"Lidé si myslí, že pokud byli vystaveni radiaci, tak to ovlivní další generaci," popisuje vědeckému časopisu Science imunolog Dimitrij Bazyka z ukrajinského Národního výzkumného centra pro radiologickou medicínu. Tuto obavu se proto před pár lety rozhodli potvrdit či vyvrátit odborníci z mezinárodního vědeckého týmu. Své výsledky uveřejnili ve čtvrtek, tedy jen pár dní před pondělním 35. výročím katastrofy v Černobylu.
Nová studie je první svého druhu, protože k zodpovězení otázky používá výzkum DNA a také dosud největší počet dobrovolníků. Mezi více než 200 lidmi, kteří se výzkumu probíhajícího mezi lety 2014 a 2018 zúčastnili, bylo 105 osob, které se v době výbuchu nacházely do 70 kilometrů od elektrárny nebo následně pomáhaly místo čistit. Vědci zároveň dalších 130 vzorků genetické informace vzali od jejich dětí počatých po nehodě.
Odborníci porovnali DNA rodičů a dětí a hledali, zda se u nich vyskytují typy genetických mutací, které jejich rodiče nemají a jež by mohly naznačovat vliv radiace. Nic takového ale nenašli.
"Pokud má někdo škodlivou mutaci, pak je to ojedinělé. Neříkáme, že se to nemůže nikdy stát, ale nevidíme žádné ohrožení veřejného zdraví," uvedl pro magazín National Geographic Stephen Chanock, jeden z autorů výzkumu.
Nádoru nezáleží na tom, jestli byla v těle radiace
Zároveň s citovanou studií publikoval tým vědců i druhé bádání, zaměřující se na zvýšený výskyt rakoviny štítné žlázy v oblasti, který pár let po výbuchu zaznamenali místní lékaři. Předchozí data totiž ukázala, že především u malých dětí, které byly ozářené, existuje větší možnost, že se u nich tento typ nádorového onemocnění vyvine.
Pro výzkum odborníci využili vzorky 440 lidí, kteří rakovinou v posledních dvaceti letech onemocněli, 359 z nich bylo vystaveno radiaci. Ukrajinští zdravotníci a experti je ukládali do Černobylské tkáňové banky v posledních desetiletích. "Tito vědci věděli, že v budoucnu se technologie vyvine. Z jejich předvídavosti nyní vědecká komunita těží," cituje vedoucí studie Lindsay Mortonovou americký Národní institut zdraví.
Tým Mortonové našel mezi pacienty podobnost - většina z nich byly ženy, kterým v době výbuchu bylo kolem sedmi let a rakovinu jim lékaři diagnostikovali kolem 28. roku života. Další zkoumání ale podobnost, a tím pádem i vliv ozáření nenašlo. Přestože vzorky odhalily, že radiace skutečně ovlivňuje lidskou DNA, nepotvrdilo se, že by jí způsobené mutace způsobovaly totožné problémy.
"Obě studie představují kritický zlom v hodnocení vlivů radiace na lidi," hodnotí pro National Geographic radiační fyzička Shaheen Dewjiová.
Pro imunologa Dimitrije Bazyku je to dobrá zpráva i z osobních důvodů. Když došlo k výbuchu Černobylu, pracoval v nemocnici v Kyjevě, kam se chodili léčit policisté, kteří pomáhali vyklízet ozářené oblasti. Trpěli popáleninami a dalšími zdravotními problémy. "Alespoň jejich děti budou zdravější, než byli oni," cituje ho vědecký časopis Science.
