Praha - Finanční krize v zemích Evropské unie a v USA je hlavním tématem posledních dní. Kromě těchto zemí však problémy sužují finanční sektory i v dalších zemích.
V těch navíc jejich negativní dopad ještě prohlubují další okolnosti, jako například inflace, popřípadě pokles cen ropy, na níž je kupříkladu ruská ekonomika velmi závislá.
Rusko: Krize je hlubší, než stát přizná
Problémy již několikrát přiznal i ministr financí Ruské federace Alexej Kudrin, například při jednání na setkání ministrů financí ve Washingtonu počátkem tohoto týdne.
Kudrin se nechal v USA slyšet, že z Ruska jen během srpna a září "odtekl" kapitál ve výši 33 miliard dolarů. Velkou měrou se na něm podílela i invaze Ruska do Gruzie, kvůli níž začali zahraniční investoři odprodávat své akcie v zemi.
Ministr financí v USA dále oznámil, že rezervy země v zahraničních měnách za poslední dva měsíce spadly z 580 miliard na 540 miliard amerických dolarů.
I když se ruští představitelé včetně prezidenta Medveděva v oficiálních vyjádřeních dlouho bránili přiznat, že se krize výrazně dotkne i tamní ekonomiky, nyní je již jasné, že je Rusko do krize zataženo stejně jako západní státy.
"Nezůstaneme netknutí, do této krize jsme již také zataženi," citovala Kudrina agentura Novosti. Jeho slova tak navázala na páteční schválení balíku na řešení krize v hodnotě 86 miliard dolarů Státní Dumou.
Podle vládních plánů pak bude směřovat rovných 50 miliard na odkup podílů v bankách. V pondělí pak sám Medveděv řekl, že stát zvýší maximální výši vkladů, za které bude ručit, ze současných 200 tisíc na 700 tisíc rublů (necelých půl milionu korun).
Maďarsko: Krize poslední ranou premiéru Gyurcsánymu?
Finanční krize dorazila - v nejnevhodnější okamžik pro premiéra Ference Gyurcsányho - i do Maďarska. To totiž čelí dlouhodobým ekonomickým problémům a stejně tak i nestabilitě na politické scéně.
Politikou zmítá zmatek již od voleb v roce 2006, ve kterých premiér Gyurcsány se socialisty obhájil post nejsilnější strany v parlamentu a sestavil společně s liberály vládu.
Po nich premiér prohlásil, že vláda o ekonomice Maďarům "lhala, lže a bude lhát". Ačkoli byla tato slova určena členům kabinetu, na veřejnost se dostala díky tajné nahrávce. Kvůli tomuto výroku se v Budapešti strhly ostré protivládní protesty, největší od pádu komunismu.
Od jejich skončení je maďarská vláda rekordně neoblíbená a ekonomické ukazatele země se stále zhoršují. Maďarská ekonomika letos poroste o pouhá 1,3 procenta, což je jeden z nejhorších výsledků v celé EU.
Krize se maďarské ekonomiky již dotkla i přímo - prudkým oslabením forintu. Ten během jednoho měsíce v přepočtu k euru i dolaru ztratil zhruba 20 procent.
I to je důvod, proč výrazně klesl zájem o investice v zemi. Některé firmy již dokonce výrobu přesunuly na sousední Slovensko.
Právě v této době by vláda měla prosadit reformy, které by vývoj ekonomiky měly obrátit. Situace je však o to složitější, že v létě z vládní koalice vystoupili liberálové a Gyurcsány hodlá vést zemi s menšinovou vládou až do regulérních voleb v roce 2010.
Ukrajina: více otázek než odpovědí
Politické spory se provazují s těmi ekonomickými stále více i na Ukrajině. Vliv krize na ukrajinskou ekonomiku prozatím nikdo neodhadl, ale leccos naznačil úterní úhybný manévr premiérky Tymošenkové na otázku jednoho z novinářů.
Ten se ptal, jestli Ukrajina zvažuje při boji proti krizi požádat o pomoc Mezinárodní měnový fond. Ten nedávno v tiskovém prohlášení vyjádřil "velké obavy" o ekonomiku Ukrajiny.
"Ukrajinská vláda dělá vše možné, aby zamezila dopadům globální finanční krize na životy Ukrajinců, stejně jako na ukrajinskou ekonomiku," řekla premiérka.
Země čelí od počátku roku vysoké inflaci, která v květnu dosáhla ve srovnání se stejným měsícem vloni 31 procent. Ačkoli vláda ihned zasáhla, pohybovala se zářijová míra inflace na "uspokojivějších" 16 procentech, jak informovala agentura UNIAN.
Německo: Merkelové CDU na krizi vydělala
Důkazem, že ekonomická krize může být i "politickou záchranou", je situace v Německu. Krize a přístup k ní totiž výrazně ovlivnily preference německých politiků i stran mezi občany.
Kancléřka Angela Merkelová tak opět dosáhla mezi lidmi míry popularity, kterou se mohla chlubit snad jen těsně po svém zvolení. Kdyby byl totiž německý kancléř volen přímo, vyhrála by momentálně asi již v "prvním kole". Vyplývá to z průzkumu preferencí pro časopis Spiegel.
Předsedkyně Křesťansko-demokratické unie (CDU) je populární u 50 procent lidí. Za poslední týden její popularita vzrostla o celá 3 procenta. Naopak jejímu protějšku z velké koalice, předsedovi SPD Franku-Walteru Steinmeierovi, krize stejný počet hlasů o popularitě ubrala.
O dvě procenta pak posílila i CDU, která by nyní obdržela hlasy 35 procent voličů. Spolu s liberály (FDP) by tak dosáhla 48 procent hlasů.
