Právě v pondělí se v Bruselu scházejí ministři energetiky EU a Češi, kteří unii předsedají, počítali s tím, že se o kompromis u stropu pokusí. Teď dostali všichni jasný povel od svých premiérů a prezidentů. "Shodli jsme se, že dohody musí být 19. prosince dosaženo," potvrdil instrukci ministrům na závěrečné tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). "Jsem si jist, že se to podaří," doplnil ho předseda summitů Charles Michel.
Regulaci ceny plynu dlouhodobě oponuje Německo. Za devět měsíců debat v EU se jeho postoj nezměnil - Němci podporovaní Nizozemskem a Dánskem varují, že zásahy do ceny plynu fatálně naruší trh s touto surovinou a povedou k jejímu nedostatku v Evropě. Tankery se zkapalněným plynem by se totiž mohly snažit prodat svoje zboží tam, kde za něj dostanou vyšší cenu.
Češi se pokoušeli přesvědčit Německo na mimořádné schůzce ministrů energetiky pod vedením šéfa průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) v úterý, ale neúspěšně. Naděje na průlom se upínala právě k summitu, kde si lídři mohli věci "vyříkat".
Podle českých a dalších diplomatů na summitu se to zřejmě podařilo. Berlín je podle nich srozuměn s tím, že k dohodě dojde a dost možná přes hlavy Němců. Ke schválení stropu je potřeba zhruba dvoutřetinová většina států a ta existuje. Německo spolu s Nizozemskem a Dánskem k zablokování stropu nestačí.
"Jsme velmi blízko dohodě," řekl ve čtvrtek večer Fiala, jehož tým měl za sebou v té chvíli několik kol debat s Němci. Jak přesně by měl strop vypadat, premiér odmítl sdělit s odkazem na stále probíhající jednání. Podle diplomatických zdrojů se poslední nabídka pohybuje v rozmezí 180 až 200 eur za jednu megawatthodinu oproti komisí původně navrhovaným 275 eurům. Češi také posílili parametry aktivace i "vypnutí" stropu tak, aby se minimalizoval úprk tankerů s plynem jinam.
Kromě zásahů proti drahému plynu se politici dohodli, že podobně "seshora" pomůžou evropským podnikům, které jsou hned pod dvojím tlakem. Jednak kvůli rostoucím nákladům na energie, jednak také kvůli štědrému dotování amerických nebo čínských firem tamními vládami.
Zejména americký protiinflační zákon zvedl v Evropě vlnu nevole, protože se pod ním skrývají miliardy dotací do "zelených" technologií a výrobků made in America. Evropané označují zákon za diskriminační vůči svým podnikům na americkém trhu.
Ze čtvrtečního summitu vzešel pokyn od lídrů ke komisi, aby už v lednu připravila návrh národních a celoevropských kroků, jak "nalít" peníze do průmyslu v EU. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že návrh předloží.
Pro Petra Fialu šlo o poslední summit během českého předsednictví, von der Leyenová i Michel proto využili příležitosti a vysekli Česku za jeho výkon během předsednického půlroku poklonu.
"České předsednictví bylo velmi aktivní a angažované. Náš obdiv patří premiérovi Petru Fialovi i jeho týmu v Bruselu a v Praze," řekl Charles Michel na závěrečné tiskové konferenci po boku Fialy. Ursula von der Leyenová zmínila množství dohod, které se českým vyjednávačům podařilo dokončit.
Mezi ně aktuálně přibyla klíčová půjčka 18 miliard eur od EU pro Ukrajinu a další sankce na Rusko. Ty mají omezit investice do ruského důlního průmyslu či vývoz chemikálií, na sankční seznam by měly přibýt téměř dvě stovky lidí a subjektů včetně tří ruských bank.
"Vždycky jsme si mysleli, že Česko je úžasné, a posledních šest měsíců ukázalo, že je ještě úžasnější," poznamenala k tomu von der Leyenová.
