Francouzský prezident Hollande kvůli útoku v kostele zrušil návštěvu České republiky

Domácí Domácí
Aktualizováno 26. 7. 2016 20:31
Francouzský prezident François Hollande zrušil plánovanou návštěvu České republiky kvůli teroristickému útoku v kostele ve městě Saint-Étienne-du-Rouvray na severu Francie. Útočník tam v úterý zabil kněze. O zrušení návštěvy, při níž se měl Hollande setkat s prezidentem Zemanem, premiérem Sobotkou či Andrejem Babišem, informoval mluvčí prezidenta Miloše Zemana na svém Twitteru. Uvedl také, že se Zeman chce s Hollandem spojit telefonicky. Francouzská hlava státu přitom již jednou návštěvu Česka odložila, a to kvůli teroristickému útkou v Nice.
Francouzský prezident  François Hollande.
Francouzský prezident François Hollande. | Foto: Reuters

Praha - Francouzský prezident François Hollande ve středu nepřijede do Prahy. Návštěvu byl nucen zrušit kvůli úternímu teroristickému útoku v Normandii. Hollande měl původně přijet minulý týden, kdy návštěvu zrušil po útoku v Nice. V tiskové zprávě o tom informoval Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček i mluvčí vlády Martin Ayrer. S prezidentem Milošem Zemanem se chce ve středu spojit telefonicky, uvedl Ovčáček na Twitteru.

Hollande měl jednat se Zemanem a premiérem Bohuslavem Sobotkou zejména o bezpečnostní situaci v Evropě, ale i budoucnosti Evropské unie po plánovaném odchodu Velké Británie. Zeman se s Hollandem sešel v září 2014 při své návštěvě Paříže, kdy svůj protějšek pozval na návštěvu Prahy. Sobotka se s francouzským prezidentem setkal letos v březnu.

K opětovnému zrušení návštěvy Hollanda donutil útok na severu Francie. Dva muži ozbrojení noži vtrhli při dopolední mši do kostela v Saint-Étienne du Rouvray jižně od města Rouen. Jako rukojmí vzali faráře, dvě jeptišky a dva věřící, kteří v té době v kostele byli.

Útočníci faráři podřízli hrdlo a zranili další tři rukojmí. Další jeptišce se podařilo utéct a přivolat policii. Ta oba pachatele zastřelila do 40 minut od ohlášení útoku. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Podle prezidenta Hollanda je Francie ve válce s teroristy a bude proti nim bojovat všemi prostředky.

Hollande se ve středu dopoledne sejde s představiteli církví. V Elysejském paláci také zasedne pod vedením prezidenta bezpečnostní rada státu.

Ve Francii platí výjimečný stav kvůli teroristickým útokům, které zemi v posledních měsících zasáhly. Poslední z nich se stal před dvěma týdny, kdy útočník najel nákladním autem do davu lidí v Nice a zabil při tom 84 osob.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Francouzské jaderné elektrárny mohou zůstat v provozu o deset let déle, pokud provedou nezbytnou údržbu

Více než polovina nejstarších jaderných reaktorů provozovaných francouzskou elektrárenskou společností EDF bude moci zůstat v provozu o deset let déle, než se předpokládalo, pokud na nich firma provede nezbytnou údržbu. Ve čtvrtek o tom rozhodl francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN), který tím prodloužil životnost 32 reaktorů o výkonu 900 megawattů ze 40 na 50 let, uvedla agentura Reuters. Dlouho očekávané rozhodnutí přichází v době, kdy se řada z 58 reaktorů provozovaných EDF a postavených v 70. a 80. letech pomalu blíží konci své životnosti.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Novela volebního zákona zachová 14 krajů i dvě vyšší hranice pro koalice ke vstupu do Sněmovny

Volební novela zachová 14 volebních krajů. Jejich nahrazení jedním volebním obvodem, jak to variantně navrhla vláda, je kvůli postoji Senátu mimo hru. Novela také přinese dva zvýšené limity pro vstup koalic do horní komory. Novinářům to ve čtvrtek po jednání vedení obou komor řekli jejich předsedové Miloš Vystrčil (ODS) a Radek Vondráček (ANO).

Sněmovna by podle jejího předsedy Vondráčka mohla volební novelu schválit během měsíce. Mimořádná schůze k lidovecké volební novele, o kterou požádala koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), bude podle Vondráčka zřejmě příští čtvrtek. Na další mimořádné schůzi bude projednána i vládní volební novela, o kterou vládní poslanci teprve požádají.

Na tom, jaké budou vstupní limity pro vstup koalic do Sněmovny, zatím podle Vystrčila dohoda není. Ve hře je například to, že by dvoučlenné koalice potřebovaly získat alespoň sedm procent voličských hlasů a vícečlenné devět procent. Bez zavedení těchto limitů by koalice musely získat k zisku poslaneckých mandátů pět procent hlasů stejně jako jednotlivé strany a hnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy