Paříž - O novém francouzském prezidentovi se rozhodne mezi Nicolasem Sarkozym a Ségolene Royalovou.
Dvaapadesátiletý pravicový konzervativec získal podle konečných výsledků 31,1 procenta hlasů, o rok starší kandidátka Socialistické strany 25,8 procenta.
Žádný kandidát pravice nezískal za posledních čtyřicet let v prvním kole tolik hlasů jako Sarkozy.
Na dalších místech skončili zástupce centristického Svazu pro francouzskou demokracii Francois Bayrou s více než 18 procenty a lídr krajně pravicové Národní Fronty Jean-Marie Le Pen s méně než 11 procenty hlasů.
Tomu se tak nepodařilo zopakovat šokující výsledek z předchozích voleb, kdy postoupil do druhého kola, a patří k hlavním letošním poraženým.
Nejvyšší účast za 40 let
Volební účast byla rekordně vysoká. K urnám přišlo 84 procent oprávněných voličů, což evidentně Le Pena poškodilo. K volbám přišlo nejvíce lidí za posledních čtyřicet let.
Výsledek druhého kola za dva týdny zřejmě určí voliči centristy Bayroua. Ke komu ze dvou postupujících se přikloní, bude mít velkou šanci nahradit v Elysejském paláci Jacquese Chiraka.
Bayrou zatím neřekl, koho by měli jeho voliči ve druhém kole podpořit, doporučení nedal ani Le Pen.
Komunistická kandidátka Marie-George Buffetová, trockistka Arlette Laguillerová a ekoložka Dominique Voynetová už vyzvaly své příznivce, aby hlasovali pro Royalovou.
Favoritem pro druhé kolo je Sarkozy
Pokud by za dva týdny příznivci levice a pravice hlasovali stejně jako v neděli, stal by se novým prezidentem Nicolas Sarkozy, neboť pravicových voličů bylo u voleb více.
To potvrdil i průzkum agentury Ipsos, podle něhož by Sarkozy ve druhém kole měl získat 54 procent, oproti 46 procentům Royalové.
"Pokud půjde o souboj pravice - levice, čistě matematicky Royalová prohrává," řekl BBC francouzský politolog Dominique Moisi. "Royalová se musí pokusit otočit druhé kolo v referendum o Sarkozym," přidal radu pro kandidátku socialistů.
Povolební průzkumy ukázaly, že zatímco pro Royalovou hlasovali především mladí lidé do 24 let, starší populace hlasovala spíše pro Sarkozyho.
"Jestliže jsem před prvním kolem říkal, že bych vsadil na Sarkozyho, ale nikoli mnoho, nyní bych na něj klidně přihodil," předpověděl výsledek rozhodujícího kola politolog Moisi.
Francouzský sen vs. nová Francie
Oba postupující do druhého kola se hned v povolebních projevech před svými příznivci pokusili naklonit si i "druhou polovinu" Francie.
"Pojďme naplnit francouzský sen, v němž má místo každý, kde se nikdo nemusí bát," snažil se oslabit svou pověst nekompromisního politika Sarkozy.
"Zvu vás, abyste spolu se mnou objevili novou Francii, takovou, která umožní každému, aby si budoval svůj život a uspěl," řekla Royalová.
Druhé kolo tak bude po dvanácti letech opět "klasickým" soubojem mezi pravicí a levicí. Čtyři dni před jeho konáním, tedy 2. května, se Sarkozy s Royalovou utkají v klíčové televizní debatě.
Jaké jsou hlavní rozdíly mezi oběma kandidáty?
Co se týká Evropské unie, Sarkozy je stoupencem zkrácené verze euroústavy, takzvané miniústavy. Je například pro zřízení funkce ministra zahraničí Evropské unie. Požaduje moratorium na přijímání dalších zemí do EU.
"Francouzi v referendu ústavu v současné podobě odmítli. To je fakt, který nelze obejít. Já nevolám po nové ústavě, ale po zjednodušení a zkrácení té stávající," řekl čtyři dny před volbami v rozhovoru pro list Le Figaro.
Royalová je pro eueoústavu i pro to, aby v ní byla zakotvena například práva zaměstnanců. Na rozdíl od Sarkozyho neodmítá vstup Turecka do Evropské unie.
Může se Bush těšit?
Sarkozy je daleko příznivěji naladěn vůči Spojeným státům. Pokud vyhraje, vytvoří s německou kancléřkou Angelou Merkelovou vůči Washingtonu mnohem vstřícnější dvojici, než ještě nedávno tvořili v Paříži a Berlíně Jacques Chirac a Gerhard Schröder.
Poslední prezidenti
- Charles de Gaulle (1959 - 1969)
- Georges Pompidou (1969 - 1974)
- Valery Giscard D´Estaing (1974 - 1981)
- Francois Mitterrand (1981 - 1995)
- Jacques Chirac (1995 - 2007)
Tyto politiky si americký prezident George Bush odcizil hlavně válkou Iráku.
Royalová je méně pro transatlantickou spolupráci, ale nenavrhuje odchod z NATO, jako například šéf krajní pravice Jean-Marie Le Pen.
K plánu USA zřídit protiraketové základny v Polsku a Česku jsou ovšem oba prezidentští kandidáti chladní.
Jak na přistěhovalce?
Ve vnitřní politice je Sarkozy - syn maďarských přistěhovalců - znám návrhy na omezení přílivu imigrantů.
Chce tvrdá opatření proti nelegální imigraci a je pro povolení vstupu těm přistěhovalcům, jejichž profese a dovednosti Francie potřebuje. Plánuje také přísněji postihovat recidivisty a zpřísnit tresty pro mladistvé pachatele zločinů.
Royalová tak radikální v omezení imigrace není.
Naopak navrhuje, aby se místních voleb mohli účastnit i lidé, kteří mají v zemi povolení k pobytu a nejsou francouzskými občany.
V ekonomice slibuje Sarkozy zásadní reformu. Navrhuje snížit daně z příjmu, snížit počet lidí zaměstnaných ve státních službách, snížit počet ministerstev a zachovat pětatřicetihodinový pracovní týden.
Slibuje, že nezaměstnanost stlačí pod pět procent (nyní je oficiálně 8,4 procenta).
Jeho soupeřka hodlá stanovit minimální měsíční mzdu 1 500 eur, vytvořit půl miliónu nových pracovních míst pro mladé Francouze a změnit zákon, který umožňuje firmám snadněji a rychleji propouštět.
Pozornost vyvolal její záměr výrazně snížit rozpočet úřadu prezidenta. V předvolební kampani uvedla, že rozpočet hlavy státu se od roku 1995 do současnosti zvýšil o 800 procent.
"Finanční situace ve Francii není nejlepší a já myslím, že právě hlava státu by měla jít příkladem jako první," řekla kandidátka socialistů, bývalá ministryně sociálních věcí a matka čtyř dětí.
Ekonomika byla jedním z hlavních témat předvolební kampaně, protože velká část Francouzů s ní není spokojena. Často je slyšet kritiku příliš vysokých cen potravin a spotřebního zboží. Za viníka je nezřídka považováno zavedení eura.
Pokud se Royalové podaří ve druhém kole zvítězit, stane se vůbec první ženou na čele Francie. Rozhodnutí padne 6. května.
