresi přímo bránit nemusely. Řada zemí včetně Česka dlouhodobě neplnila své závazky vůči NATO, aby na armádu dávala alespoň dvě procenta HDP. Válka je ale přiměla názor změnit.
Ve střední a západní Evropě výdaje na zbrojení poprvé překonaly ty z roku 1989, kdy skončila studená válka. Jsou dokonce o třetinu vyšší než před ruskou anexí Krymu v roce 2014. Meziročně nejvíc přidalo Finsko, kde se peníze na armádu zvedly o 36 procent, následuje Litva s 27 procenty, Švédsko se dvanácti a Polsko s jedenácti procenty.
Země sousedící s Ruskem ale řeší bezpečnostní hrozbu dlouhodobě a výdaje na armádu zvyšují postupně. "Obavy z ruské agrese se stupňovaly. Mnoho států bývalého východního bloku od anexe Krymu vojenské výdaje více než zdvojnásobilo," poukázal Lorenzo Scarazzato, výzkumník stockholmského institutu, na Polsko, Maďarsko i pobaltské republiky.
Vzhledem k pokračující válečné pomoci Ukrajině a doplňování vlastních zásob je podle institutu pravděpodobné, že zvýšené zbrojení bude v Evropě pokračovat i v dalších letech.
Napětí roste i mimo Evropu
Zdaleka nejvíc peněz dávají na armádu Spojené státy. Asi třikrát víc než druhá Čína. Přestože se letos americké výdaje mírně zvýšily, v porovnání se zbytkem světa zůstávají na podobné úrovni jako dříve.
"V USA byl nárůst z velké části způsoben bezprecedentní pomocí Ukrajině," vysvětlil Nan Tian, výzkumník stockholmského institutu. Vojenské vybavení, výcvik a další formy bezpečnostní spolupráce už vyšly Američany na více než 40 miliard dolarů. Nejvíce, kolik od dob studené války někomu poskytli.
Trend zvyšujících se výdajů je vidět i v Číně. Od roku 2013 tady vzrostly o 63 procent, letos v březnu Peking oznámil, že chce přidat dalších sedm. Podle analytiků ale země oficiální čísla zbrojení podhodnocuje. Vyhrocená rétorika kolem Tchaj-wanu i expanzivní politika v Čínském moři budí napětí v celém regionu.
"Růst celosvětových vojenských výdajů je známkou toho, že žijeme ve stále nejistějším světě," shrnul data výzkumník Nan Tian. S tím, že následující roky nejspíš žádnou velkou změnu nepřinesou.
