Port Stanley - Ropa vytěžená na Falklandských ostrovech je nevalné kvality a je jí málo. Tak zní zpráva britské společnosti Desire Petroleum poté, co provedla první z šestice pokusných vrtů.
Akcie společnosti po tomto pondělním oznámení spadly na londýnské burze o polovinu a tržní hodnota společnosti během jednoho dne klesla o 160 miliard liber.
"Prvotní cíl (vrtu) Liz byl dosažen v hloubce okolo 2550 metrů, kde byly indikovány uhlovodíky. Následně těžební operace ukázaly, že zde ropa přítomna v krátkých intervalech, ale že kvalita rezervoáru je nízká," stojí v prohlášení společnosti uveřejněném na její internetové stránce.
Desire Petroleum narazila i na zásoby zemního plynu a to v hloubce 3400 metrů, zda však bude těžba zdejšího plynu rentabilní, není zatím jasné.
"Dokud nebude průzkumná těžba dokončena a výsledky analyzovány, nebude možné určit hodnotu nalezených uhlovodíků, a zda je třeba vrtat hlouběji, pozastavit těžbu kvůli testům, nebo vrt ucpat a oblast opustit," stojí v prohlášení společnosti, která se k věci obšírněji vyjádří ještě v průběhu tohoto týdne.
Uklidnění sporu?
Pád akcií, i když ne tak prudký, postihl i další tři ropné firmy, které se ucházejí o těžařské koncese v regionu, Rockhopper Exploration, Borders & Southern Petroleum a Falkland Oil and Gas.
Co je však špatnou zprávou pro ropné společnosti i pro tři tisíce Falklanďanů, kteří doufají, že se jejich ostrovy stanou jihoatlantskou Brunejí, může mít pozitivní efekt na pošramocené vztahy mezi Argentinou a Velkou Británií.
Britové a Argentinci vedou spor o tom, komu souostroví vzdálené pět set kilometrů od jihoamerických břehů patří, už téměř dvě stě let.
Falklanďané se cítí být Brity a pod Británii také jejich ostrovy podle mezinárodního práva náleží, Argentina je však považuje za své a pod jménem Malvíny je na mapách vede jako součást provincie Ohňová země.
Roku 1982 Argentinci ostrovy obsadili a následovala válka, při které zahynulo 255 britských a 649 argentinských vojáků a tři falklandští civilisté. Od té doby spor pomalu utichal a nabral na obrátkách teprve v okamžiku, kdy se zde britské a falklandské společnosti rozhodly začít s průzkumnou těžbou.
Svítá naděje na jihu?
Zda se vyplatí na Falklandech těžit, bude s konečnou platností známo teprve za několik měsíců. Ropná plošina Ocean Guardian má totiž v plánu provést ještě dalších pět pokusných vrtů.
Hloubka oceánu v místě vrtu Liz je 450 metrů, potenciální zásoby ropy by seve zdejší oblasti měly nacházet pod vrstvou třetihorních a druhohorních hornin o tloušťce kilometr a více. Zemní plyn pak v hloubce převyšující tři kilometry.
"Přestože se jistě nejedná o komerční úspěch, ve který tyto společnosti doufaly, stále je velmi brzy na to, aby byla tato kampaň vyhlášena za neúspěšnou," řekl britskému deníku The Independent David Hart zabývající se analýzami ropy a zemního plynu ve společnosti Westhouse Securities.
Podle něj se však nyní riziko neúspěchu "z geologického hlediska zvýšilo," v celé oblasti severně od Falklandských ostrovů.
Ropné společnosti provádějící zdejší průzkum tak musejí doufat, že to bude lepší v oceánu na jih od souostroví, kam se Ocean Guardian později přesune a kde panují jiné geologické podmínky. Pronájem ropné plošiny totiž tyto malé firmy přijde i na 200 tisíc liber (přes 5,5 milionu korun) denně. Ze Skotska přitom Ocean Guardian vyrazil už v listopadu.
V případě, že se skutečně začne těžit, by pak další miliardy liber spolkly investice do infrastruktury.
