Finsko plánuje zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O úterním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.

Skandinávská země rovněž plánuje opustit Ottawskou úmluvu, která zakazuje použití, skladování, výrobu a převod protipěchotních min a v platnost vstoupila v roce 1999. Podobný krok minulý měsíc oznámily Polsko, Lotyšsko, Litva a Estonsko.

"Odstoupení od Ottawské úmluvy nám dá možnost připravit se na změny bezpečnostního prostředí co nejvšestranněji," řekl dnes finský premiér Petteri Orpo na tiskové konferenci a dodal, že severské zemi nehrozí bezprostřední vojenská hrozba, ale že Rusko představuje dlouhodobé nebezpečí pro celou Evropu. Dodal, že Finsko vyčlení na obranu další tři miliardy eur (74,8 miliardy korun), čímž se úroveň vojenských výdajů zvýší z 2,41 procenta v roce 2024 na tři procenta hrubého domácího produktu v roce 2029.

Prezident Alexander Stubb v příspěvku na X uvedl, že se jedná o "součást příspěvku Finska k tomu, aby Evropa převzala větší odpovědnost za vlastní obranu".

Ottawskou úmluvu ratifikovalo kolem 160 zemí včetně České republiky. Například Spojené státy, Rusko nebo Čína tak ovšem neučinily. V polovině března ministerstva obrany Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska doporučila, aby tyto země od úmluvy odstoupily. Odchodem od smlouvy by Finsko, které střeží nejdelší hranici NATO s Ruskem, mohlo začít opět skladovat miny, aby je mohlo v případě potřeby použít. Finsko začalo zvažovat odstoupení už loni v listopadu. Do Severoatlantické aliance země vstoupila v roce 2023, krok byl reakcí na ruskou invazi na celé území Ukrajiny v roce 2022.