Národní sdružení je spojené hlavně s Marine Le Penovou, předsedou a kandidátem na premiéra je ale osmadvacetiletý Jordan Bardella. Strana, která se do roku 2018 jmenovala Národní fronta, ještě nikdy ve Francii nevládla ani se nepodílela na vládě. V neděli vyhrála první kolo předčasných voleb.
Otázka ohledně budoucí podpory Ukrajiny, která už třetím rokem čelí ruské agresi, je namístě vzhledem k tomu, že Marine Le Penová v minulosti mluvila o ruském diktátorovi Vladimiru Putinovi pochvalně a v roce 2014 si její strana vzala půjčku ve výši devíti milionů eur od První česko-ruské banky, která později zkrachovala.
Bardella před volbami sliboval, že žádnou revoluci v zahraniční politice nechystá. "Nebudu zpochybňovat závazky, které má Francie na mezinárodní scéně, a snižovat její důvěryhodnost v době, kdy zuří válka u evropských dveří," prohlásil Bardella.
Národní sdružení podle něj bude pokračovat ve vojenské podpoře napadené země. "Nepřipustím, aby Rusko pohltilo Ukrajinu," prohlásil politik. Kategoricky ale vyloučil vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu, což je věc, o které je prezident Emmanuel Macron podle svých slov ochoten za určitých okolností uvažovat.
"Bardella dlouhodobě říká, že materiální a vojenská pomoc bude pokračovat. Nespadlo to z nebe v posledních týdnech a dnech před volbami, Marine Le Penová takový postoj vyjadřovala už někdy v březnu. Zároveň ale Bardella jasně říká, že nechce používání francouzských zbraní proti cílům na území Ruska," řekla v podcastu E40: Napříč kontinentem novinářka Aktuálně.cz Kateřina Šafaříková.
Paříž dodala ukrajinské armádě střely Scalp, které Francie vyvinula společně s Velkou Británií a jsou více známé pod anglickým názvem Storm Shadow. Střely dlouhého doletu ale Ukrajině ve větší míře dodává Velká Británie a Spojené státy. Průzkum veřejného mínění společnosti Ifop z letošního jara ukázal, že 62 procent obyvatel Francie podporuje ekonomické sankce proti Rusku, ale jen 50 procent je pro vojenskou pomoc Ukrajině.
Marine Le Penová nedávno obvinila Putina ze zodpovědnosti za rozpoutání nejhoršího konfliktu v Evropě od konce druhé světové války, ale loni také prohlásila, že až válka skončí, musí evropské země obnovit kontakty a ekonomickou spolupráci s Ruskem. Národní sdružení zároveň odmítá členství Ukrajiny v Evropské unii a NATO, jeho poslanci se loni zdrželi hlasování, když francouzský parlament schvaloval bilaterální bezpečností smlouvu mezi Francií a Ukrajinou.
"Národní sdružení jak ve francouzském, tak Evropském parlamentu nehlasuje pro rezoluce a návrhy podporující Ukrajinu nebo kritizující Rusko za agresi a páchání válečných zločinů," uvedl pro rozhlasovou stanici RFI francouzský politolog Nicolas Tenzer.
Agentura Reuters podotýká, že francouzská ústava přesně nedefinuje, nakolik je zahraniční politika v gesci prezidenta a nakolik vlády. V praxi je obvykle spojována s osobou prezidenta.
