Bratislava - Skutečnost, že šéf strany Svoboda a Solidarita (SaS) Richard Sulík "potopil" vládu premiérky Ivety Radičové, slovenští voliči nijak zvlášť neocenili. Na druhé straně u nich bodoval opoziční Smer bývalého předsedy vlády Roberta Fica, jenž pádu vládního kabinetu zabránit mohl, ale neučil tak.
Vyplývá to alespoň z bleskového průzkumu agentury Polis, podle kterého by liberální SaS zůstala na svých předchozích preferencích, když by jí hlas odevzdalo 8,3 procenta respondentů.
Sociální demokraté, kteří svými hlasy zachránili plánované navýšení Evropského fondu finanční stability (EFSF), jež by bez Slovenska nemohlo být schváleno, naopak svou popularitu mírně navýšili. Volby by dnes suverénně vyhráli a mohli by dokonce sami sestavit vládu.
Podpořilo by je 45,5 procenta těch, kdo se průzkumu zúčastnili. Smer by tak ve stopadesátičlenném parlamentu měl pohodlnou většinu 83 poslanců.
"Preference Smeru se od posledních průzkumů zvedly a mají na to určitý vliv i poslední události," tvrdí Ján Baranek z Polis Slovakia. "Podpora SaS se navzdory pádu vlády naopak nemění."
Stoupající preference Smeru zřejmě ale nijak neovlivnily pondělní jednání prezidenta Ivana Gašparoviče s předsedy parlamentních stran, jejichž cílem bylo určit, kdo bude stát v čele vlády do voleb.
Schůzka skončila bez zřetelného výsledku. Zatímco Smer chce, aby kabinet dál vedla Radičová, Gašparovič je proti. Nepotvrdily se také informace o tom, že by ve vládě měla až do voleb zůstat SaS.
Dnes zveřejněný průzkum pro deník Plus jeden deň uskutečnila agentura Polis na reprezentativním vzorku 917 lidí z celého Slovenska.
40 procent Slováků neví, koho bude volit
Na druhém místě by se s velkým odstupem a 14,3 procenta umístila Slovenská demokratická a křesťanská unie - Demokratická strana (SDKÚ-DS), která by měla 26 poslaneckých křesel.
Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) má podle průzkumu sympatie 8,8 procenta voličů, což by mu vyneslo 16 mandátů. Sulíkova SaS by měla 15 křesel, zatímco poslední ze stran čtyřčlenné vládní koalice Most-Híd by byl s 5,3 procenta zastoupen deseti poslanci, oproti loňským parlamentním volbám tak podporu veřejnosti ztratil.
Do parlamentu by se naopak nedostala Slovenská národní strana (SNS) kontroverzního populisty Jána Sloty se 3,9 procenty. Totéž platí pro Stranu maďarské koalice, která by se čtyřmi procenty zůstala znovu mimo poslanecké lavice.
Kdysi mocná Lidová strana - Hnutí za demokratické Slovensko (LS-HZDS), kterou před lety spoluzakládal expremiér Vladimír Mečiar, paběrkuje při dně už několik let a volilo by ji jen 2,4 procenta respondentů.
Výraznějšího úspěchu by nedosáhla ani nová nacionalistická formace poslankyně Anny Belousovové Národ a spravedlnosť s 1,8 procenta voličské podpory.
Výsledky parlamentních voleb ale mohou dopadnout značně odlišně, protože Polis rozpočetl mandáty pouze na základě názoru těch voličů, kteří jsou rozhodnuti jít k volbám a vědí, jaké straně by dali svůj hlas. Čtyřicet procent Slováků si dnes vůbec není jisto, koho by vlastně podpořilo.
